Richardovy narozeniny přijďte oslavit naživo, přenos z pavilonu končí

Milovník rituálů a čistič uší všech svých samic, majestátní gorilí samec Richard z pražské zoo slaví tuto neděli dopoledne narozeniny. Chovatelé pro něj připravili překvapení v podobě nového enrichmentu, takže návštěvníci mají ideální možnost vidět pražskou gorilí skupinu se dvěma mláďaty v akci.

Když letos v srpnu zahájil americký SSP (Species Survival Plan, obdoba evropského záchranného programu EEP) na Facebooku neformální soutěž o nejkrásnějšího gorilího samce, hned v prvním kole suverénně zvítězil právě Richard. Ten v neděli v 11 hodin dopoledne oslaví své 22. narozeniny zajímavým enrichmentem. Narozeninové pochoutky tedy zdaleka nedostane zadarmo, ale k jejich získání bude muset vynaložit patřičné úsilí.

Richardova fotogalerie

Vzhledem k tomu, že se iDNES.cz a Zoo Praha rozhodly přenos z Pavilonu goril po více než čtyřech letech k 8. listopadu 2013 ukončit (bližší vysvětlení najdete zde), nabídneme čtenářům z Richardovy oslavy narozenin co nejdříve videozáznam. (Přenos z Pavilonu goril běžel celkem osm let; z toho čtyři roky v rámci projektu Odhalení Českého rozhlasu, čtyři následující pod hlavičkou projektu Pomáháme gorilám na iDNES.cz - pozn. red.) 

Jinak Richardův věk, to jsou pro gorilího samce nejlepší léta, je v plné síle. A i když se Richard letos musel potýkat s řadou nepříznivých situací, nakonec z nich pokaždé vyšel se ctí. Například překvapivě dobře zvládl spolu s celou skupinou stresující pobyt v povodňové věži (více o důsledcích červnové povodně v Pavilonu goril čtěte například zde).

Naopak nejvíc Richarda poslední dobou rozhodilo onemocnění Bikiry, která musela být nějakou dobu oddělena (více v deníku chovatelů zde). Sama Bikira své oddělení od ostatních nijak zvlášť neprožívala (proč je Bikira jiná než ostatní, čtěte zde). I oddělení v ložnicích při krmení si dokáže užít, jak dokládá video, které chovatelé pořídili v zázemí pavilonu:

"Gorily vycítí, zda chce chovatel zvířata proudem  vody oddělit, nebo zda se jí bát nemusí. Takže když chovatel Bikiře stříkal vodu z hadice přes mříže, udělal jí radost. Brala ji do dlaní, opakovaně pila, dokonce si v proudu vody doslova zatancovala," popsal situaci kurátor primátů Vít Lukáš. 

Mezitím se po řadě odborných vyšetření ukázalo, že Bikiřiny opakované zažívací problémy zřejmě souvisí se žlučníkem. "Pravděpodobně se bude jednat o dlouhodobější záležitost, takže ji chovatelé stále pozorně sledují. Nyní se jí daří podstatně lépe," vysvětlil Vít Lukáš. Richard je tedy opět ve své kůži a od ostatních samic i mláďat vyžaduje patřičný respekt, jako obvykle.

Často se o něm říká, že je strašpytel, ale blíže pravdě je, že prostě nemá rád novoty. Po povodních sešel například dolů z věže jako poslední (článek s videem zde). Vyhovuje mu život se zaběhnutými rituály v prostředí, které zná. To se ovšem zase tolik neliší od přirozeného chování goril, i ve volné přírodě mívá jejich denní rytmus pravidelný řád, a hlavně: nechodí tam veterinář.

Toho Richard opravdu nesnáší. Je typické, že po jakémkoli větším zákroku u kterékoliv gorily odmítá třeba i několik dní opustit vnitřní pavilon, tedy své bezpečné teritorium. Když však chovatelé přijdou s novým enrichmentem, který nabízí skryté dobroty, Richard je vždy mezi prvními, kdo se snaží záhadu rozlousknout. To je výjimečně ochoten projít i přes čerstvě navezenou štěpku.

