Gorily si tedy musely lámat hlavu s tím, jak se k pochoutkám dostat. Když byly dopoledne vypuštěny z ložnic do expozice, už je čekaly rozhozené olistěné větve, kousky kořenové zeleniny či burisony ve štěpce. V neděli jim chovatelé po pavilonu navíc poschovávali navrtaná dřevěná polínka s ukrytými rozinkami. I na ty musí gorily použít nástroj, aby se k oblíbené pochoutce dostaly.
Nedělní gorilí hodování |
Po více než hodině bylo jasné, že se nový typ enrichmentu osvědčil, protože se gorily stále ještě snažily dostat jak na přesnídávku, kterou požitkářsky olizovaly z klacíčků, tak na vločky či burisony. A bylo vidět, že sehnat si klacík a podle potřeby ho zkrátit nebo si najít silnější či tenčí je pro ně otázkou okamžiku. Jakmile mají možnost opatřit si nějaký pamlsek, jsou velmi akční. K radosti chovatelů jim nakonec snažení o vydolování kompletního obsahu pet lahví vydrželo přes dvě hodiny.
Proč se enrichment zvířatům připravuje
A o to jde u enrichmentu především, proto ho gorilám dopřávají prakticky denně. Jeho účelem je zabavit zvířata na co nejdelší dobu tak, aby měla co dělat a rozbil se jim denní stereotyp. "V podstatě nejúčinnější enrichment, který nám doteď vychází, je poschovávat jim různě krmení, třeba rozsypat burisony nebo vločky do štěpky u výloh v expozici. To gorilám zabere opravdu hodně času, protože z ní vybírají zrnko po zrnku," vysvětluje Vít Lukáš, kurátor pražských primátů.
Podobně se gorily chovají ve svém přirozeném prostředí. "V přírodě také chodí z místa na místo, posunou se o metr, o dva, hledají a sbírají kořínky, listy, takže tady je to v podstatě podobné. Vyšťourávat burisony nebo vločky z jemně nadrcené kůry, to je opravdu zabaví na dlouhou dobu. Což jim je vlastní, protože podobně se k potravě dostávají i ve volné přírodě," popisuje Lukáš.
Pro zajímavost se můžete podívat, jak si stříbrohřbetý samec v biosférické rezervaci Dja v Kamerunu připravil a užívá termití hody (více v článku zde):
30. listopadu 2012 |
Jinak musí chovatelé při vymýšlení jakéhokoliv nového enrichmentu samozřejmě dodržovat přísné zásady: například nesmí obsahovat žádný toxický materiál. "V případě PET lahví se žádného problému nebojíme, protože je maximálně rozkousnou nebo roztrhnou, aby se dostaly k obsahu a mohly ho sníst. Dřevěná deska na mříži musí být přidělaná natolik bezpečně, abychom měli jistotu, že se neuvolní, aby třeba nespadla a neublížila jim. Také si musíme být jisti, že si nikde nemohou přiskřípnout prsty a podobně. Musí tam prostě být absolutní fyzická bezpečnost," vysvětluje Vít Lukáš, kurátor pražských primátů.
I náplň PET lahví samozřejmě musí být pro zvířata nejen lákavá, ale i přínosná. "Obsah pro ně musí být hlavně zdravý, proto jim tam nedáváme žádné extra sladké věci, spíše dietní, jak jsou burisony, ovesné vločky nebo i tu přesnídávku," řekl kurátor.
Pro Richarda jsou nejpodstatnější dobroty, narozeniny neřeší
Richard se ze začátku ostýchal a desku s voňavými otvory jen očichal a šel po pavilonu sbírat a okusovat olistěné větve. Nakonec se však u mříže s deskou ukrývající pamlsky pohodlně usadil, trpělivě vyšťourával ovocnou přesnídávku a labužnicky ji z klacíku olizoval. Jen občas hodil po návštěvnících svůj hluboký pohled. Pak se přesunul k druhé mříži, kde zase dlouhé minuty vydržel dolovat z hrdla PET lahve rýžové burisony.
Gorily se snažily klacíky v přesnídávce co nejvíce namočit, aby měly co olizovat.
Kiburi se všemožně snažil dostat k obsahu PET lahví, jednu se mu nakonec podařilo vytrhnout.
I samice si přišly na své, u mříží s deskami hodovaly hlavně Shinda a Kijivu. Zručně si podávaly a lámaly klacíky, aby se dostaly k voňavému cennému obsahu v "petkách". Obě mláďata, tříletého Kiburiho i téměř ročního Nurua, deska s vábně vonícími otvory také zaujala. Kiburi se snažil něco vyšťourat alespoň prstem, případně půllitrovou PET lahev přes mříže alespoň ukroutit nebo utrhnout. Hledal prostě jednodušší cestu, jak se k dobrotám dostat, protože práci s klacíkem teprve musí od starších odkoukat. Nuru zatím podobné snahy jen pozorně sleduje svýma velkýma očima.
Co je enrichment?Chovatelská praxe, spočívající v obohacování života zvířat uměle vytvářenými podněty, kdy se chovatelé snaží simulovat podmínky či situace z přirozeného prostředí daného druhu. Tyto podněty částečně změní jejich životní prostor tak, aby je stimuloval k chování podobnému chování zdravého zvířete žijícího ve volné přírodě. Přírodní objekty, nebo objekty vytvořené speciálně za tímto účelem (například různé hlavolamy, často konstruované tak, aby zvíře motivovaly k řešení nových situaci, kdy je zvířeti odměnou například pracně získaný pamlsek), mají za úkol zvířatům zpestřit denní režim, zabavit je a rozbít každodenní stereotyp. "Enrichment se zaměřuje na podporu vhodného chování druhu a splnění fyzických a psychických potřeb zvířete. Dalším účelem enrichmentu je poskytovat zvířatům nové podněty, které jim mohou pomoci udržet jejich schopnost přizpůsobit se stresu a změnám životního prostředí," upřesnil zoolog Vít Lukáš. |
