Emmanuel Macron v rozhovoru s francouzským regionálním tiskem tento týden zopakoval, že Rusko nemá být poníženo. V den, kdy boje ustanou, totiž bude třeba „vybudovat cestu ven diplomatickými kanály“, dodal francouzský prezident.
„Dokud nezískáme dostatečné množství zbraní, dokud neposílíme naše pozice, dokud je (Rusy) nezatlačíme zpátky, co nejvíc to bude možné k ukrajinské hranici, nemá smysl vyjednávat,“ reagoval Podoljak v televizním prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.
K Macronovým výrokům se na Twitteru vyjádřil i ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba. „Výzvy k tomu, aby se předešlo ponížení Ruska, mohou ponížit pouze Francii a každou další zemi, jež by se k nim přidala. Rusko se totiž ponižuje samo. Všichni bychom se raději měli soustředit na to, jak Rusko dostat zpátky na původní místo. To přinese mír a zachrání životy,“ napsal.
Calls to avoid humiliation of Russia can only humiliate France and every other country that would call for it. Because it is Russia that humiliates itself. We all better focus on how to put Russia in its place. This will bring peace and save lives.
Macron v rozhovoru rovněž uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin udělal invazí na Ukrajinu „historickou a zásadní chybu“ a je nyní v izolaci. Ruský prezident dal nicméně tento týden během hovoru s francouzským prezidentem a neměckým kancléřem Olafem Scholzem najevo, že je připraven obnovit jednání s Ukrajinou. Kreml poznamenal, že Putin „potvrdil otevřenost ruské strany k obnovení dialogu“, který podle ruské strany zamrzl vinou Kyjeva.
Francouzský prezident se svým ruským protějškem od zahájení útoku pravidelně telefonicky hovoří. Paříž podporuje Kyjev finančně i vojensky, nicméně na rozdíl od jiných unijních vůdců Macron na Ukrajině osobně ještě nebyl, aby dal najevo svou podporu.
O Ukrajině navzdory slibu jednají bez Ukrajiny, tvrdí CNN
Američtí představitelé se v posledních týdnech pravidelně setkávají se svými protějšky z Británie a Evropské unie a jednají o možnostech ukončení války na Ukrajině diplomatickou cestou. Americké stanici CNN to řekly zdroje obeznámené s těmito jednáními. Ukrajina se rozhovorů přímo neúčastní, přestože USA dříve slíbily, že „o Ukrajině bez Ukrajiny“ se nic nerozhodne, podotkla CNN. Ostatně tak o tom v lednu psal na Twitteru i šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Nothing about Ukraine without Ukraine. https://t.co/ie8t65ggg6
Jedním z projednávaných scénářů je návrh, s nímž přišla v květnu Itálie. Předpokládá, že se Ukrajina výměnou za bezpečnostní záruky zaváže k neutralitě vůči NATO a že Kyjev a Moskva budou jednat o budoucnosti ukrajinského poloostrova Krym a oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Podle informací CNN však zatím není jasné, kterou variantu USA považují za vhodnou pro další diskuze. Dva zdroje CNN řekly, že USA ve skutečnosti italský scénář nepodporují.
Mezi západními představiteli zároveň podle informací stanice narůstají obavy, že pokud se Ukrajina a Rusko nevrátí k jednáním, válka se protáhne na dlouhou dobu, možná i na roky. V polovině května Moskva i Kyjev potvrdily, že v diplomatických rozhovorech o ukončení konfliktu nepokračují.
Podle Moskvy přerušení nastalo kvůli Kyjevu, který nereagoval na ruský návrh dohody. Kyjev naopak tvrdí, že Rusko nechápe situaci a nereflektuje změny, k nimž došlo od začátku války.
Kuleba v květnu v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times řekl, že Ukrajina zvýšila své ambice a nebude usilovat o pouhé zatlačení ruských vojsk do pozic, které měly před 24. únorem, ale o osvobození celého svého území.
Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se postavil proti tlaku ze strany některých západních představitelů a komentátorů, aby Ukrajina přistoupila na územní ústupky. Zelenskyj například kritizoval vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu.
