Co vám nejvíc vadilo na nové vládní sestavě, kterou jste ve čtvrtek od Mirka Topolánka dostal?
Já jsem zahájil veškerá tato jednání v polovině října a hned jsem prohlásil - přeběhlictví ne, obchod s jedním hlasem nikoli. Byl bych naprosto nekonzistentní, kdybych na to teď nonšalantně zapomněl. To je první důvod.
A ten druhý?
Když jsem viděl různé peripetie těch jednání, tak jsem v jednu chvíli řekl - jestli jste jakékoli pokusy o širší dohodu odepsali, tak já chápu tento druhý pokus jako víceméně naslepo vystřelený. Je to pokus, o kterém nevím, jakou má zajištěnou podporu. A proto mám pocit, že jej musíte myslet jako co nejrychlejší prolítnutí od druhého pokusu ke třetímu a případně k předčasným volbám. To jsou dva zásadní důvody, proč jsem řekl to, co jsem řekl.
Mirek Topolánek vám neřekl, o koho by se měla kromě tří zúčastněných stran jeho vláda opírat?
Když jsem se večer setkal s několika přáteli, nevěřili dvěma věcem a mysleli, že si dělám legraci. Nevěřili, že mi byl ten seznam ministrů přinesen natvrdo na křídovém papíře jako definitivní verze, aniž jakékoli jméno bylo s prezidentem konzultováno.
Přátelé mi říkali, to není možné, to je legrace, to nám jen zatajujete. A stejně tak druhá věc: debata o seskupeních, frakcích nebo jednotlivých postavách, které by podpořily vládu. O tom nepadlo mezi námi ani jedno jediné slovo.
To znamená, že premiér Topolánek přišel, dal vám seznam a řekl: Toto je moje vláda, kterou bych chtěl, abyste vy jmenoval?
To je, myslím, přesný popis.
Vy jste mu na to řekl "ne"?
Odlišme názor politický a státnický od názoru striktně legalistického. Nejsem naivní a musím se usmívat nad nejrůznějšími věrozvěsty ústavního práva, kteří byli osloveni a vyslovují zásadní soudy o tom, jestli porušuji, nebo neporušuji ústavu. Já jsem žádnou ústavu v ničem neporušil. A jestli ti lidé jsou tak dětinští nebo tak hloupí, nebo snad navedení a zaujatí, tak je to ještě horší. Všichni víme, že ústavně není žádná definitivní brzda, jak bych já toto mohl zarazit.
To je tedy postoj, který označujete za ústavní. A ten politický názor?
Z hlediska postoje politického a státnického si kladu velké otázky nad takto sestavenou vládou. Jak ve smyslu jejího složení, tak u metody eventuálního prosazení. A to je moje politicko-státnická úvaha jako osoby zodpovědné v roli prezidenta republiky. Tohle je vláda, která je prostě velmi riskantní, která hrozí dalšími politickými, či dokonce ústavními krizemi. Já před tím varoval a vybídl jsem předsedu vlády, aby se pokusil k tomu, co mi přinesl ve čtvrtek, něco přidat. To "něco přidat" je prostě vyjednání si širší podpory, buď výslovné, nebo aspoň pasivní tolerance. To je, myslím, velmi legitimní požadavek prezidenta.
Překládám si to tak, že jste jej nepřímo vyzval, aby ještě jednou vyjednával s ČSSD o případné podpoře či toleranci vlády.
Já jsem řekl záměrně, aby se obrátil na své partnery i nepartnery. Takže si dosaďte, kdo padá v úvahu.
Mirek Topolánek na to reagoval nějak takto: Víme, že prezident nemá jinou možnost než vládu jmenovat. Než to udělá, vládne ta stávající. Tak si počkáme...
Tedy si řekl, že si počkají, až Klaus vyměkne...
Tak nějak...
