Moskva podle bývalého rumunského ministra zahraničí anulovala Zakládající akt vzájemných vztahů, spolupráce a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací uzavřený v roce 1997 v Paříži.
Obě strany se v něm zavazují, že „zabrání jakémukoli potenciálně ohrožujícímu nahromadění konvenčních sil v odsouhlasených regionech Evropy včetně střední a východní Evropy“.
„Přijali rozhodnutí, zavázali se, že nebudou agresivně postupovat proti sousedům, což dělají, a že budou pořádat pravidelné konzultace s NATO, což nedělají,“ zkritizoval Rusko Geoana v rozhovoru s agenturou AFP. „Myslím si, že akt kvůli Rusku prakticky nefunguje,“ dodal.
„Nyní nejsme omezeni, co se týče posílení přítomnosti na nejvýchodnějším křídle (NATO), ani ohledně zajištění toho, že každý čtvereční metr území NATO je chráněn článkem 5 a našimi spojenci,“ dodal Geoana. Článek 5 aktu stanovuje, že pokud je napaden jeden člen Aliance, je útok považován za útok proti všem.
Těžké zbraně bude NATO Ukrajině dodávat dál, ujistila šéfka britské diplomacie |
Geoana bohužel neposkytl další detaily o možném zapojení sil NATO na východě Evropy. Uvedl ale, že očekává „výraznou, flexibilní a udržitelnou přítomnost“ aliančních jednotek v oblasti.
K posílení přítomnosti NATO opakovaně vyzývají baltské státy, které se obávají, že by Rusko mohlo zaměřit pozornost i na ně.
23. května 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNATO je nyní pod velkým tlakem z Kyjeva, aby více vystupovalo proti Rusku. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba obvinil Alianci, že „nedělá doslova nic“ proti ruské invazi. Připustil nicméně, že někteří spojenci NATO Ukrajině pomáhají.
Kvůli ruské agresi Finsko a Švédsko, tedy státy doposud trvající na své neutralitě, podaly přihlášku pro vstup do Severoatlantické aliance. Jejich snahy ale zatím bojkotuje Turecko, které oba státy obviňuje z podpory terorismu.
|
