Letiště v Panenském Týnci se nachází takříkajíc uprostřed ničeho. To má samozřejmě svoje nevýhody. Například pokud minete odbočku k hlavnímu vchodu, protože ji nejvýrazněji značí nápis „catering“ a vy přece nejste stánkař, ale návštěvník, zajedete si v místních polích pěkných pár kilometrů. Když už se konečně dostanete na velké parkoviště, musíte do hlavního areálu ujít ještě nejméně kilometr.
Ale výhody naštěstí převažují. Ačkoliv se areál festivalu nachází jen minutu jízdy od hlavní silnice na Chomutov, o jeho samotné existenci svědčí pouze na horizontu se blýskající pódia připomínající vzdálenou bouřku. V okolí není moc co podnikat, a tak ani návštěvníci přilehlé obce nejspíš mnoho neobtěžovali. Docela strategické umístění, které i do budoucna dává velké možnosti.
Miliardář Igor Rattaj, který do pořádání festivalu vstoupil, se snaží maximum věcí podchytit „svépomocí“. V případě vlastní aparatury to dává jistě do budoucna ekonomický smysl (a zvuk na festivalu byl až na výjimky skvostný), ne vždy to však vyjde na výbornou. Během úvodního dne například vypadl proud, což způsobilo zmatky při vydávání náramků a jejich nabíjení pro bezhotovostní platby.
Ano, také Aerodrome se rozhodl pro moderní způsob transakcí. Ale stejně jako o týden dříve na pražském Metronomu, ani tady se to neobešlo bez komplikací. Systém ne vždy fungoval bezchybně, návštěvník musel zaplatit 50 korun za nabití a případně dalších 50 korun za refundaci. K tomu stránky, na nichž lze svůj účet spravovat, na Čechy mluví italsky a pro přepnutí do češtiny je potřeba zvolit francouzštinu. A pro příští ročník by nebylo od věci pořídit si korektury pro hlavní web, který občas obsahuje úsměvné čechoslovakismy.
Hudebně na výbornou
Stížnosti se snesly také na autobusovou dopravu, která byla pro návštěvníky zdarma, ale nejezdila tak kyvadlově, jak se očekávalo. A navíc předem zařízené rezervace podle některých nevedly k tomu, že se do konkrétního spoje skutečně dalo dostat.
Nicméně navzdory podobným obtížím v samotném areálu už vše fungovalo dobře. Fronty u vstupu nebyly, ani hned ve čtvrtek. Na jídlo a pití se stály řady přiměřené. Tedy v první den festivalu vůbec, ale to také dorazilo výrazně méně lidí, než si pořadatelé představovali.
Dobře vyřešené bylo umístění obou hlavních scén. Program na nich se střídal, takže se nerušily a zároveň se od jedné ke druhé dalo dojít za minutu. Pohodu návštěvníků (a v jednom případě i poslech kapel na Óčku trucku) mohly rušit některé vyhrávající stánky. Všudypřítomný zvukový smog se nevyhnul ani Aerodromu.
Dramaturgie hudební přehlídky ovšem zaslouží jedničku s hvězdičkou. Rattaj a spol. dovezli hvězdy, jako je zpěvačka Lana Del Rey či rapeři Macklemore a Wiz Khalifa. Dnešní světová špička. Zároveň nezapomněli ani na tvrdou muziku, kterou Češi milují – geniální Nine Inch Nails, oblíbení Limp Bizkit, nekompromisně šlapající Hollywood Undead či velkolepé Parkway Drive. A v neposlední řadě řadu menších, leč skvělých interpretů od divouse Franka Cartera po zástupce neotřelého popu jako Chvrches nebo indie rocku v podobě Glass Animals.
A příští ročník by podle pořadatelů měl být ještě žánrově pestřejší. Aerodrome se tak bude chtít srovnat s velkými zahraničními akcemi, kde se na jednom pódiu běžně střídají zástupci zcela odlišných stylů.
