Po jarním tání se Divoká Orlice v létě zklidní a pro vodáky nepředstavuje žádnou velkou "divočinu". Pohodlně sjízdný úsek začíná v Kostelci nad Orlicí a pokračuje po proudu až po soutok s Tichou Orlicí a potom dál směrem k Hradci Králové. Podle aktuálních údajů na internetu bylo vody "tak akorát", takže jsme vyrazili do kempu v Kostelci.
Kemp Orlice leží přímo u řeky a také tu funguje vodácká půjčovna, kde nabízejí plastové kanoe i nafukovací rafty. Stavíme stany na travnatém plácku a se správcem kempu domlouváme předání lodí na následující ráno. Protože je pořádné horko, přemisťujeme se ze stanů na sousední koupaliště s velkorysým bazénem pro plavce i skluzavkou pro děti.
Následující ráno fasujeme loď a další vybavení. Volíme plastovou kanoi pro tři osoby, na její prostřední sedačku se pohodlně vejdou obě naše děti. Majitel půjčovny nás instruuje, kde máme odpoledne lodě zanechat a domlouváme s ním odvoz zpět do kempu. Před námi je 17 kilometrů a zhruba 4-5 hodin plavby po neregulované řece až do Týniště nad Orlicí. Řeka v tomto úseku podle mapy meandruje otevřeným údolím a hned zpočátku protéká kolem dvou zajímavých zámků – prvním je Nový zámek v Kostelci a za ním potom leží známý zámek Častolovice.
Voda v řece je pod Kostelcem čistá se spoustou ryb.
Zřícenina hradu Potštejn
Letní pohoda na řece
První metry se suneme v téměř vyschlém korytě, což způsobuje náhon, který v Kostelci odebírá vodu z řeky. V čisté vodě pozorujeme hejna velkých jesenů a pomalu mezi balvany pokračujeme k ústí náhonu. Naštěstí po nějakých 500 metrech řeka opět dostává svou vodu zpět a my se konečně můžeme bez drhnutí o dno pořádně rozjet. Míjíme poslední kostelecké domy a konečně se noříme do východočeské divočiny!
Řeku lemují vzrostlé vrby a obrovské olše, jejichž listy nad hladinou tvoří příjemný stín. Není to sice dravá řeka, ale střídající se zákruty a občasné balvany v korytě udržují naši posádku ve střehu. Plavba není náročná, a pokud bychom se snad přeci jenom zvrhnuli, tak koupel v čisté a mělké řece nemůže být v horkém letním dni na škodu.
Míjíme krásné pláže, většinou obsazené rodinkami divokých kachen, a užíváme si klidu a pohody. Kupodivu ani ostatních vodáků tu moc není, a to plujeme v sobotu, tedy v nejvytíženějším termínu. Na jedné z pláží nakonec zastavujeme na polední pauzu a zatímco lovím z loďáku svačinu, děti se rozbíhají po písečném dně za prchajícími rybkami.
Řeka bez hospod a jezů
Orlice střídavě meandruje loukami, občas se zanoří do bukového lesa či přimkne ke strmému svahu. Přítomnost civilizace naznačují jen občas zvuky kokrhajících kohoutů nebo vzdálené bučení dobytka. Teprve po dvou hodinách plavby projíždíme kolem malé vísky Čestice, kterou prozrazují vzdálené štíty střech.
Odpoledne míjíme bez zastavení šipku s ukazatelem k občerstvení u obce Světlá a pokračujeme k nedalekému soutoku s Tichou Orlicí. Kvituji, že tu nejsou žádné vodácké hospody či plující pivní bary, které ve svém důsledku ničí klidnou atmosféru.
Pod soutokem v Albrechticích nás čeká první a také poslední jez. Monumentální jez je součástí vodní elektrárny a lodě je tedy nutné přenést po břehu. Kilometr pod jezem naše plavba končí. Vynášíme lodě k vodácké základně Rampa Sport a letní hospůdce a čekáme na odvoz zpět do Kostelce.
Z Litic na Potštejn
Řeka Orlice od Týniště dále pokračuje směrem na Třebechovice a láká k plavbě množstvím písečných pláží. My splutí tohoto druhého úseku odkládáme na příště a vydáváme se proti proudu Divoké Orlice, k hradům Litice a Potštejn. Takzvaný "Litický oblouk" patří mezi oblíbenou vodáckou trať při sjíždění jarní Orlice při vypouštění vodní nádrže Pastviny. Kdysi jsem tuto plavbu absolvoval a mohu ji sportovnějším vodákům rozhodně doporučit. Uprostřed prázdnin ale vody v korytě rozhodně není dost na plavbu, maximálně na pouštění lodiček z kůry.
hrad Litice
Hrad Litice se vypíná na zalesněném kopci a řeka jej obkružuje téměř kolem dokola. Stoupáme od řeky ke hradu, který je částečně zrekonstruován a nabízí možnost prohlídky s průvodcem i bez něj. Dozvídáme se například, že hrad měl v oblibě král Jiří z Poděbrad a je docela možné, že se tento panovník narodil právě zde. Po půlhodinové exkurzi hradních prostor stoupáme na vyhlídkový ochoz a obdivujeme výhledy na zalesněné svahy kolem dokola.
Od litického hradu vede červená značka na šest kilometrů vzdálenou sousední zříceninu hradu Potštejn. Cesta vede lesem a sleduje řeku po jejím pravém břehu. Kdo nechce jít pěšky, může tento výlet absolvovat i na kole. Divoká Orlice tu připomíná horskou bystřinu se spoustou kamenů v řečišti a velkým spádem. Jen na úseku litického oblouku řeka tvoří spád 24 metrů, čehož využívá dosud funkční vodní elektrárna z roku 1932, mimo jiné první automaticky řízená vodní elektrárna na našem území. Výlet můžete zakončit třeba pečením buřtů na tábořišti Vochtánka, které leží u řeky přímo pod zříceninou Potštejna.
Může se hoditDoprava: autem nebo vlakem. Autem je to z Prahy přibližně 150 km/2 hod. cesty. Ubytování: Kemp Orlice, Kostelec nad Orlicí, http://www.autokemporlice.cz Možnosti táboření: Týniště nad Orlicí – tábořiště u základny Rampa Sport Kilometráž: Obtížnost: Půjčovny lodí: Informace o sjízdnosti, kilometráž, apod.: www.raft.cz |
