Příroda, která uchvátila i anglického krále Eduarda VII.
Zatímco v muzeích jsou nejvzácnější exponáty pečlivě uchovávány v depozitářích a návštěvníci je mohou spatřit jen při mimořádných příležitostech, s poklady ve volné přírodě je to poněkud složitější. Proto jsou ochránci přírody vystaveni neustálému dilematu – co ještě ukázat a jak to nejlépe ochránit.
Silný turistický ruch natolik ohrozil lokalitu Křížky ve Slavkovském lese, že musel být vstup návštěvníkům zakázán a mohou toto místo pozorovat pouze od informační tabule nedaleko silnice. Naopak Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny vás nechá pohodlně nahlédnout do prostředí lesního vrchoviště.
Kladská leží nedaleko Mariánských Lázní, při okresní silnici č. 211 vedoucí z Lázní Kynžvart do obce Prameny. Jezero Kladská je možné celé obejít po naučné stezce.
Svůj půvab má rezervace Kladské rašeliny celoročně. Můžete obdivovat několik druhů rašeliníku, ale i keříčky z čeledi vřesovcovitých – borůvku bažinnou, kyhanku sivolistou či klikvu bahenní.
Počátkem prázdnin jsou nejkrásnější suchopýry. Je to také čas, kdy drobnými bílými kvítky rozkvétá masožravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Je tak drobná, že i když budete stát vedle ní a neskloníte se k zemi, jen těžko si jí všimnete.
Na podzim nejvíce vyniká žloutnoucí listí bříz, které navozuje dojem skutečné tajgy. A nemusíte být naštvaní, ani když se příliš nevydaří počasí. Ve zdejší restauraci můžete nejen ochutnat zvěřinové speciality, ale na stěnách si prohlédnout i krásné kusy zdejší fauny.
A že na Kladské je opravdu nádherně, o tom věděl své už anglický král Eduard VII.: „Procestoval jsem celou Indii, Ceyon a všechna lázeňská města Evropy, ale nikde na světě mě neuchvátila poezie překrásné přírody tak, jako zde v Mariánských Lázních.“
Křídla motýlí v Žírovici
Cestou k přírodní rezervaci SOOS nedaleko Františkových Lázní nelze přehlédnout směrovky s vyobrazením motýla. Jsem zvědavá, jak takový motýlí dům vypadá. Proto neváhám a zastavuji na kraji Žírovice.
Zvenčí je to patrový dům jako každý jiný. Uvnitř na vás ale čeká království motýlů, stačí jen zaplatit v přízemí vstupenku a vystoupit po schodech do skleníku v patře.
V jediném prostoru návštěvníci pozorují exotické motýly, se kterými se běžně v přírodě nikdy nesetkají: zastoupena je Afrika, jižní Amerika, jižní i východní Asie, Austrálie.
Žasnu, kolik okřídlených krasavců kolem mě poletuje. A také oceňuju, že nemizí kdesi v nekonečné dálce, ale mám je stále na dosah objektivu (mimochodem - fotografovat se může pouze bez blesku). Tu usedají na barevná víčka z petlahví naplněná cukerným roztokem, tam na kousky banánů či odpočívají na rostlinách. Po chvíli objevuji obrovskou housenku i kuklu.
Zatímco vývoj od vajíčka přes housenku a kuklu trvá relativně velmi dlouho (2,5 - 3 měsíce), život motýlí se dá počítat na dny nebo týdny. Nejeden motýl žije pouhých 14 dnů, běžně se motýli dožívají měsíce, nejdéle však asi tří měsíců.
Asi nejvíc mě upoutává obrovský noční motýl Argema mittrei.
Na schovávanou si se svými křídly hraje Morpho peleides. Je nádherný, ale nemá náladu na žádné pózování. Zatímco někteří jedinci si z přítomnosti návštěvníků nic nedělají, jiní zdánlivě nevšímavě sedí až do chvíle, kdy si říkáte, jak ten záběr bude skvělý. V tu chvíli bez varování startují.
Po nezapomenutelné procházce mezi třepetajícími křídly si pak ještě v přízemí můžete prohlédnout sbírku našich i exotických preparovaných motýlů. A motýla si dokonce můžete odnést i na památku - ale jen jako suvenýr, třeba malovaného na hrnečku.
Motýlí dům otevřel pro veřejnost v roce 2001 Stanislav Macek, který se chovu motýlů věnuje už 30 let. Zavítat sem můžete od dubna do konce září. Více na www.motylidum.cz.