Jste to vy, kdo rozhoduje o životě a smrti. Jako v antické aréně ukážete na vybraného nebožáka a otočíte palcem k zemi. Podobné je to vlastně i o Vánocích, kdy necháváme popravit tisíce kaprů, kteří se již tradičně prodávají živí a až na požádání je obsluha za pět či deset kaček zbaví života.
Podobným způsobem můžete ve světě nechat „popravit“ prasátka, želvy, hady či ještěry. Nebo třeba humry.
Pašík na Kubě
„Nedávno jsme s kamarády cestovali po Kubě. Když jsme jedno odpoledne přijeli do téměř opuštěného kempu, nefungovala tam žádná hospoda, ale nabídli nám, že nám k večeři připraví místní delikatesu v podobě malého pečeného čuníka. Kývli jsme, že ano a oni nás dovedli za domek, kde jich několik pobíhalo a ať si prý vybereme,“ říká učitel Pavel Nováček.
„Na jednoho jsme ukázali a za chvíli jsme už z kuchyně slyšeli hlasité kvíkání. Bylo to smutné, ale pečené maso bylo fantastické. Tak lahodné vepřové jsem snad v životě nejedl,“ vzpomíná Nováček na svou roli ve zvířecí Sophiině volbě.
Selátko na Kubě je poněkud subtilnější než vykrmený český pašík.
Tahle kobra vyhovuje?
Zemí zaslíbenou pro všechny milovníky exotické gastronomie je Vietnam, kde mohou cestovatelé ochutnat spoustu netradičních pokrmů, včetně hadů. Za nimi se jezdí na okraj Hanoje, kde sídlí desítky hadích restaurací.
Pokud si hosté objednají kobru, nejprve ji vytáhnou z klece, aby se mohl zákazník přesvědčit, že je živá a čilá. Pokud kývne, kuchař jí vzápětí zabije a než se pustí do samotného vaření, servíruje na stůl syrové hadí srdce a krev, což je určené jako významná pocta pro nejdůležitějšího hosta. A po půl hodině již následuje vlastní hadí menu skládající se většinou z pěti až sedmi chodů, mezi nimiž nechybí třeba jarní závitky s hadím masem či maso usmažené s bylinkami ve woku.
Želvy a ještěrky
Ale hady to zdaleka nekončí. Velkou specialitou jihovietnamského letoviska Mui Ne a města Binh Thuan jsou grilovaní nebo pečení ještěři, které si host nejprve vybere v teráriu a pak mu je kuchař připraví na grilu.
Hadí srdce a hadí krev. Delikatesa určená pro nejváženějšího hosta u stolu.
„Má vám kuchař připravit třeba tenhle kousek?“ Fotografie z vietnamské metropole Hanoj.
Ještěři mají délku obvykle kolem 30 centimetrů a připravují se s citronovou trávou. Další oblíbenou laskominou, alespoň z pohledu místních, je želva. Ve Vietnamu se většinou konzumují želvy s měkkým krunýřem a opět se prodávají živé.
Ovce, kořalka a harmonika
“V Maramureši jsme si jednou nechali zabít ovci. Na samotě v horách. Bača jí povalil na zem a podřízl, vystříkla krev. Bylo nám jí líto, ale hned nám nalil kořalku,“ vypráví cestovatel a novinář Ivan Brezina.
„Pak ji rozporcoval a sešlo se asi deset lidí, udělali oheň a začali ji péct na železné trojnožce. K tomu hrál chlapík s houslemi a harmonikou. Chvíli jsme měli blbý pocit, že kvůli nám umřelo zvíře, ale pak jsme si řekli, že v Praze člověk prostě jen kupuje maso zmrazený v balíčku a nevidí za tím toho živého tvora. A že přirozený způsob je právě dívat se, jak to zvíře umře,” říká Brezina.
Obchod s živými mořskými plody v Číně. Koupit, zvážit, zabít a sníst.
Podle něj je trochu divné, že běžný městský člověk by kvůli masu nikdy zvíře nezabil. A proto si neuvědomuje rovnítko mezi masem a smrtí zvířete.
Pro mnohé konzumenty naopak právě zde leží hranice mezi civilizací a barbarstvím. Maso má být odblaněné, bez krve a vůbec nám nemá připomínat, že kdysi představovalo živého tvora a v jeho žilách kolovala krev. Naopak představa, že sáhneme do králíkárny, vytáhneme jednoho ušáka, chytneme ho za zadní nohy a krátkým úderem ruky mu zlomíme vaz, se z našeho povědomí pozvolna vytrácí. A spousta lidí se vzdává dokonce i rituálního zabití vánočního kapra, které bylo posledním poutem moderního člověka se smrtí zvířat.
Jak zabít humra
V českých restauracích téměř neexistuje možnost, aby si člověk vybral zvíře, které by chtěl vzápětí připravit na talíř. Výjimku představují snad jen humři, umístění ve velkých akváriích v řadě lepších restaurací.
Nabídka humrů v průhonické restauraci Hliněná bašta.
Japonský způsob zabíjení. Zarazit nůž za hlavu je prý téměř bezbolestné.
„V dobrém podniku by vám měli umožnit si humra vybrat. A nejlépe přímo z akvária, kde si na něj přímo ukážete,“ vysvětluje Hynek Vávra, šéfkuchař a majitel restaurace Hliněná bašta v Průhonicích, který má s humry dlouholeté zkušenosti. Pokud jde o samotné zabíjení humrů, může host požadovat, aby kuchař humra zabil japonským stylem, tedy aby mu rychlým pohybem zarazit nůž do hlavy a hned vzápětí rozříznout humra na dvě poloviny. Tímto způsobem nastává smrt téměř okamžitě. Naopak házení humra do vařící vody není úplně humánní.
