"Moc se mi líbí japonská kultura a když jsem koupil řadový rodinný domek, rozhodl jsem se celou zahradu pojmout v japonském stylu," líčí kutil první plány. Inspiraci pro stavbu zahradního domku hledal na internetu. Zajímaly ho hlavně detaily japonské architektury, které by mohl včlenit do svého návrhu.
První skicy vznikaly v Autocadu (program pro konstruktéry, pozn. red.), kde si mohl nanečisto vyzkoušet svá technická řešení. Pak stavěl model ve velikosti 1:10, hlavně proto, aby si mohl v praxi vyzkoušet technické řešení oblé střechy. Teprve potom přišla na řadu stavba samotná.
Co by tam mělo být
Zahradní domek by měl sloužit hlavně jako dílnička sloužící i přes zimu. "Bylo mi jasné, že se neobejdu bez zateplení, použil jsem osmicentimetrový polystyren, okna jsou z dvojitých izolačních skel," popisuje. Nakonec se rozhodl domek i částečně podsklepit, už jen proto, že potřeboval někam ukládat zimní pneumatiky.
Plánek domku vsazený do reálného prostředí
Model domku v měřítku 1:10
Nenápadně se z domku stala i dokonalá zašívárna, "projektant" nezapomněl ani na datové kabely pro zavedení internetu. A s rodinným domkem je chatka propojena i potrubím centrálního vysavače, což je ideální pro úklid při práci v dílně.
Domek se stal jakýmsi mozkem domu i zahrady. Kutil si sám vytvořil elektronické obvody pro automatické stahování roletek v domku reagujících na světlo i teplotu, elektronické čidlo vodní hladiny v zakopaném rezervoáru dešťové vody se stupnicí z LED diod, elektronické otevírání okének z modelářských serv, zabezpečení domku pohybovými čidly a napojení na centrální zabezpečovací jednotku. V ovládacím panelu má i moduly pro zavlažovací techniku zahrady či ovladače sudového čerpadla.
Pomohl sousedův plot
Domek má půdorys 3 × 3,5 metru a je mírně nad úrovní terénu. Je to proto, že je pozemek mírně svažitý, proto je věnec základu z pohledových betonových tvárnic. K izolaci sklípku použil pečlivý kutil nopkovou fólii, ta se uplatnila i na vnější izolaci. Tady ji doplnil drenáží svedenou do 300litrového sudu, který slouží i k sbírání dešťovky k zalévání zahrady.
Poslední řada základu je z pohledových tvárnic.
Schema zavlažování pro studánku a zahradu
"Stavět konstrukci sám bez pomoci mi dalo zabrat, ještě že jsem to stavěl vedle plotu, ke kterému jsem mohl provizorně trámky přichytit, než je smontuji k sobě," popisuje svůj boj se dřevem Kamil Hrádek. Zápasil navíc i s počasím, kdy mu nateklo do sklípku a nabobtnala dřevěná konstrukce. Ač původně nechtěl používat žádné kovové součásti, nakonec jednotlivé části konstrukce k sobě pro jistotu sešrouboval.
Nejtěžší bylo vymyslet konstrukci oblé nepravidelné stříšky. Nakonec ji kutil sestavil ze dvou plátů ohnuté a slepené 6milimetrové voděodolné překližky. Pod střechou tak vznikla miniaturní půdička, která poslouží jako další skladovací prostor.
Počítačový návrh pirátské lodě
Detail modelu lodi z balzy
Zahradní japonský domek je už hotov, jen japonská zahrada se přesouvá na o pár let pozdější termín. Přednost dostává dvouletý syn, pro kterého bude tatínek kutil vyrábět na zahradě pirátskou loď. Projekt už prošel počítačovým zpracováním, existuje i model z balzy. Teď se pracuje na technických řešeních: je třeba vymyslet pneumatické dělo na míčky z instalatérských trubek, hydrauliku napodobující kolébání lodi na rozbouřeném moři a vodní kulomet, kterým by syn dostříkl až k sousedům. Loď bude mít funkční stahování plachet a pirátskou kajutu, ve které bude truhla s pokladem a dekorace z pirátských map.
Pro inspiraci se můžete podívat na blog, kde kutil podrobně popisuje celou stavbu.