I gorily mají své rituály a právě Richard je miluje

Kromě pochoutek miluje i rituály. Známý je například způsob, jakým vyjadřuje pozornost samicím: čistí jim uši. Nikdo neví, kdy a proč si tento zvyk osvojil, ani jestli je jediným samcem, který to dělá. Každopádně je velmi zajímavé, jak svým malíčkem opatrně šťourá v uchu samice a pak si pečlivě prohlíží a očichává nález. Pokud samice nedrží, dostane umravňující záhlavec.

Plodný samec a dobrý otec

Richard se narodil 9. listopadu 1991 ve Frankfurtu nad Mohanem. Jako téměř sedmiletý byl přemístěn do anglického Paigntonu, kde strávil šest let v samčí skupině. Do Prahy přišel před deseti lety jako nadějný mladý chovný samec.
Hned o rok později přišlo na svět první mládě (samička Moja) a Richard současně vzápětí potvrdil, že umí být i dobrým otcem. Se dvěma samicemi - s Kijivu a Bikirou - zplodil zatím pět mláďat. Ve skupině s ním žijí ještě samice Kamba a Shinda a dvě mláďata, samečkové Kiburi a Nuru, na jejichž výchově se Richard rád podílí. 

Méně známé jsou ranní rituály celé skupiny, s Richardem v hlavní roli. Gorily se probouzejí ještě před svítáním a samice často přijdou k Richardově palandě a začnou do něj šťouchat. Jindy vstane první Richard a budí samice, často tak, že kolem nich proběhne s upaženýma rukama a přitom jim uštědří přátelský šťouchanec. Především Kijivu musí počítat s tím, že jí tímto svým typickým způsobem bude vyznávat lásku.

Pak se Richard postaví do čela "průvodu" a následován samicemi s mláďaty na zádech projde zadní uličkou kolem pítka. V poslední době se k tomuto rannímu rituálu začíná někdy přidávat i Bikira, která samice následuje v povzdálí; jindy tráví čas na parkosech ve společnosti Kiburiho.

Posléze se celá společnost rozpadne a každá z goril se věnuje svému vlastnímu programu: některá hygieně, další ohlodává větvičky. Po nějaké době se gorily opět natáhnou a zdřímnou si, a až mezi sedmou a osmou ráno začnou být opět aktivní, mláďata si začínají hrát a s příchodem chovatelů se gorily začínají zajímat o to, co se děje v přípravně a kdy půjdou na snídani.

Richard si s výchovou umí poradit, rady zvenčí nepotřebuje

Richard jako starostlivý otec, se samicí Kijivu a malým Nuru

Naprosto nedocenitelná je ovšem role Richarda jako otce a hlavy rodiny. Na rozdíl od mnoha samců v jiných zoo nikdy žádné mládě nenapadl, navíc si s nimi dokáže hrát s neuvěřitelnou jemností.

I když se zdá, že jim většinu času nevěnuje pozornost, už mnohokrát jej chovatelé viděli, jak se snažil zabránit mláďatům lézt na místa, která považuje za nebezpečná. "Richardovi tyto zásahy do výchovy náleží, je to samec na svém místě," říká kurátor.

Z Moji se v Cabárcenu stala tetička

Nakonec ještě radostná zpráva ze španělského Cabárcena, kde žije samice Moja (první potomek Richarda a samice Kijivu) se svým mládětem a rodinou: samičce Chelewě se ve středu v podvečer v 18 hodin narodilo mládě. "Mluvil jsem hned poté se španělskými chovateli, porod byl prý velmi rychlý, bezproblémový a mládě vypadá v pořádku. Má dobrý uchopovací reflex a pravidelně pije od matky, což jsou samé dobré zprávy. Těší nás, že podle španělských kolegů prý Chelewa mnoho věcí odkoukala od naší Moji. Mimo jiné to, jak správně držet mládě," oznámil s radostí v hlase Vít Lukáš. Mojino mládě, narozené letos na jaře, také výborně prospívá (fotografie například v článku zde).