„Zdá se mi, že Rusko velmi vědomě a cíleně vytvořilo situaci, kdy na nás budou spojenci tlačit, abychom udělali ústupky. Protože co je pro ně Doněck nebo Luhanská oblast? Byly vysloveny myšlenky, že by něčí tvář měla být zachráněna. Pak ať dají své Braniborsko nebo Pyreneje,“ prohlásil diplomat v rozhovoru pro ukrajinský web Ukrinform , který byl zveřejněn v pátek.
Jeden ze zmíněných regionů patří Německu, druhý Francii a Španělsku. Berlín a Paříž jsou označovány za hlavní iniciátory hledání cesty k zastavení války na Ukrajině.
Jenže kompromis s Ruskem o ukončení války by byl kapitulací, desetkrát horší než Minské dohody, které měly připravit jakousi autonomii Donbasu ve skutečnosti ovládaném Ruskem, míní velvyslanec. „Téměř polovina země, část, kde je soustředěn průmysl, zemědělství a přístavy, by zůstala pod ruskou kontrolou. Taková situace by byla katastrofální pro suverenitu Ukrajiny,“ dodává.
Některé státy podle něj nechápou, že Ukrajina se neliší například od Francie nebo Španělska. Není to dočasná entita, kde má Rusko nějaká přirozená práva. Také se některým podle něj zdá, že jakýkoli mír je lepší než válka. „Země našeho regionu však chápou, že někdy se takzvaný ‚mír‘ neliší od otroctví a jsou připraveny bojovat za svou svobodu, i když to stojí hodně,“ uvádí diplomat.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle velvyslance je odlišný postoj západních zemí k pomoci Ukrajině dán také tím, kam sovětské tanky v roce 1945 dojely a kam ne. „To znamená, že někdo pochopil, co je sovětský ‚ráj‘, a někdo ne,“ popisuje Cichocki.
Jak můžete něco zachránit, když to bylo ztraceno?
Podobně hovořil například polský předseda vlády Mateusz Morawiecki. „Ale jak se můžete pokusit zachránit nebo zachovat to, co bylo vlastně úplně ztraceno?“ zeptal se v květnu na konferenci. Politik zdůraznil, že probíhající bitva o Ukrajinu může určit budoucnost Evropy na několik století dopředu. „Pokud Ukrajina vyhraje, bude to především její vítězství. A pokud prohraje, bude to porážka nás všech a konec světa, jaký známe,“ varoval Morawiecki.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNěmecko, Francie a Itálie se i přes ukrajinské úspěchy na frontě pokouší dotlačit vládu v Kyjevě k jednacímu stolu a přimět ji přistoupit na nějaké územní ústupky, které by Rusku umožnily z konfliktu vycouvat a oznámit částečné vítězství. Francouzský prezident Emmanuel Macron opakovaně varuje před „ponížením“ Ruska.
Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj už v květnu prohlásil, že pokusy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona najít nějaké diplomatické východisko pro šéfa Kremlu Vladimira Putina jsou marné. Zelenskyj přitom pro italskou televizi RAI 1 zdůraznil, že Ukrajina nikdy dobrovolně nepostoupí své území jen pro to, aby „zachránila Putinovu tvář“.
Řečem o záchraně tváře se Rusko může jen smát, plísní historik slabý Západ |
K Macronovým výrokům se na Twitteru vyjádřil i ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba. „Výzvy k tomu, aby se předešlo ponížení Ruska, mohou ponížit pouze Francii a každou další zemi, jež by se k nim přidala. Rusko se totiž ponižuje samo. Všichni bychom se raději měli soustředit na to, jak Rusko dostat zpátky na původní místo. To přinese mír a zachrání životy,“ napsal.
