Vyrážíme z krásného Krásna
Na výlet se vydáváme z města Krásno, které leží v úctyhodných 700 metrech přímo uprostřed Slavkovského lesa. První zmínky o něm pocházejí už z 13. století a jeho nelehká historie je spojena především s hornictvím, stejně jako u mnoha zdejších vesnic. Přestože zde žije necelých 800 obyvatel, byl Krásnu z historických důvodů v roce 2007 navrácen statut města a díky zachovalé architektuře především hrázděných staveb dělá čest svému jménu.
Naši cestu zahajujeme prudkým stoupáním směrem na západ. Asi po dvou kilometrech cyklostezka odbočuje doprava ze silnice a pokračujeme po značené stezce až na lesní mýtinu, která je už bez značení, a my se musíme vydat doleva. Díky tomu nemineme hned dvě národní přírodní památky, jimiž jsou místní mokřady. Nabízejí i nádherné výhledy na Slavkovský les. Jakmile se dostatečně pokocháme, vydáváme se na sjezd po asfaltové silnici, která nás bezpečně dovede do obce Prameny.
Zadlužené Prameny uprostřed panenské přírody (11 km)
Prameny jsou zvláštní obec, na které historie zanechala nesmazatelné otisky. Původně malé lázeňské městečko, kde v dobách největší slávy bydlelo téměř 2 500 obyvatel a jeho budoucnost se jevila v růžových barvách, zažilo po válce devastující odsun sudetských Němců, následné vytvoření vojenského prostoru a pak i těžbu uranu. Když už se zdálo, že by se mohlo vše v dobré opět obracet, přišel nepovedený podnikatelský záměr vedení obce. Silné vyvěrající minerální prameny (asi 15 litrů za sekundu) tak zůstávají nevyužité a výsledkem je pár roztroušených chalup a jedna z nejzadluženějších obcí v republice ležící uprostřed panenské přírody s údajně s nejčistším ovzduším u nás. Škoda, ale snad není všem dnům konec.
Vzhůru na Bečov (20 km)
Naše další putování vede do Bečova nad Teplou, a to je zcela jiná kapitola. Uvítá nás krásně upravené městečko, na jehož území leží hrad, zámek i zajímavá lidová architektura. Klenotem gotické části hradu je kaple Navštívení Panny Marie z roku 1400, historické jádro pak tvoří dvě čtyřhranné věže.
V rámci úprav hradu počátkem 16. století byl k jeho gotické části přistavěn renesanční zámek s dominantou v podobě osmiboké nárožní věže, kde jsou umístěné reprezentační sály a kaple. V roce 1996 byl nově opravený zámek vůbec poprvé ve své historii zpřístupněný veřejnosti a návštěvníci si tu mohou prohlédnout výstavu gotického umění západních Čech a hlavně místní chloubu – Relikviář sv. Maura, a to je věc, která rozhodně stojí za vidění.
V těsném sousedství hradu byl v polovině 18. století vybudován zámek.
Hrad ze 13. století se vypíná na skále nad hlubokým údolím, kde se nachází stejnojmenné město.
Tajemný Relikviář sv. Maura
CYKLOTOULKYČlánek vznikl ve spolupráci s autory pořadu Cyklotoulky, který můžete sledovat: v sobotní dopolední premiéře na ČT SPORT a na www.i-cyklotoulky.cz. |
Relikviář je totiž v současné době považován za druhou nejcennější památku u nás, hned po korunovačních klenotech. Navíc se k jeho znovuobjevení vztahuje podivuhodný příběh, který by snad mohl sloužit i jako filmový námět. Původně patřil rodu Beafortů, kteří ale za války kolaborovali s fašisty, a tak museli před jejím koncem z Bečova uprchnout a většinu majetku tu zanechat, včetně relikviáře. Ten však ještě před úprkem dobře ukryli do zásypu hradní kaple.
Tato informace nezůstala zcela utajena a nějakým způsobem se o ní dozvěděl americký občan Danny Douglas, který v roce 1984 kontaktoval československé úřady na zastupitelském úřadu ve Vídni s tím, že by chtěl koupit blíže neurčenou historickou památku za tehdy neuvěřitelných 250 000 dolarů. Při vyjednávání postupně vyšlo najevo, že se jedná o dutý kovový předmět o velikosti konferenčního stolku, který je zakopaný asi 100 kilometrů od Norimberku. Dle těchto indicií pak českoslovenští kriminalisté pochopili, že se jedná pravděpodobně o objekt obrovské ceny. Po dalším pátrání v archivech nalezli fotografii a popis relikviáře uloženého na zámku z roku 1932. Dne 4. listopadu 1985 pak začali prohledávat celý bečovský areál a následující den skutečně relikviář objevili. Po odborné expertize dospěli k názoru, že cena relikviáře je nevyčíslitelná a z obchodu pochopitelně sešlo.
Výhledy na Slavkovský les od Třech křížků
Hornické muzeum Krásno je jedinečným skanzenem důlní těžby cínu ve zdejší krajině, kterou si nenechte ujít.
Dlouhá stoka, ojedinělá technická památka (27 km)
Může se hodit
|
Ale dost historie a zpět do pedálů. Vydáváme se ke Krásenské rozhledně, další zastávce našeho výletu. Cestou musíme ovšem překročit vodní kanál, který se vine téměř po celou dobu našeho výletu. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších technických památek a její stavba započala již na počátku 16. století, kdy se ve zdejším kraji zavládl prudký rozmach těžby cínu, což vyžadovalo obrovský přísun vody a také dopravu dřeva z čím dál vzdálenějších míst.
Tento umělý kanál vede z Kladské a protéká Prameny až k Hornímu Slavkovu. Délka činí úctyhodných 24 kilometrů a její spád je pouhých 0,35 m na 100 metrů délky, těžko říci, jak to tehdejší zeměměřiči dokázali. Každopádně v době svého vzniku se jednalo o dílo, jež nemělo v Evropě obdoby a vzhledem k tomu, že stavba stojí v plně funkčním stavu dodnes, nezbývá, než před umem našich předků smeknout.
Krásenská rozhledna s parádními výhledy (28 km)
Stoupání na Krásenskou rozhlednu není vůbec jednoduché, ale zvládnout se dá. Samotná rozhledna se nachází v magické nadmořské výšce 777 metrů nad mořem a její neobvyklý tvar, kdy se schodiště vine po jejím obvodu, z ní dělá jednu z nejzajímavějších rozhleden u nás. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 metrů vede 120 schodů. A výhled za námahu rozhodně stojí, neboť můžete spatřit nejen Slavkovský les, ale i Krušné a Doupovské hory či Tepelskou vrchovinu. Vše je navíc krásně a přehledně popsané na ochozu rozhledny, která je volně přístupná.
Krásenská rozhledna na první pohled zaujme netradičním schodištěm vybudovaným vně stavby.
Hornické muzeum Krásno (30 km)
Krásno patřilo historicky k největším producentům cínu nejen na našem území a právě v prostorách historického cínového dolu se rozkládá i zdejší muzeum. Stojí tu těžní věž, strojovna a dílny, ale prohlédnout si lze i historické lokomotivy, těžní parní stroj a důlní vozíky. Návštěvník může navštívit ukázkovou štolu a dozvědět se vše o historii těžby. Celá prohlídka trvá přibližně hodinu.
