Od října budou banky při schvalování hypoték přísněji posuzovat ukazatele DTI a DSTI. V praxi to znamená, že budou více zkoumat, kolik žadatel o hypotéku vydělává. Celková výše dluhu by nově neměla překročit devítinásobek ročního čistého příjmu a na splátku by měl žadatel vydat nejvýše 45 procent čistého měsíčního příjmu.
Podobná doporučení ČNB sice nejsou striktně závazná, ale banky a stavební spořitelny se jimi zpravidla řídí. Dosáhnout na hypotéku nebo překlenovací úvěr v dostatečné výši tak bude reálně pro některé žadatele složitější. Budou muset slevit ze svých nároků na pořizovanou nemovitost nebo její nákup rovnou odložit.
Již dnes, měsíc po vydání doporučení, je znát zvýšený zájem o nové úvěry na bydlení. Zájemci se snaží stihnout koupi a její financování dříve, než banky začnou přísnější posuzování příjmů uplatňovat v praxi, a může být ještě hůře.
Jiří Kryl
|
Zpřísnění hodnocení zmíněných ukazatelů se nejvíce dotkne samožadatelů a mladých rodin. S problémy se pravděpodobně setkají i drobní investoři do nájemních nemovitostí, kteří nemají na pořízení dalšího investičního bytu dostatek vlastního kapitálu a již dnes mají jeden i více úvěrů na několik nemovitostí.
Nové podmínky ovšem neznamenají, že mladé rodiny či páry nedostanou hypotéku vůbec. Jen budou muset o něco slevit ze svých nároků na nemovitost a hledat nové bydlení za nižší cenu, případně zapojit do svého záměru rodiče s dalším příjmem. V následujících měsících tak podle mého názoru ještě více vzroste zájem o menší byty nebo nemovitosti z méně atraktivních, a tedy levnějších lokalit dál od center měst.
Určité zpřísnění posuzování bonity u úvěrů na bydlení bylo namístě, ale nemělo být nastaveno plošně pro všechny skupiny žadatelů. Dostáváme se tak do paradoxní situace. Státní fond rozvoje bydlení začne v průběhu srpna přijímat žádosti o úvěr v rámci nového programu pro mladé, na který se zpřísněná pravidla pro posuzování příjmů oficiálně nevztahují. Na druhou stranu administrativní a procesní nároky pro získání úvěru od státu jsou tak složité, že i přes krásnou úrokovou sazbu začínající nad jedním procentem a bonus za nově narozené dítě si od státu letos reálně půjčí nejspíš jen pár desítek mladých.
Čtěte také |
Minulý týden bylo navíc obnoveno projednávání novely zákona o České národní bance, díky které by mohla ČNB získat zákonnou pravomoc nařizovat poskytovatelům úvěrů na bydlení, za jakých podmínek z pohledu několika ukazatelů mohou tyto úvěry svým klientům nabízet a jak musí rámcově hodnotit akceptovatelnou výši příjmů. Jejich nerespektování by na rozdíl od současného doporučení znamenalo pro banky a spořitelny milionové pokuty. Ať už novela najde mezi poslanci dostatečnou podporu, nebo ne, i tak nás v nejbližších měsících čeká chaotické období plné změn pravidel posuzování příjmů u jednotlivých poskytovatelů úvěrů na bydlení.
Jisté je jen to, že se pravidla zpřísní, ale nikdo předem neřekne, jak a kdy přesně. Může se tak klidně stát, že některé banky začnou příjmy klientů posuzovat přísněji dříve než od října, nebo změní „pravidla hry“ v průběhu vyřizování žádostí o úvěr.
Alternativou k pořízení vlastního bydlení do osobního vlastnictví financovaného pomocí hypotéky je i nová družstevní výstavba. Zájemce o takový byt musí složit obvykle 25 procent z ceny formou členského vkladu. Ten lze financovat nezajištěným úvěrem ze stavebního spoření, zbylou část ceny bytu pak splácí formou nájmu družstvu, které si na výstavbu bere hypotéku. Jednou z nevýhod je ovšem vyšší úročení a kratší splatnost obou úvěrů, a tedy i celkově vyšší měsíční zatížení rodinného rozpočtu. Aktuální nabídka takovýchto bytů je ovšem mizivá a s ohledem na složitost povolování nových staveb nebude v nejbližších letech stačit očekávanému zájmu.
