Emília Vášáryová ve filmu Čára (2017)

Emília Vášáryová ve filmu Čára (2017) | foto: Wandal Production

RECENZE: Východňárský pašerácký thriller Čára zaspal svůj den slávy

  • 0
Kinobox
60,5%
Starostlivý otec a současně tvrdý šéf podsvětí. To není hrdina americké gangsterky ani italské mafiánské ságy, nýbrž slovenského snímku Čára, který dostal na karlovarském festivalu cenu za nejlepší režii a byl vyslán na boj o Oscara.

Škoda, že v rozporu s původně plánovaným datem premiéry vstupuje do kin až nyní, kdy vůně festivalové slávy vyprchala. U sousedů startoval ještě v jejím odlesku, v polovině léta, kdy jen za první týden přišlo na Čáru do slovenských kin více než 110 tisíc diváků. To je úctyhodné číslo nejen na tamní poměry, i v Česku by zasvítilo. Otázka je, zda to svede s odstupem času, když svou roli hraje i odstup místní.

Neboť syrová až surová Čára vychází ze skutečných událostí na slovensko-ukrajinském pomezí, tedy z reality pro nás až exotické a natolik drsné, že tvůrci rychle zapomněli na původně zvažované prvky černé komedie. Smích tu sice nechybí, ale spíše jen ve vulgárních průpovídkách, jinak opravdu není namístě, zvláště když se v rodině i kolem ní začnou dít změny.

Právě rodinné prostředí posouvá typický kriminální žánr o patro výš. Navenek tu panuje poklidná nálada spokojené každodennosti – pravda, zaplacené z organizovaného zločinu, ale tím si tady nikdo hlavu neláme, od klamně nevinné babičky po strážce zákona.

Jenomže pak se vynoří komplikace: dceřina svatba za místního zloděje, vzpoura ukrajinského „obchodního“ partnera, nové horké zboží v podobě drog a zejména nové podmínky, související se vstupem Slovenska do schengenského prostoru. S nejistotou roste nervozita, kupí se chyby, když selže dodávka, s přehmaty přicházejí tresty - mimochodem na drastických detailech mučení si dává Čára vskutku záležet - a spirála násilí se osudově roztáčí společně s povzdechem: „Podělal jsem to, podělal jsem všechno.“

S gangsterkou do smetánky

Nicméně až potud sleduje scénář Petera Balka poměrně konfekční žánrovou linii, a to včetně nulové šance, jak by si divák mohl vypěstovat alespoň náznak vztahu třeba jen k jedné postavě. Publikum zůstává v roli chladného pozorovatele, jehož emoční zájem musí zařídit jiní: náladová stylizace v bezmála balkánském duchu, hudební složka a zejména nepřehlédnutelná kamera Martina Žiarana, nositele ceny českých kritiků za film Hany.

Čára

65 %

Slovensko / Ukrajina / Česko, 2017, 108 min

Režie: Peter Bebjak

Scénář: Peter Balko

Hrají: Emília Vášáryová, Tomáš Maštalír, Zuzana Fialová, Milan Mikulčík, Eugen Libezniuk, Andrej Hryc, Stanislav Boklan, Kristína Kanátová, Rimma Zjubina, Filip Kaňkovský, Vanesa Antovská, Veronika Strapková

Kinobox: 61 %

IMDb: 6.7

Nicméně Žiaran s režisérem Čáry Peterem Bebjakem pracoval i na krimiseriálech Kriminálka Anděl, Případy 1. oddělení, Mordparta či Specialisté, takže se ruku v ruce stali vlastně také „specialisty“: na temné romány o zločinu.

Což nikterak nesnižuje řemeslnou zručnost, již si postupně vypěstovali a která zjevně převyšuje standardní zápletku Čáry. Cena za režii se dá totiž přeložit jako trofej za schopnost převyprávět poutavě dokonce i historku, která sama o sobě za vyprávění zrovna nestojí, zahalit ji oparem osudovosti, podepřít sociálním napětím, zkrátka takříkajíc vybavit veškerým komfortem, který proseká gangsterce cestičku až do festivalové smetánky.

4. července 2017