McDonald’s má v Česku stovku restaurací, následuje KFC s 97 podniky. V těchto dvou řetězcích pravděpodobně zbude po každém jídle největší hromada papíru a plastu. V závěsu jsou pak Burger King (23 restaurací), bageterie Subway (19 podniků) či trochu jinak fungující Bageterie Boulevard (asi čtyři desítky restaurací) nebo salaterie Ugo a kavárenské řetězce typu Starbucks.
„Ročně odpad dělá necelé čtyři tisíce tun včetně olejů či bioodpadu, který je těžký,“ uvádí manažer řízení jakosti a bezpečnosti potravin v McDonald’s Vít Grec. Největší podíl na obalech tvoří papír s více než 70 procenty, následují kombinované a nerecyklovatelné materiály a poté plasty.
Recykluje se čtvrtina. Nejvíce (41 procent) se energeticky využije ve spalovně, pětina putuje na skládku. Jedna restaurace tak v průměru denně roztřídí 85 kilogramů odpadků.
To je ovšem jen takzvaný vnitřní odpad, tedy to, co zákazníci nechají na odkládacích vozících a co zbude po přípravě jídel, jako třeba fritovací oleje. Venkovní koše před restaurací jdou totiž automaticky do směsného odpadu a netřídí se kvůli bezpečnosti.
Žádný z ostatních řetězců rychlého občerstvení neuvádí ani druhy vznikajícího odpadu, ani celkový objem. Důvodem byly u některých společností dovolené (Burger King, Bageterie Boulevard či Ugo). „Data k různým typům likvidace odpadů máme, ale v současné době je hodně lidí na dovolených a je to velké množství výstupů, které by bylo pro souhrnná čísla potřeba dát dohromady,“ uvedlo Ugo.
Jiné podniky ani na opakovaný dotaz nereagovaly, případně uvedly, že čísla nemají. „Tato data bohužel k dispozici nemáme,“ zněla odpověď kavárenského řetězce Starbucks.
„Všechny naše restaurace kromě Pizza Hut Vodičkova se nacházejí v obchodním centru, tedy odpad je jeho součástí,“ vysvětlila Romana Pistulková za řetězec pizzerií. Odpady z restaurace přitom podle ní zaměstnanci v zázemí přetřídí dle jednotlivých druhů a pak jsou sváženy do centrálního místa odpadů daného obchodního centra. Odpadky po zákaznících třídí ale dle svých slov všechny oslovené řetězce.
Na otázku, jak přesně, většina odpovídá, že „pečlivě v zázemí“. Detaily zveřejnil před pár měsíci zmíněný McDonald’s, který na základě průzkumů zjistil, že většina jeho zákazníků netuší, že tak činí. A to přesto, že informace o tom je vyvěšena v každé provozovně zpravidla u odkládacích vozíků na tácy.
„Třídíme přímo v restauraci, každá má separační místnost, kde máme barevné pytle podle frakcí, kopírujících klasické třídící kontejnery. Odpady sebereme s táckem, odneseme do separační místnosti, kde je zaměstnanci roztřídí do pytlů a posílají dál,“ uvedl Vítek s tím, že o to se starají střídavě běžní zaměstnanci, nikoli speciální.
„Zodpovědní“ bez podrobností
„V restauracích KFC přistupujeme k životnímu prostředí zodpovědně, šetříme energiemi, už několik let třídíme odpad, jak po zákaznících, tak odpad vzniklý chodem restaurace,“ uvádí šéf tuzemského řetězce s kuřaty Libor Hubík, že třídí papír, plasty, ale i kuchyňský a biologicky rozložitelný odpad. Třídění je na zaměstnancích, zákazník odkládá veškeré zbytky na tácu do vozíku.
„Ve všech restauracích naši zaměstnanci pečlivě třídí odpad v zázemí,“ uvádí ředitel tuzemského Burger Kingu Daniel Ryška.
„V našich provozovnách je to mix obojího, třídí zákazníci a my dotřiďujeme za ty, kdo to neudělají,“ říká za salatérie Ugo marketingový ředitel společnosti Stanislav Pekárek.
Náhodný pohled do salaterií Ugo svědčí o tom, že minimálně v některých koše na tříděný odpad nejsou. Na druhou stranu tento podnik není klasickým fast foodem, protože se tam lze najíst na porcelánu a normálním příborem.
McDonald’s, KFC a Burger King či Pizza Hut takovou alternativu nenabízejí. Ať už zákazník jí na místě nebo na ulici, vždy po něm zbyde hromada papíru a plastu.
Někde na půl cesty je český řetězec Bageterie Boulevard. V porcelánu zákazník může dostat polévku a kávu, bagety se podávají v papíru a saláty v misce vypadající jako kombinovaný obal z plastu a papíru. A pokud jde o třídění, náhodná návštěva v několika bageteriích ukázala, že zatímco v jedné provozovně jsou k dispozici koše na třídění, v jiné jen na směsný odpad.
V kavárenských řetězcích je situace o něco lepší v tom, že alespoň při kávě na místě ji servírují do porcelánu či skla. Přímo v kavárnách má třeba Starbucks koše na plasty a směsný odpad.
„Třídíme směsný odpad, papír a plast, svážejí se i bombičky ze šlehačkových lahví. Během loňského roku jsme začali třídit také bioodpad a skleněné lahve,“ uvádí za kavárenský řetězec Starbucks manažerka značky Barbora Horníková. Podle ní odpad po zákaznících dále v zázemí třídí zaměstnanci.
Záleží na lidech
První výsledky plýtvání ve fastfoodech: každý vyhodí až 25 kilo jídla denně |
I kdyby ale řetězce třídily odpad sebelépe, stejně většina odpadu skončí ve spalovně nebo na skládce. Po snězení hamburgerů, hranolek či kuřecích kousků totiž vznikne hromada převážně špinavého papíru. A ten nejde za současných podmínek recyklovat.
„Na zaměstnanci je, jak to vyhodnotí. Pokud je papír špinavý, jde do směsného odpadu, pokud je čistý nebo je na něm kapka kečupu a mastný flíček, tak to nevadí, zamíchá se to do většího objemu. Je to hodně o výcviku v restauracích a jak to ti lidé dělají,“ uvádí Grec za McDonald’s. „Dokonce když si dají hodně záležet, přetrhnou krabičku od Big Macu, protože víčko bývá čisté. I takové lidi máme,“ dodává Grec.
„Silně znečištěné materiály putují do směsi, slabě nebo vůbec znečištěné se vytřiďují“ uvádí Stanislav Pekárek za salaterie a freshbary Ugo.
