Američané vyhazují asi 30-40 procent jídla. Průměrně hodnota vyhozeného jídla na jednu domácnost je 1 866 dolarů.
Fotogalerie |
Vědci zjistili, že ti, kdo se stravují zdravěji, vyhazují více, protože kupují víc rychleji se kazícího ovoce a zeleniny než průměrný člověk.
Naopak domácnosti, které při nakupování postupují podle seznamu a musí cestovat dál, aby se dostaly do supermarketu, mají množství vyhazovaných potravin nejnižší.
„Naše zjištění odpovídá předchozím studiím, které ukázaly, že 30-40 procent celkových dodávek jídla v USA skončí nesnědených – a to znamená, že byly také vyplýtvány zdroje využité k vyprodukování nezkonzumovaného jídla, včetně půdy, energie, vody a práce,“ řekl Edward Jaenicke, profesor zemědělské ekonomie na Pennsylvánské státní univerzitě.
Patříte mezi ty, kteří hodně plýtvají potravinami?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00neděle 23. února 2020. Anketa je uzavřena.
Jaenicke a jeho spolupracovník Yang Yu analyzovali údaje ze 4 000 domácností, které se zapojily do průzkumu amerického ministerstva zemědělství o nákupu potravin známého pod zkratkou FoodAPS.
„Podle našich odhadů průměrná americká domácnost vyhodí 31,9 procenta jídla, které nakoupí,“ uvedl Jaenicke. „Více než dvě třetiny domácností zapojených do naší studie vyhodily odhadem 20-50 procent zakoupených potravin. Ovšem i ty nejméně plýtvající domácnosti vyhodí 8,7 procenta jídla, které nakoupí,“ dodal.
Dvojice vědců se také zaměřila na různé charakteristiky, které mohou zvýšit nebo snížit plýtvání potravinami v domácnostech. Zjistili, že čím vyšší příjem, tím víc vyhozeného jídla. A ti, kdo se stravují zdravěji se spoustou ovoce a zeleniny, také více jídla vyhodí.
„Je možné, že programy povzbuzující ke zdravé stravě mohou neúmyslně vést k většímu plýtvání,“ řekl Jaenicke. „To by mohl být podnět k zamyšlení z politického hlediska – jak bychom tyto programy propagace zdravého stravování mohli vyladit, abychom snížili potenciální plýtvání.“
České domácnosti plýtvají jídlem ve velkém. Ročně ho vyhodíme za miliardy |
Menší procento vyhozeného jídla vykazovaly domácnosti s větší existenciální nejistotou, a také domácnosti s vyšším počtem členů. „Víc lidí znamená vyšší pravděpodobnost, že někdo dojí zbytky,“ vysvětlil Jaenicke.
Jedním z faktorů je i velikost balení, ve kterém se některé druhy potravin prodávají. „Dvoučlenná domácnost nemusí sníst celou hlávku květáku, z níž se pak pravděpodobně část vyhodí, zatímco větší domácnost ji pravděpodobně sní celou, nejspíš v jediném jídle,“ uvedl Jaenicke.
Nejenže je plýtvání jídlem politováníhodné, ale jiné studie zjistily, že životní cyklus vyhozeného jídla značně přispívá k emisím skleníkových plynů. „Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN je potravinový odpad ročně zodpovědný za zhruba 3,3 gigatuny skleníkových plynů. Pokud by se jednalo o zemi, šlo by o třetího největšího producenta CO2 po USA a Číně,“ dodal Jaenicke.
Plýtvání jídlem je velký problém i v Evropě
Jídlem neplýtvají pouze Američané. Podle Evropské unie končí každoročně v koši 88 milionů tun naprosto zdravotně nezávadného jídla v hodnotě 143 miliard eur (3,5 bilionu Kč).
Průměrný Čech ročně 785 kilogramů jídla spotřebuje a 200 kilogramů vyhodí. Podle Eurostatu přitom každá čtrnáctá evropská domácnost nemá finance na každodenní konzumaci masa. V Česku je to v případě seniorů a samoživitelů až 12 procent domácností.
Evropská unie společně s OSN chce do roku 2030 snížit plýtvání jídlem o padesát procent. Soudě podle dat, které mají k dispozici potravinové banky a aktivisté, to však je jen těžko dosažitelný cíl.
