Co je podle vás nejpalčivější otázkou, s níž se Joe Biden bude muset bezprostředně po svém nástupu do funkce vypořádat?
Amerika má nadále obrovský problém s pandemií koronaviru. Řeší proto témata jako povinné nošení roušek nebo distribuci dostatečného množství vakcín. Biden už prohlásil, že v prvních sto dnech vlády chce rozdistribuovat sto milionů vakcín.
Pak tu jsou ekonomické problémy způsobené koronavirem. Biden přišel s velmi ambiciózním fiskálním balíčkem, mimo jiné chce téměř každému občanovi navýšit přímý příspěvek od státu o 1 400 dolarů.
A co se týče zahraniční politiky?
Za prvé je to boj s klimatickou změnou. Biden slíbil, že symbolicky první den zaváže Spojené státy k návratu k pařížské klimatické dohodě. Zároveň chce během prvních sta dní pozvat světové lídry na summit, kterým by se stvrdilo, že USA se vracejí do rodiny zemí bojujících proti klimatickým změnám, a představit americkou agendu týkající se například snižování emisí.
Jakub Lepš Politolog a vysokoškolský pedagog se zaměřením na americkou politiku a vztahy USA a Číny. Přednáší na University of New York in Prague. |
Druhé téma se týká imigrační reformy. Biden chce ukončit financování Trumpovy zdi na hranicích s Mexikem a prezidentské výnosy, kterými Trump omezil přístup občanů některých primárně muslimských zemí do USA.
Trump v mezinárodních vztazích razil heslo America First, jaká je Bidenova vize role USA ve světě?
Myšlenka „Amerika na prvním místě“ v nějaké podobě zůstane. Joe Biden jako každý americký prezident bude v první řadě hájit americké národní zájmy – ať už se jedná o zájmy bezpečnostní například ve vztahu k Íránu nebo KLDR nebo ekonomické, jako je přístup k volnému obchodu se spojenci i Čínou. Jenom k tomu bude přistupovat z jiných pozic než Donald Trump.
Nepochybně se bude vracet k americké zahraniční politice po druhé světové válce, kdy Spojené státy byly hybatelem světového řádu a pomáhaly zakládat instituce jako OSN či NATO, kdy republikáni i demokraté kladli velký důraz na vztahy se spojenci. To je věc, která z Trumpova pojetí „Amerika na prvním místě“ hodně vypadávala a Joe Biden se k tomu určitě vrátí.
Bude Bidenova zahraniční politika prostě pokračováním té Obamovy? V čem očekáváte největší rozdíly?
Trump se v zahraniční i domácí politice pokoušel ukončit éru svých předchůdců Baracka Obamy i Billa Clintona: sestřelil dohodu o volném obchodu NAFTA, jadernou dohodu s Íránem, odstoupil od pařížské klimatické dohody. Právě k tomu se chce Biden v první řadě vrátit.
 |
Koneckonců byl osm let loajálním viceprezidentem Baracka Obamy, i když měl na některé věci odlišný názor. Například v přístupu k arabskému jaru byl konzervativnější. Obama to vnímal jako boj národů za demokracii, opatrnější členové jeho administrativy včetně Bidena varovali: Pozor, nevíme, k čemu to může vést... Celkově ale můžeme říci, že Biden bude otáčet kormidlem zpět k Americe, kterou Obama před čtyřmi lety předával Trumpovi.
Můžeme zmínit nějaké oblasti, v nichž Trumpův kurz zachová?
Myslím si, že to bude například v přístupu k Číně. Za Trumpa se ukázalo, že Spojené státy by měly být na Čínu ostřejší. Že s Čínou se po dobrém vyjednávat nedá. Pozitivním dědictvím Trumpa je, že se jí postavil i za cenu potenciálních ekonomických ztrát. Ano, dělal to v době předcovidové, za silného ekonomického růstu, takže si vyvolání obchodní války a oříznutí nějakého toho promile růstu HDP mohl dovolit.