Podívejte, pravomoci prezidenta se vzpírat, ty jsou. Může tím vzpíráním se něco signalizovat. Celé veřejnosti, těm či oněm politickým subjektům. Já tím dávám signál, demonstruji, jak se mi vláda ve svém složení i způsobu prosazení líbí, nebo nelíbí. Nepochybně tím dávám signál politickým subjektům. Je samozřejmé, že tím něco říkám ODS, vůči které jsem se choval velmi loajálně a nechával jsem jakoukoli věc, kterou udělala, bez povšimnutí. A poslední věc je, že já jsem si také vytvářel určité předmostí pro sebe, aby až ta vláda bude eventuálně fungovat, bylo vykolíkováno hřiště a nastaveny jasné mantinely.
Byl to signál podpory těm v ODS, kterým se tato vláda nelíbila?
Jsem velmi pro, abychom striktně odlišili roli ústavní od mého zakotvení v ODS v minulosti. To nemůže nevést k tomu, že si kladu otázku jako člověk Václav Klaus, jestli tahle dohoda je pro ODS výhodná, nebo ne. Podívejte se na dvě rovnice. (Klaus píše rovnice na papír) Nejprve na počet ministrů... 9 = 5+4? Tady se to rovná. A teď na počet poslanců... 81 = 13+6? Tady musím udělat znaménko, že se to nerovná. Já si mohu jako bývalý předseda ODS říkat, to teda nevím, jestli si sami pro sebe vyjednali dobrou dohodu. Nicméně toto nejsou výroky, které bych uplatňoval vůči předsedovi vlády. Já se na to dívám z pohledu shora a kladu si otázku, jestli je, nebo není v pořádku to celkové řešení. Nemluvím o tom, co dělá ODS a jestli se pražská ODS cítí ošizena, když si spočetla, že má čtrnáct poslanců a ve vládě nula ministrů. Mohu pochopit, že někdo má tyto pocity a necítí se uspokojen. Ale opakuji, to není vůbec tónina, o které bych já diskutoval s předsedou vlády. O tom si tak můžu povídat po tenise nad sklenkou piva.
Když byla řeč o tom Klausově vyměknutí. Jak dlouho ještě nevyměknete?
Myslím, že každý ví, že mně vždy šlo o tuto zemi jako celek. Jestli někoho trápilo, že nemáme sedm měsíců vládu, tak jsem to byl určitě já. To, že to někdo karikoval, že mi jde o potenciální budoucí hlasy, to mě uráželo možná víc než cokoli jiného, co se za rok 2006 u nás stalo. Já tento záměr nemám. Úvaha o tom, že já bych chtěl nevyměkávat a zlobit co nejdéle, to se ode mne nedá očekávat. Nicméně ten pozdvižený prst tady byl, je a jsem přesvědčen, že byl více než na místě.
Vaše prohlášení mělo i dovětek o Karlu Schwarzenbergovi. Čím by právě on v roli ministra zahraničí škodil česko-rakouským vztahům?
Já jsem neříkal, že by škodil našim vztahům. To si interpretujete po svém. Já jsem řekl, že z důvodů velmi křehkých vztahů s Rakouskem nevím, jestli je to ideální osoba na tento post. Každý člověk, kterého jsem viděl od té doby, co jsem zaslechl jméno Karla Schwarzenberga, se na to díval s pootevřenou pusou a říkal, to si děláte legraci. To snad není pravda. Myslím, že to je všeobecný názor v této zemi, žádné specifikum Václava Klause.
Můžete mi to přece jen trochu vysvětlit? Vztah Karla Schwarzenberga a křehkých vztahů s Rakouskem...
Pan Schwarzenberg je Rakušan, ne? Kdyby byl z Bolívie, tak bych řekl, že jde o křehké vztahy s Bolívií. Ale on je z Rakouska. (Karel Schwarzenberg má české a švýcarské občanství, v Rakousku pobývá -pozn. red.)
Ovšem například Martin Štěpánek se stal ministrem a byl občanem Německa...
Já bych řekl, že ministr kultury je něco jiného než ministr zahraničí.
