Obrázek už je to až příliš typický – za panoramatem chorvatského Dubrovníku, unikátního středověkého a renesančního města, vyčnívají siluety obřích výletních lodí.
Staly se symbolem ohrožení, kterému čelí nejen Dubrovník, ale i další „perly“ Jadranu, hlavně Plitvická jezera a černohorský přístav Kotor.
Všechny jsou na prestižním seznamu UNESCO, organizace koordinující ochranu památek na celém světě. Sílí však varování, že by mohly o toto postavení kvůli návalu turistů přijít.
V historickém centru Dubrovníku žije jen zhruba pět tisíc lidí, ale velkou část roku je v davech prakticky nemůžete potkat.
Podle tamního turistického úřadu loni navštívil město více než milion lidí. Počet přenocování v místních hotelech pak loni činil 3,4 milionu.
Do města a zpátky na loď
A to ještě není všechno – do tohoto počtu totiž nejsou započítáváni návštěvníci přicházející během dne z výletních lodí. Balkánská agentura BIRN zjistila u činovníků místního přístavu, že těchto návštěvníků je dalších zhruba 800 000. Proud turistů sestupujících do města z těchto obřích lodí překračuje v létě 10 tisíc lidí za den.
Právě tenhle druh turistiky je z hlediska přínosu pro Chorvatsko nejdiskutabilnější. Chorvatský Institut pro turistiku vypočítal, že v roce 2010 země vydělala na výletních lodích, například na povoleních k zastávkám v přístavech, 53 milionů eur.
Obrovské výletní lodě byly pro Dubrovník spásou, která nakopla místní ekonomiku. A teď ho můžou úplně zničit.
Ze stejné zprávy však vyplynulo, že ztráty vyplývající například z poškození přírody a životního prostředí ve městech jsou podstatně větší. Chorvatským expertům vyšla částka 338 milionů eur. „Je to pro život v celém městě doslova katastrofa,“ citovala BIRN Vjerana Piršiče, jednoho z nejznámějších chorvatských ekologických aktivistů.
Od UNESCO již přišlo varování, že takový stav je neudržitelný. Mohlo by to znamenat i vyřazení z jejího seznamu, což by přineslo i ekonomické ztráty.
Plitvická cesta do pekel?
V podobném ohrožení je i další proslulá chorvatská lokalita – národní park Plitvická jezera, úžasná skládanka jezer, vodopádů a jeskyň, kde se kdysi zalíbilo i Vinnetouovi s Old Shatterhandem. Ještě před několika lety se uvádělo, že park navštěvuje ročně zhruba 200 000 turistů. Loni to však bylo zhruba 1,3 milionu a v červenci a srpnu jich tam denně chodilo v průměru 15 000.
„Tohle je cesta do pekel. Nejdříve bude nenávratně zničena příroda, a tím samozřejmě celý zdejší turistický průmysl,“ shrnul Piršič.
Plitvická jezera - celkový pohled
Experti především doporučují, aby místa vytvořila přísný plán údržby, v němž musí být dáno, kolik lidí může navštívit Plitvická jezera a kolik výletních lodí může přistát v přístavech u Dubrovníku.
„Je jasné, že to bude vyžadovat nějaké investice a tvrdé vyjednávání, ztráta statusu UNESCO by však znamenala mimo jiné i značnou ztrátu chorvatské prestiže,“ uvedl rovněž Piršič.
Politika v bitvě o Kotor
V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně zachovalé středověké město v sousední Černé Hoře. Příliš mnoho obřích výletních lodí v malém přístavu a k tomu ještě problémy s místními developery snažícími se v něm vybudovat co nejvíce hotelů situaci jen vyhrocují. Už od roku 2013 organizace UNESCO posílala do Černé Hory upozornění na neúnosný stav. Loni v létě pak vydala jasné ultimatum – do letošního března situaci v Kotoru napravit, nebo tohle město na jejím seznamu nebude.
Černohorská vláda po této hrozbě celkem razantně zasáhla. V únoru schválila akční plán, který mimo jiné počítá s omezením počtu velkých výletních lodí, jež mohou zaplout do přístavu.
Nejkontroverznějším bodem se však nakonec stal šestiměsíční zákaz jakékoli stavební činnosti v centru, který začal platit na začátku dubna.
V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně zachovalé středověké město v sousední Černé Hoře.
Problém je v tom, že zrovna nyní se k moci ve městě dostaly opoziční strany – vůbec poprvé od pádu komunismu v zemi. A ty teď viní centrální vládu, že zákaz stavební činnosti udělala hlavně z politických důvodů, protože pro obyvatele města jde o hodně nepopulární opatření.
„Za předchozích dvacet let se proti ilegálnímu stavění v Kotoru nic nedělalo,“ nechal se slyšet starosta města Vladimir Jokič. „Celý problém s Kotorem na seznamu UNESCO přitom vznikl akcemi a stavebními úpravami mocných jednotlivců a rodin, které byly téměř vždy napojené na vládu v Podgorici,“ dodal. Opozice navíc zjistila, že těsně předtím, než začala platit stavební uzávěra, vláda schválila několik povolení pro vybudování velkých turistických center. „Vládní plán je jednou velkou přetvářkou,“ zhodnotil to starosta Kotoru.
