Až 27 tisíc tun odpadu z potravin a hotových pokrmů vyhodí ročně české jídelny a provozovny rychlého občerstvení. K číslu dospěl vůbec první výzkum o plýtvání potravinami v tomto segmentu. Zapojilo se do něj 12 zařízení, které během dvou měsíců vyprodukovala téměř tři tuny potravinových ztrát a odpadu.
Z výzkumu vyplývá, že z každého kilogramu se 111 gramů, tedy 11 procent vyhodí, ať už v podobě hotových jídel, nepoužitých potravin z kuchyně nebo odpad, který vzniká při jejich zpracování, jako jsou slupky.
Do projektu se zapojila zařízení Bageterie Boulevard, Compass Group (dříve Eurest) a jeden fastfood. Denně tato zařízení vyřadila 1,8 až 24,9 kilogramů potravin, které by se ještě daly sníst.
Největší ztráty (na rozdíl od odpadu se dají zkonzumovat člověkem) a odpad vznikají v kuchyni. Takto přijde nazmar 56 procent z vyhozeného jídla, zbytků či surovin. Dalších třicet procent zůstane na talíři návštěvníkům. Zbylých 14 procent je ve formě nespotřebovaných hotových jídel.
Právě poslední část, tedy hotové nezkonzumované jídlo, je podle iniciativy Zachraň jídlo nejhodnotnější, pokud jde o možnou spotřebu člověkem. „Hotovky“ jsou pro potřebné lidi podle mluvčí Anny Strejcové často prospěšnější než suroviny, které už od loňského ledna darují povinně potravinovým bankám obchodní řetězce.
Nicméně jejich další využití má legislativní háček. „Darovat hotové jídlo je možné, ale zároveň náročné. Musíte ho převážet při teplotě nad 60 stupňů Celsia, aby jídlo bylo bezpečné, a to je těžko realizovatelné,“ říká Strejcová.
Podle ní se třeba v Maďarsku mohou darovat hotová jídla, která se šokově zmrazí a následně si je převezme potravinová banka. „V Česku není takový postup možný. Jídlo by se muselo zmrazit ihned po uvaření, jenomže v tu chvíli provozovatel neví, že jídlo nevydá, a nemá proto důvod ho zmrazit,“ dodala.
Proto velmi málo jídelen a fastfoodů spolupracuje s potravinovými bankami. „Příprava hotových jídel pro transport a distribuci je natolik nákladná, že jen málo provozů na tuto variantu přistoupí. Navíc je také standardem ČR prodávat jídlo a potraviny až do poslední chvíle, tudíž už pak ‚nezbývá‘ čas na jejich bezpečnou distribuci,“ uvedla ředitelka České federace potravinových bank (ČFPB) Veronika Láchová.
Dál by se daly využít i slupky a jiné zbytky, například k výkrmu hospodářských zvířat.
O těchto možnostech autoři projektu budou diskutovat u kulatých stolů s přizvanými zástupci ministerstva zemědělství, ministerstva životní prostředí a také ministerstva zdravotnictví. Poslední zmíněný resort, který má pod sebou hygienické stanice, má rozhodující vliv na to, jakým způsobem se nakládá s hotovými pokrmy.
Ministerstvo zemědělství současnou legislativu považuje za dostatečnou. „Nejvíce potravin, až 65 procent vyhozeného objemu, vyplýtvají koneční spotřebitelé. Právě na ně by se proto měla do budoucna zaměřit pozornost. K zásadnímu snížení může přispět každý tím, že bude nakupovat pouze takové množství potravin, které je schopen zkonzumovat,“ reagoval mluvčí Vojtěch Bílý.
Podle ředitelky ČFPB namísto změny legislativy má smysl spíše testovat řešení, která by umožňovala bezpečnou distribuci a transport hotových jídel. V zahraničí je to podle ní běžné.
Nazmar přijde až třetina jídla
Povinnost bezplatně darovat neprodejné, avšak bezpečné jídlo, které by jinak skončilo v odpadu, už platí od roku 2018 pro všechny obchodní řetězce s plochou nad 400 metrů čtverečních.
Zákon přesně určuje, kterým neziskovým organizacím potraviny mohou darovat. Potřebným je ve finále rozdělují charity. Často jde o neprodané pečivo, nápoje, sladkosti, zeleninu a ovoce, ale i další potraviny, které jsou například špatně nebo klamavě označené, mají porušený obal, popř. jsou neznámého původu.
Za neplnění povinností hrozí řetězcům pokuta až 10 milionů korun. U Ústavního soudu opatření napadla skupina senátorů, ten však zákon podržel.
Tržní cena potravin, které se ročně vyhodí, odpovídá podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN velikosti hrubého domácího produktu Švýcarska. Tvrdí, že až třetina veškerého jídla se vyhodí nebo znehodnotí. Toto množství by sloužilo k nasycení odhadem tří miliard lidí. V Evropě vyhodí v průměru každý okolo sto kilogramů potravin ročně. Až o polovinu více jídla vyhazují takzvaní „singles“, neboli ti, kdo žijí sami.
Na projektu spolupracovalo Technologické centrum Akademie věd, společnost Median, iniciative Zachraň jídlo a Ústav zemědělské ekonomiky a informací.