Ukázal ale, že k Číně se musí přistupovat z pozice síly. Já doufám, že Biden v bude v této ostřejší politice pokračovat a rozšíří ji z ekonomických otázek i na témata, jako je ohrožení demokracie v Hongkongu a situace Ujgurů v Sin-ťiangu či demokratických aktivistů v Číně.
Bude Biden tlačit stejně jako Trump nekompromisně na spojence v NATO, aby převzali větší odpovědnost za svoji bezpečnost?
Nepochybně ano, ale bude to dělat diplomatičtějším jazykem než Trump. Ne vydíráním, ale jasně formulovanými požadavky v rámci vztahů mezi spojenci. Joe Biden udrží tlak, aby se evropské země co nejvíce staraly samy o sebe a směřovaly k větším výdajům na obranu, tedy dvěma procentům HDP a více.
ANALÝZA: Ještě víc atomovek! Kim hodil Bidenovi rukavici |
Ovšem i vztah Trumpovy administrativy k NATO prošel určitým vývojem. Zpočátku to vypadalo, že Trump vůbec nepochopil, jaké výhody pro Spojené státy má, že je to nejúspěšnější mezinárodní organizace všech dob. Ohrožoval funkčnost aliance zpochybňováním článku pět o kolektivní obraně.
Ten nástup byl velmi ostrý, ale vzpomeňme si, s jakým poselstvím nedávno přijel do Česka ministr zahraničí Mike Pompeo. Jednoznačně v duchu tradiční americké politiky říkal, že NATO je důležité a USA své spojence podporuje.
Když jste zmínil Pompeovu návštěvu v Praze... Střední Evropa je už delší dobu na periferii amerického zájmu. Co by Česká republika mohla udělat pro to, aby se na tom s nástupem nové administrativy něco změnilo?
Pokud se bavíme o nějakých ambicích být v pozitivním významu v hledáčku americké zahraniční politiky, tak musíme být velmi skromní. Joe Biden bude extrémně vytěžován domácí politikou: od ekonomiky, covidu přes rasové vztahy po reformu policie a trestního soudnictví či legislativu kolem životního prostředí. Pokud nedojde k zásadním krizím, tak zahraniční politice bude věnovat méně času.
Ostatně to byla Obamova administrativa, za jejíž vlády se pozornost USA přesouvala z Evropy do Asie. USA budou očekávat, že Evropa si své problémy bude schopna řešit sama: ať už ekonomické nebo bezpečnostní vyplývající z chování Ruska na východní frontě. Sama bude mít dost problémů s rozpínající se Čínou, Severní Koreou nebo Íránem.
Mezi Íránem a Spojenými státy nyní panuje značné napětí. Do jaké míry bude Biden pokračovat v politice maximálního tlaku na Teherán a nakolik se pokusí změnit nový status quo na Blízkém východě, kde Donald Trump projevoval extrémní vstřícnost vůči Izraeli či Saúdské Arábii?
Očekává se, že Bidenova administrativa se pokusí navrátit k jaderné dohodě s Íránem. Trump od ní sice odstoupil, ale evropští signatáři jako Francie či Německo se ji pokusili udržet v naději, že Írán se vzdá některých svých jaderných aktivit výměnou za zrušení sankcí.
KOMENTÁŘ: Trumpovo dědictví na Blízkém východě aneb Izrael až na prvním místě |
Je spravedlivé říci, že Trumpova administrativa zanechala Bidenovi poměrně příjemné dědictví v podobě navázání vztahů mezi Izraelem a některými státy, jako jsou Spojené arabské emiráty, Bahrajn nebo Maroko. Tady není důvod k žádné změně, Biden na to může navázat a v tomto vývoji pokračovat.
V květnu by se podle Trumpova plánu měli stáhnout poslední američtí vojáci z Afghánistánu. Myslíte, že Biden jeho rozhodnutí zvrátí, nebo tato nekonečná válka z amerického pohledu skončí?
To je skutečně velká neznámá. Sám jsem zvědavý, čím nás Bidenova administrativa v Afghánistánu překvapí.
