Poslanci mohou Klausovo veto přehlasovat.
Změna zákona o hospodaření s energií zavádí povinnost umisťovat energetické štítky na budovy, což by představovalo pro jejich majitele nebo zhotovitele další náklady. Implementace zákona se řídí směrnicí EU, podle prezidenta jde ale zbytečně nad rámec toho, co chce Unie.
Klaus směrnici označil za výsledek "dlouhodobě chybné a dnes již postupně překonávané politiky nerozvážných závazků, které na sebe Evropská unie a její členské státy vzaly". Tvrdí, že její aplikace prodraží výstavbu veřejných i soukromých domů a bytů. "To zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i jednotlivých domácností a zvýší též cenu bydlení, ztíží prodej bytů a celkově zatíží trh s nemovitostmi," uvedl Klaus ve zdůvodnění veta.
Byrokracie za desítky miliard
Hlava státu se odvolává na studii ministerstva průmyslu a obchodu, podle které by si aplikace zákona vyžádala 10 až 30 miliard korun. Aplikace směrnice s sebou totiž přinese další administrativní náklady na energetické specialisty, kteří budou data o energetické náročnosti budov zpracovávat.
"Protože zákon zakládá veřejnou podporu soukromému sektoru, zejména firmám, které budou provádět instalaci vybraných zařízení využívajících 'obnovitelné' zdroje energie a také státem požadované audity, na své si přijdou na úkor ostatních pouze obchodníci s technologiemi, které by za běžných podmínek byly neprodejné, a rovněž ti, kteří budou průkazy energetické náročnosti přidělovat a kontrolovat," uvedl prezident.
Dodal, že změna směrnice z roku 2010 nutí členské státy nejen k zateplení veřejných budov v souvislosti s rekonstrukcí, ale i k rekonstrukci samotné i v případě, kdy by za běžných okolností vůbec nebyla nutná.
Vyšší náklady se vrátí na úsporách energie, namítá expertka
"Cílem těchto opatření je významné snížení spotřeby energií na provoz budov. Vyšší administrativní zátěž a zvýšené investiční náklady stavby (o asi 8 až 12 %) se stavebníkovi či vlastníkovi budovy vrátí v úsporách energie," hájila štítky dříve v rozhovoru s iDNES.cz Marie Báčová, poradkyně předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. (čtěte PŘEHLEDNĚ: Kdo musí žádat o energetické štítky budov a jak na to)
V případě, že by fyzická osoba, například vlastník bytu, neměla povinný energetický štítek nebo jinak porušila pravidla, mohly by úřady udělit pokutu do 100 tisíc Kč.
Podle Klause jde český zákon dál, než vyžaduje EU. "Nepřihlíží dostatečně k místním například klimatickým podmínkám či způsobu užívání budov. K vrácení zákona mne i z těchto důvodů ve svých dopisech vyzvali nejen jednotliví občané a jejich skupiny, ale i senátorské kluby ČSSD, ODS a KDU-ČSL," dodal.
"Snad jen uhlobaroni a bossové ruského Gazpromu mohou být odpůrci tohoto zákona," reagoval na veto z Hradu Miroslav Pech z hnutí Duha. "Zákon by srazil domácnostem účty za teplo o desítky procent a snížil naši závislost na fosilních palivech – na uhelných velkodolech i na plynu z Ruska," dodal.
Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která sdružuje na 180 firem z oblasti energeticky úsporného stavebnictví argumentaci Klause odmítá s tím, že přechod k vyšším energetickým standardům bude postupný a stavební průmysl se bude moci na změny připravit.
"Prezident navíc použil chybné argumenty, zřejmě si novelu pořádně nepřečetl. Novela nikoho nenutí rekonstruovat dům, pokud nechce. Pouze, pokud se sám rozhodne uspořit energii, nastavuje podmínky takové, aby rekonstruované části domu provedl na takzvané nákladově-optimální úrovni, která pro něj znamená optimální úsporu energie vůči vynaloženým prostředkům na investice," uvedl.