RECENZE: Do osmnácti let zakázáno. Ale kdo jiný sedne orgiím na lep?

Novinka kin jménem Climax zosobňuje vrchol snobského pokrytectví. Stačí skandální pověst, fronty z Cannes, přívlastky taneční horor či drogový muzikál a málokdo se odváží říci, že král je nahý.

Samozřejmě lákadlo představuje také distribuční označení „do 18 let nepřístupný“. Jenže filmař provokativních obalů a dutých obsahů Gaspar Noé servíruje zakázané ovoce, jehož dráždivost je nudně umělá, orgie přestylizované a hlavně smysl nulový.

Od prvního výjevu dává Climax najevo, že ho zajímá jen obrazová exhibice. Závěrečný večírek na soustředění skupiny tanečníků, který se zvrhne poté, co do pití někdo dá LSD, se inscenuje jako ateliérové divadlo. Uvedou jej videovizitky aktérů, kteří se vyznávají ze vztahu k umění, drogám či sexu včetně osobní orientace, načež se tančí a slaví.

Ovšem na parketu se provozují spíše vyzývavé pózy výstředních hvězd modelingu z přehlídkového mola; na rozdíl od Hříšného tance se dusná erotika staví až karnevalově na odiv a pro ctitele StarDance není Climax určen ani omylem.

V první půli se vlastně nic neděje, postavy ve více či méně bizarních úborech střídavě pijí, tančí, šňupají, korzují a konverzují, přičemž nejslušnější slova vhodná k citaci zní „orál, anál, gaťky dolů, bez gelu“. Monotónní sbírku siláckých řečí o sexu střídá efektní snímání tance či spíše rituálního svádění a pohazování hřívou z ptačí perspektivy.

Náladu nevěstince se slečnami u tyče násobí rudá barva a dusající hudba zrychluje tempo až do stavu transu. Ovšem jak pro koho: buď mu divák také propadne, nebo pouze chladně přihlíží přepjaté Pařbě bez humoru, jejíž hrdinové připomínají členy sekty natáčející reklamu.

V druhé půli se zábava podle očekávání zvrhne a člověk tipuje, co ještě Noé zapojí: rány do břicha těhotné ženy, smrtící výboj elektřiny, nůž, oheň, krev, vyměšování, lynč, zvířecí sex na všechny způsoby. Přičemž děs je působivější spíše ve zvuku než v orgiastických výjevech: Noé rozhodně není prvním ani posledním, kdo aranžuje Dantovo Peklo jako pornografický klip.

Climax

40 %

Francie, 2018, 95 min

Režie: Gaspar Noé

Scénář: Gaspar Noé

Hrají: Sofia Boutella, Romain Guillermic, Souheila Yacoub, Kiddy Smile, Claude Gajan Maude, Giselle Palmer, Taylor Kastle, Thea Carla Schott, Sharleen Temple, Lea Vlamos, Alaia Alsafir, Kendall Mugler, Lakdhar Dridi, Adrien Sissoko, Mamadou Bathily, Ashley Biscette, Sarah Belala

Kinobox: 65 %

IMDb: 6.9

I když je Climax hodně nepříjemný film, odtrhnout se od něj nedá. Neprovokuje však nechutnostmi, nýbrž nejlacinějším vydíráním, za jaké by se mělo trestat, totiž ohroženým dítětem zoufale volajícím matku. Pokud dílo neumí vyvolat emoci jinak, protože dospělí zombíci na tripu nikomu k srdci nepřirostou, pak schovává za uměleckou povýšeností prostě jen béčkový brak.

Čistě technicky lze ocenit kameru, pestrou typologii aktérů a účinnou muziku, byť třeba Rolling Stones by mohli tvůrce za využití motivu Angie žalovat. Otázkou nicméně zůstává, koho chce Climax oslnit. Pokud by hledal upocené alibi ve školometském varování „Milé děti, neberte drogy“, na to už je po osmnáctém roce pozdě. A starší diváci zase dekadentním schválnostem neskáčou na špek tak snadno, přestože jsou právě v módě.

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv