„Složení půdy se odvíjí od matečné horniny, která je v oblasti a dává půdě základní charakter. Když si koupíte zahrádku v oblasti, kde je zastoupený například vápenec, bude zásaditá. A některé rostliny v takové půdě prostě neporostou,“ vysvětluje pedagog Jaroslav Čuba ze Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze.
Naopak tam, kde jsou žuly, čediče nebo svory, je půda kyselá. Podle toho tam roste odlišná flóra. Dnes se však často stává, že postavíte dům a do zahrady přivezete vrstvu ornice, která vůbec nemusí být z dané oblasti, takže svým pH může mást.
Nejlevnější je použít na určení pH půdy lakmusové papírky.
Příklad digitálního testru pH
Je přirozené, že časem vlivem počasí a hlavně lidskou činností charakter půdy měníme. „Třeba si někde přečtete, že máte zahrádku povápnit, a už nikdy si tam nevypěstujete rododenrony, které rostou na kyselých půdách. A už nikdy se toho vápníku nezbavíte,“ říká Čuba.
„Ano, můžete vykopat jámu, naplnit rašelinou, která je kyselá, a rododenron si tam bude růst. Jenže časem se vápník splaví z okolí a změní charakter rašeliny. Takže rostlina začne žloutnout a usychat,“ dodává.
Co kam patří
Na zásaditých půdách se pěstují rostliny, které se obecně označují jako bazifyty či alkalofyty. Patří mezi ně třeba bučiny, lipiny nebo společenstva bazofilních teplomilných dubů. Dále jsou to pak některá travní společenstva, sukulenty nebo vegetace vápnitých skal. Také ječmen nebo vojtěška patří mezi bazifyty.
Na kyselých půdách se zase daří spíše vřesovištním rostlinám, jako jsou vřesy, vřesovce a část trvalek. Už v okamžiku, kdy půjdete do zahradnictví nakoupit semena či cibulky, byste měli přímo na balení najít informaci, pro jaký typ půdy je rostlina určena.
Pomůže i lakmusový papírek
Abychom tedy zjistili, jaký charakter má půda na zahradě, můžeme si sami zkusit udělat zkoušku pH. Zpravidla ho lze změřit z půdního výluhu. Vezměte pět až deset vzorků z celé plochy pozemků, vymáčejte je ve vodě a nakonec vodu přefiltrujte. Nakonec změříte zásaditost pomocí lakmusového papírku, který běžně koupíte v lékárně za cenu kolem stokoruny.
Toto je ovšem skutečně jen orientační měření, přesnější výsledky dává kapesní digitální pH metr. Ten je však už o něco dražší, ceny se pohybují od pěti set korun.
Vzorky půdy se testují i v laboratořích, ale s nákupem podobného vybavení určitě běžný zahrádkář nebude počítat a ani ho nebude potřebovat. Složení půdy je totiž nejdůležitější hlavně pro pěstování květin, které jsou citlivější než zelenina. Ta je ke složení půdy daleko tolerantnější, takže se není třeba bát, že by vám v tomto případě nic nevyrostlo.
