Na tuzemských televizních kanálech aktuálně běží reklamní kampaň na prostředek proti plevelu Roundup. Stačí přiložit k rostlině a nežádoucí porost je pryč, láká zahrádkáře televizní spot. Načasování kampaně není nijak náhodné. Pokud se evropské země nedokážou shodnout, bude Roundup v prodejnách k dostání už jen pár měsíců.
Ničitel plevele americké společnosti Monsanto obsahuje účinnou látku glyfosát. Povolení pro využívání nejrozšířenějšího pesticidu přitom končí letos v červnu. A navzdory očekávání se zástupci osmadvaceti členských zemí nedokázali ve čtvrtek v Bruselu dohodnout, zda ho prodlouží o další roky.
Pro povolení se musí vyslovit kvalifikovaná většina 55 procent členských států, které představují 65 procent obyvatel EU. Velké státy jako Francie nebo Itálie se však staví proti. Nejednoznačný je i postoj Německa. Kancléřka Angela Merkelová i tamní ministerstvo zemědělství prodloužení prosazují, kvůli neshodám s ministerstvem životního prostředí se však země jako celek zdržela hlasování, což v podstatě znamená nesouhlas.
Nepevnou pozici má i Česko. Ministerstvo zemědělství avizovalo, že bude respektovat stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a v podstatě tedy přípravek podpoří. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) však uvedl, že je pro zkrácení doby registrace a omezení jeho použití, ovšem pouze pokud bude k dispozici jiná, podobně efektivní látka. „Pokud budeme mít jinou účinnou látku, tak můžeme glyfosát vyřadit a používat ji,“ prohlásil Jurečka.
„Pravděpodobně“ způsobuje rakovinu, „možná“ ale ne
Pokud státy nenajdou jednotou pozici do konce června, povolení vyprší automaticky. Přípravky, které glyfosát obsahují, se tak budou moci prodávat ještě půl roku a používat ještě rok. Pak však bude jejich aplikace i obchod s nimi zakázán.
Verdikt může v případě nejednoty zemí vyslovit i Evropská komise. Eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis však už dříve v rozhovoru pro iDNES.cz naznačil, že se komisařům do kontroverzního rozhodnutí příliš nechce, pokud se nenajde většina mezi členskými státy. „Komise je ale připravena dojít ke kompromisu pokud většina členských států bude pro,“ řekl Andriukaitis.
Glyfosát je v podezření, že způsobuje rakovinu. Spolehlivě prokázáno to však není a existuje několik protichůdných stanovisek. Loni Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zařadila glyfosát na seznam pravděpodobně karcinogenních látek.
EFSA však dospěl ke stanovisku, že látka zřejmě karcinogenní není. V předvečer hlasování pak Světová zdravotnická organizace WHO přišla se zjištěním, že glyfosát lidem při konzumaci potravin asi neškodí. Součástí WHO je přitom i IARC. Jednotlivé instituce svá stanoviska doprovází slovy jako „pravděpodobně“ a „zřejmě“ zcela záměrně. Na jasný verdikt si nikdo netroufá.
Jde o byznys za miliardy dolarů
Výskyt glyfosátu byl už prokázán v některých potravinách, třeba v chlebu a pivu, ale také v mateřském mléce a moči. I tyto výsledky jsou však zpochybňovány. Podle Bernda Steina ze Spolkového úřadu pro hodnocení rizik (BfR) se výskyt látky v mléce při opakování testů už nepotvrdil. „Množství v pivu bylo zase tak zanedbatelné, že by člověk musel denně vypít tisíc litrů, aby mu to uškodilo,“ prohlásil Stein.
Kvůli nejednoznačným výsledkům jsou tak vlády pod tlakem spotřebitelských a ekologických organizací na jedné straně a lobby 26 výrobců glyfosátu na straně druhé. Těm jde o miliardový byznys. Světových obchod s pesticidy loni dosáhl hodnoty 65 miliard dolarů a glyfosát je nejpoužívanějším z nich.
Vědci si pak stěžují, že se z celé záležitosti stala politická otázka a skutečné argumenty zapadají. Už jenom množství studií, které se na toto téma k dispozici a které je třeba zohlednit, je neúměrně vysoké. „Hodnocení glyfosátu nebyl běžný případ. Museli jsme zpracovat enormní množství podkladů. Dostali jsme 150 nových toxikologických studií, které v jsme museli zpracovat. Samozřejmě že zde byl i politický tlak a tlak firem, ten však nebyl tak silný jako tlak pracovní,“ popsal iDNES.cz Jürgen Sturma z oddělení pro pesticidy EFSA.
