Povinnost vybavit byt po vzoru elektrospotřebičů štítkem měli dosud jen vlastníci novostaveb či majitelé nemovitostí, které prošly výraznou rekonstrukcí. Od příštího roku se to má změnit. Pokud zákon projde, budou muset mít štítek i starší stavby, které budou nabízeny k prodeji či pronájmu (zde bude povinnost patrně odložena o tři roky).
Povinnost se bude vztahovat na celé budovy. Pokud tak bude mít stavba více bytů, stačí nechat vyhotovit pouze jeden průkaz, a ne ho dělat pro každý byt zvlášť. Štítek musí mít ale na druhou stranu celá budova i v případě, že chce byt prodat pouze jeden člen družstva či společenství vlastníků.
Štítek bude tlačit k úsporám. Kvalita informací bude rozdílná
Nová povinnost je podle realitních odborníků dvojsečná. Na jedné straně může zájemcům o nové bydlení při rozhodování o koupi konkrétního bytu pomoci.
K čemu slouží štítekEnergetický průkaz má i laikovi říci, jak náročná je stavba na spotřebu energií (na štítku bude vidět spotřeba v kWh na metr čtvereční) Štítek tak majitelům bytů napoví, zda budou muset utrácet hodně například za vytápění, ohřev vody, větrání či chlazení, anebo za tyto služby nebudou muset vydávat tolik peněz. Čím vyšší písmeno v sedmibodové škále A až G stavba dostane, tím je úspornější. Povinnost vybavit budovu štítkem vyplývá ze směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. |
"Energetický štítek bude pro kupující či nájemce příjemnou informací. Napoví jim, jaké náklady na služby mohou očekávat. Budovy, které tyto štítky mít nebudou, mohou být v budoucnu pro zájemce o koupi či pronájem méně zajímavé," říká ředitel sítě realitních kanceláří Century 21 Lubomír Milek.
Podle Michala Skřivana, ředitele společnosti R3 Group, která spravuje nemovitosti na přání klientů, mohou být údaje na štítku užitečné i stávajícím vlastníkům bytů. "Může jim pomoci při vyhodnocování technického stavu jejich nemovitosti a bude podkladem pro návrhy technických opatření zamezujících plýtvání energiemi. Tím bude šetřit jejich vlastní peníze," upozorňuje Skřivan.
Na straně druhé bude dobrým pomocníkem jen tehdy, když kupující dostane pravdivé údaje. A právě to je podle expertů sporné. Štítky budou moci vydávat energetičtí auditoři, jejich způsob práce, a tedy i vypovídací hodnota štítků, se ale velmi liší.
Z internetových nabídek vyplývá, že někteří zpracují průkaz za desetitisíce korun, jiní nepotřebují budovu vidět a vytvoří štítek na základě zaslaných údajů za 3 tisíce.
Kontrola má díry
"Bude vůbec schopný nějaký kontrolní orgán určit, zda energetický auditor vycházel ze správných údajů? Nebo se bude kontrolovat pouze to, zda na budově visí štítek a majitel budovy má průkaz, ale původní správná myšlenka o snižování spotřeby energií bude opět na vedlejší koleji a přidělování štítků bude jen zajímavý byznys pro tisíce auditorů?" ptá se regionální ředitel realitní kanceláře Sting Martin Ďuriš.
Podle něj tato kontrola zatím nastavena není a regionální trh ani stát tak není na zavedení dobré myšlenky připraven. Například spolumajitel realitní kanceláře
M&M Reality Milan Zavadil proto pozitivům energetických průkazu nevěří vůbec. "Energetický štítek je naprosto nesmyslný počin, který ničemu nepomůže, naopak prodej i pronájem nemovitosti pouze zkomplikuje a zbrzdí. Jediný logický důvod pro takový nesmysl může být lobbistický zájem. Čas ukáže čí."
Podle Milka je pak zbytečné požadovat štítek u všech starších bytů a pro vlastníky bytů bude představovat neúměrnou zátěž. To například v případě starší garsonky v lokalitách, kde cena štítku bude v porovnání s vybraným nájemným dosahovat výše několika měsíčních nájmů.
Byt bez štítku, pokuta až 200 000 Kč
I samotný stát pak přiznává, že kontrola nové povinnosti, kterou bude vykonávat Státní energetická inspekce, bude z velké části náhodná. Realitní kanceláře totiž nebudou muset žádné údaje o dokončených transakcích inspekci předávat. Zhruba polovina realitních prodejů či pronájmů navíc probíhá mimo realitky, a tak o nich kromě katastru nemovitostí, který zaznamenává změnu vlastníka, žádné údaje k nalezení nejsou.
Podle ministerstva tak bude kontrola založena hlavně na náhodných výběrech či podnětech kupujících či nájemců, kteří průkaz od pronajímatele či prodávajícího nedostali.
Kdo bude odhalen, hrozí mu pokuta. "Sankce by se vztahovala na vlastníka budovy. Pokud by to byla fyzická osoba, hrozila by jí až stotisícová pokuta, v případě právnické osoby by se jednalo až o dvojnásobek," řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček.
