Lídři na summitu velkých světových ekonomik skupiny G20 jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. V prohlášení to v sobotu uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.
Oficiálně má být schválení dohody oznámeno v nedělním komuniké, informovala agentura Reuters. Na začátku října už se na minimální dani dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Nadnárodní podniky mají podle dohody od roku 2023 platit sazbu ve výši nejméně 15 procent. OECD odhaduje, že díky minimální dani získají státy jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně.
Změnu daňového systému po čtyřech letech jednání na úrovni OECD schválilo 136 zemí a jurisdikcí včetně České republiky, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G20 dohodu schválili před dvěma týdny.
Nová pravidla mají pomoci v boji proti daňovým rájům, a mnozí proto změnu daňového systému označují za přelomovou.
„Součástí dnešní dohody zemí skupiny G20 bude také podpora nové podoby zdanění technologických obrů, zejména amerických společností. Ty by měly v budoucnu své daně odvádět tam, kde jsou činné, nikoli tam, kde formálně vykazují své zisky, což jsou často opět země typu Irska nebo jiné daňové ráje,“ uvedl před začátkem dnešní schůzky G20 v Římě ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
Česká státní pokladna by podle jeho odhadu mohla díky dohodě získat navíc až šest miliard korun ročně.
Více vakcín do rozvojových zemí
Premiér hostitelské země Mario Draghi apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín, protože propastné rozdíly v podílu očkovaných obyvatel jsou podle něj morálně nepřijatelné.
„Nyní musíme udělat vše pro to, abychom do poloviny roku 2022 dosáhli sedmdesátiprocentní proočkovanosti,“ řekl Draghi. Cíl Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž by do konce tohoto roku mělo být proti covidu-19 plně očkováno 40 procent všech obyvatel planety, se podle něj jeví reálně. Problémem jsou ale drastické rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi.
France has already shared some 67 million doses of vaccines with vulnerable countries. By mid-2022, we will have reached 120 million doses. G20 partners, let’s step up our efforts. Solidarity, transparency, production partnerships: it is together that we will overcome the virus.
Zatímco většina bohatších zemí už se hranici 70 procent očkovaných obyvatel blíží nebo ji překročila, některé chudé země byly zatím schopny očkovat jen pár procent lidí. To je podle Draghiho morálně nepřijatelné a podkopává to celosvětový boj proti pandemii.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru napsal, že Francie už poslala chudším zemím 67 milionů dávek vakcín a do poloviny příštího roku to bude 120 milionů. „Pojďme se jako partneři v G20 více snažit. Solidarita, transparentnost a spolupráce při výrobě: jen tak virus porazíme,“ uvedl.
O vakcínách prostřednictvím videokonference hovořil i ruský prezident Vladimir Putin, který do Itálie osobně nedorazil. Podle něj je potřeba, aby země G20 vzájemně uznávaly své proticovidové vakcíny.
OECD schválila globální daň pro nadnárodní firmy. Sazba bude 15 procent |
Šéfové G20 by také na jednání měli uznat existenční hrozbu změn klimatu. Nepřijmou ale zřejmě žádné nové radikální závazky ke zmírnění globálního oteplování. Z návrhu komuniké, do kterého měla možnost nahlédnout agentura Reuters, vyplývá, že státy zřejmě jen mírně zpřísní své předchozí závazky v oblasti klimatu a nestanoví nové, přísné cíle.
Ty jsou ale podle aktivistů nutné k tomu, aby se zabránilo ekologické katastrofě. Mnozí z vedoucích představitelů skupiny odletí ze zasedání v Římě do Glasgow, kde v pondělí začne klimatický summit Organizace spojených národů COP26. Ten je považován za důležitý pro řešení hrozby oteplování.
Tématem bude i cena energií
Mezi další body, které se budou na jednání řešit, jsou obavy z rostoucích cen energií a napjatých dodavatelských řetězců. Očekává se, že americký prezident Joe Biden vyzve producenty energií ze skupiny G20, kteří mají volnou kapacitu, zejména Rusko a Saúdskou Arábii, aby zvýšili produkci, a zajistili tak silnější oživení globální ekonomiky.
Zklamáním pro hostitelskou zemi je fakt, že někteří politici se nakonec rozhodli zůstat doma a k jednáním se připojí jen virtuálně. Do Říma nedorazí ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching, ale ani lídři z Mexika, Japonska či Saúdské Arábie.
Biden dorazil do Evropy. Na začátek jednal nezvykle dlouho s papežem |
V Římě je o víkendu kvůli summitu zvýšená bezpečnostní pohotovost a k udržení pořádku bylo nasazeno až šest tisíc policistů a 500 vojáků. Povolena jsou dvě protestní shromáždění, demonstranti jsou ale drženi daleko od centra summitu.
Země ze skupiny G20 se na světovém hrubém domácím produktu (HDP) podílejí více než 80 procenty, na celkové populaci 60 procenty a na emisích skleníkových plynů podle odhadů zhruba 80 procenty.
