Osobitou atmosféru vyzařuje krajina Slavkovského lesa vyplňující pomyslný "lázeňský trojúhelník" na západě Čech. Zalesněná, bažinami posetá a minerálními prameny protkaná náhorní plošina s chladným a vlhkým klimatem zaujme v prvé řadě svou neobydleností.
Od jednotlivých lidských sídel vás dělí dlouhé kilometry putování. Malé, poloopuštěné vesničky, na které narazíte, působí jakoby z jiného světa – světa, jemuž se vyhnuly peníze, reklamy, ekonomický růst i shon a spěch dnešní neklidné doby.
Rodiště západočeských kyselek
Slavkovský les mezi Mariánskými Lázněmi, Karlovými Vary a Františkovými Lázněmi připomíná svými pláněmi, bažinami, rašeliništi a lesy v mnohém Šumavu. Liší se však jedním osobitým přírodním fenoménem – prameny minerálních vod neboli kyselek. Ty zde vyvěrají na mnoha místech z větších či menších hloubek a představují vzpomínku na dávné doby vulkanické minulosti západních Čech.
V podstatě se dá říci, že bažiny Slavkovského lesa živí svou vodou proslulé léčivé prameny v Mariánských Lázních.
Od Šumavy se Slavkovský les liší také výrazně pestřejším horninovým podložím, které má vliv na bohatší květenu. Unikátní jsou především ostrůvkovité lokality hadcových skalek tu a tam vystupující v krajině, hostící řadu endemických druhů. Mezi kytky, které zvlášť potěší oko, patří upolín, kosatec a prha arnika, jež se dostala do znaku Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Vývěr kyselky u obce Prameny
VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE - ZDE
Výletní místo Kladská
Asi nejnavštěvovanějším místem Slavkovského lesa je lokalita Kladská, přístupná autobusovou linkou z Mariánských Lázní. Na okraji louky se k lesu přimykají nádherné dřevěné stavby v alpském stylu z druhé poloviny 19. století: lovecký zámeček a stylová hospoda U tetřeva, kde si můžete vybrat některou z mnoha zvěřinových specialit. Ceny však nejsou vzhledem k blízkosti Mariánských Lázní příliš lidové.
Na druhé straně však kupodivu ani blízkost vyhlášeného lázeňského centra nezpůsobuje přelidnění této krásné lokality – i v době vrcholné turistické sezóny kolem poledne je tu klid a netrousí se tudy žádné davy.
Přírodní kulisu Kladské vytváří tmavá hladina Kladského rybníka, jehož břehy zvolna přecházejí do močálů a rašelinišť s příznačným názvem Tajga. Kolem jeho břehu vede okružní, necelé 2 km dlouhá naučná stezka po nově zrekonstruovaném dřevěném chodníku. Kladský rybník byl vybudován ve středověku zároveň s umělým, 26 km dlouhým kanálem Dlouhá stoka, který z něj vytéká. Dlouhá stoka odváděla vodu až k dolům v okolí Horního Slavkova, kde se využívala k pohonu strojů.
Kladský rybník
|
Když se ze vzkvétajících domů stanou terče... Opuštěný ráz vtisknul Slavkovskému lesu hlavně odsun Němců po druhé světové válce. Tak zaniklo mnoho obcí jako např. Krásná Lípa, Litrbachy-Čistá, Smrkovec, Třídomí, Vítkov, Vranov... Na území mnoha kdysi vzkvétajících vesniček potom v letech 1946 - 1948 vznikl výcvikový prostor "Vojenský újezd Prameny". Dílo zkázy bylo dokonáno, opuštěné objekty, domy, ale například i zámek poblíž Krásné Lípy, se staly terči dělostřelecké palby. |
Vzhůru k pramenům
Z Kladské, kde lze dobře zaparkovat auto, se nabízí řada výletů do okolí. V parném létě jistě nejvíce potěší prameny minerálních vod. K těm můžete vyrazit například do blízké vesnice s výmluvným názvem Prameny. Kdysi v této malé obci fungovaly i lázně, dnes jsou z nich však jenom ruiny.
Z několika pramenů je dnes k volnému použití Obecní pramen za mostem přes potok naproti horní autobusové zastávce. Chutná znamenitě! Kdybyste ho náhodou nenašli, pak dole ve vesnici narazíte v penzionu na pramen poslední záchrany – Gambrinus.
Další osvěžující pramen odlišné chuti – Farská kyselka - vyvěrá 4 km jižně a dostanete se k ní z Pramenů po modré značce. Přírodní vývěr v podobě rezavého kruhového bahniště uprostřed lesa je o pár metrů vedle podchycen a sveden do jímky v dřevěném altánku.
Po posilnění železitou kyselkou se pak můžete vypravit o půl kilometru dál a bez obav a v plné síle vkročit do přírodní rezervace s nevábně znějícím názvem Smraďoch. Pojmenování je skutečně zcela na místě, jelikož z jezírka v rašeliništi uniká směs plynů s převažujícím sirovodíkem, který nelze nezaregistrovat ani při silné rýmě. Budete-li se držet dřevěného povalového chodníku naučné stezky, neměl by vám však uškodit ani sirovodík ani masožravé rostliny, které v rezervaci čekají na svou kořist...
Přirozený vývěr Farské kyselky
Pozor na bolševník!
Při toulkách Slavkovským lesem se kromě řady běžných i méně známých kytek určitě setkáte s bolševníkem velkolepým – cizokrajnou, invazní a prudce jedovatou rostlinou, která doslova zamořuje nekosené louky, okraje lesů, příkopy u cest a břehy potoků.
Více než 2 m vysoká rostlina původem z Kavkazu byla v roce 1862 u nás vysazena na okrasu v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Dnes je pohromou pro ekosystémy v mnoha evropských zemích, jedna rostlina vyprodukuje až 27.000 semen, jejichž klíčivost se uchovává po dobu 8 až 12 let, kořenový systém dosahuje až 3 m hloubky! Kde se objeví bolševník, přestává růst všechno ostatní.
Tekutina z poraněné rostliny způsobuje vážná kožní poranění a dlouho se hojící puchýře, zvlášť nebezpečné je zasažení sliznice. Silně jedovaté jsou i nezralé plody.
Slavkovský les pohlcují porosty bolševníku velkolepého
|
Může se hodit NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT Horní Slavkov – staré hornické město proslavené těžbou cínu, neblaze proslulé v 50. a 60. letech svými koncentračními tábory a těžbou uranu. Cenné historické jádro města (kdysi městská památková rezervace) bylo prakticky celé zničeno panelákovou zástavbou. Krásno – staré hornické město, proslulé především těžbou cínu. Nad městem na Krásenském vrchu originální kamenná rozhledna ze spirálovitým schodištěm postavená v letech 1933-34 nezaměstnanými. Rovná – dnes silně chátrající paneláková obec postavená v letech 1967-71 ve snaze znovuosídlit krajinu Slavkovského lesa po odsunu Němců. Jak to dopadlo, je nejlépe přesvědčit se na vlastní oči. Teplá – významné historické město s velkolepým premonstrátským klášterem, který patřil k nejvýznamnějším v Čechách. Klášterní knihovna obsahuje 100.000 svazků. JAK SE TAM DOSTAT MAPY INFORMACE O SLAVKOVSKÉHO LESA |
