Vrcholem bude zítřejší koncert v pražském Lucerna Music Baru, na který přijdou pogratulovat a zazpívat Koubkovi přátelé.
Oslavenec se rozhodl pozvat samorostlé písničkáře – například Radůzu, Filipa Topola, Hanu Hegerovou, skupinu Traband nebo Jiřího Suchého.
Jen si přepalujte!
"Tak třeba právě o Suchém by se dalo říct, že je mým guru," vyznává se zarostlý harmonikář, který také publikum provede středečním večerem. "Suchý je geniální – jako divadelník, muzikant, filmař i spisovatel nám dokazuje, že píle někam vede. Vidím za ním padesát let práce a vážím si toho, že to není žádná umělá superstar, z níž udělala agentura bohatého člověka," uvedl Koubek, kterého na zítřejším vystoupení doprovodí jeho kapela.
Že se bude publikum na narozeninovém koncertu bavit, to je jisté – ve vyprávění neuvěřitelných historek mezi písničkami nemá Koubek, který dosud vydal tři povídkové knihy, konkurenci.
A daří se mu i hudebně – jeho poslední desky, pojmenované Každej pes, se za čtvrt roku prodalo tři tisíce kusů a další tisíce fanoušků si ji přepalují. Což Koubkovi nevadí: "To je v pořádku – nebýt techniky, tak bychom pořád poslouchali Karla Gotta. My písničkáři se do rádia ani televize příliš nedostáváme." Ve vzduchu však nyní visí vážná otázka: jakou cestou se harmonikář vydá po své padesátce?
Chci zažít nový příběh
Koubek už hraje třicet let. Poslední dobou mívá i patnáct koncertů měsíčně po klubech a lokálech v celé republice. Žije v autě, spí u známých, s rodinou se téměř nevídá. A tak je zřejmé, že potřebuje změnu. "Ano," potvrzuje, "začínám nový příběh."
Za tím minulým chce zpěvák udělat čáru právě zítřejším koncertem; zároveň vydává i rozsáhlý zpěvník a desku s výběrem nejpovedenějších písní. A jaké má další plány? "Všechno je možné," krčí Koubek rameny. "Mám pocit, že jsem v padesáti letech vylezl na kopec a teď před sebou vidím obrovskou krajinu. Můžu se rozhodnout, jestli chci jít do květeny a mezi vody, do města mezi lidi, nebo ke hvězdám. Ještě pořád jsem neztratil tu klukovskou romantiku a dokážu začít znova."
Klidně se může stát, že Koubek odjede z českých pódií na delší dobu do Indie, která ho před sedmi lety okouzlila. Nebo se definitivně usadí v jihočeské vsi, kde si zrekonstruoval statek.
Když v neděli večer dohrál svůj koncert a povídal si s fanoušky na baru, odpověděl mimo jiné i na otázku, jestli by bez své harmoniky neumřel hlady. "Neumřel. Jestli se rozhodnu pro venkov, tak vedle ve vsi je volné kino, které bych si mohl pronajmout a udělat z něj klub, do něhož pak můžu zvát spoustu muzikantů a využít své třicetileté zkušenosti. A jinak by mi k životu stačily tři pytle brambor na rok. Slepice mi snášejí a nějaká cibule mi taky roste, takže si udělám omeletu. To vydržím."
