Šest nezařazených poslanců, kteří se hlásí ke koalici neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, obsadili v úterý řečnický pult a odmítli ho opustit. Přinesli si svatební dort, který měl symbolizovat spolupráci vládního Směru-SD s krajní pravicí. V Národní radě také přenocovali.
Předseda sněmovny Andrej Danko následně jednání opakovaně odkládal. Až ve čtvrtek poslanci blokádu ukončili. Danko navíc před pokračováním schůze nechal do jednacího sálu nainstalovat dva náhradní řečnické pulty.
Podle jednacího řádu lze totiž v rozpravě vystoupit pouze od řečnického pultu. Danko podle Denníku N odmítl, že by se jednalo v noci nebo o víkendech.
Podle počtu přihlášených proto odhadl, že by se mohlo jednat ještě i příští týden v úterý či ve středu, tedy jen pár dní před volbami.
Ještě před zahájením rozpravy vystoupil před poslanci premiér Peter Pellegrini, který zmíněné zákonodárce za jejich protest kritizoval. Podle serveru HN Online to označil za „pyžamové divadlo s amatérskými herci“.
Jeho vláda minulý týden bez předchozí odborné diskuse schválila návrh zdvojnásobit od příštího roku sumu dětských přídavků a také zrušit dálniční známky. Už letos by se ale měla začít vyplácet třináctá penze pro příjemce různých typů důchodů.
Zmíněná opatření v hodnotě přes 800 milionů eur (20 miliard korun) ročně prosazují dvě ze tří vládních stran, a to Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS), jejichž popularita klesá. SNS nemá podle průzkumů jisté setrvání ve sněmovně po volbách, které Slováky čekají 29. února.
„Vy se chystáte postupovat způsobem po nás potopa. Chcete zanechat spálenou zemi. Proto jste si připravili populistické orgie,“ řekl v rozpravě k návrhu sociálního balíčku poslanec za opoziční stranu Svoboda a solidarita Ondrej Dostál.
Podle něj rovněž nebyly naplněny mimořádné okolnosti, aby parlament návrhy zákonů projednal ve zrychleném režimu, tedy na jedné schůzi. Stejný názor vyslovili dříve i někteří právníci.
Slovenští poslanci měli jednat o slibech vlády, opozice schůzi blokovala |
Pokud navržená sociální opatření parlament schválí, může prezidentka Zuzana Čaputová příslušné zákony vetovat. Podle ústavy na to má 15 dnů od jejich doručení do prezidentské kanceláře.
Pokud by tak Čaputová učinila až po volbách, sněmovna by podle ústavních právníků nemohla o případném prolomení veta hlavy státu hlasovat. Podle jednacího řádu sněmovny totiž návrhy zákonů z předchozího volebního období lze po volbách projednat jen v případě, že budou znovu předloženy. Čaputová svůj postup ohledně sociálního balíčku zatím neoznámila.
