Na skládkách končí tisíce tun jídla. S vyhazováním bojují hlavně řetězce

  5:00aktualizováno  5:00
Snižujte potravinový odpad, radí Evropská unie. Kolik ho vzniká a kdo se na jeho vytváření nejvíc podílí, však zatím není jasné ani v Česku, ani v Unii. Přesná data neexistují. Průměrný obyvatel Česka vyhodí podle odhadů okolo 40 kilogramů potravin ročně. V boji s vyhazováním jídla jsou zatím nejviditelnější obchodní řetězce.

Pracovnice Tesco třídí potraviny, které obchodní řetězec věnuje do potravinové banky. | foto: Tesco

Mezi hlavní plýtvače patří zemědělci, výrobci potravin, prodejny, restaurace, a zejména domácnosti. Z odhadů vyplývá, že jenom ony mají na svědomí více než polovinu vyhozeného jídla.

Metodika, jak přesně se bude potravinový odpad měřit, se zatím dotváří, a proto jsou čísla hodně kusá. Jedno z mála srovnání vzniklo v roce 2012 a Česko si v něm nevedlo špatně.

Chytrý koš pomůže restauracím omezit plýtvání jídlem, zkouší ho Ikea

„Devět zemí, které produkují nejméně odpadu, je součástí střední a východní Evropy. Česká republika je v celkovém řazení čtvrtá díky tomu, že má třetí nejnižší úroveň komunálního odpadu a pátou nejmenší u potravinového odpadu,“ stojí v tehdejší zprávě statistického úřadu Eurostat. Je ovšem pravděpodobné, že se za uplynulých sedm let lecco změnilo.

„V současnosti Evropská komise připravuje metodiku, podle které budou členské státy potravinový odpad sledovat. Ta by měla pokrývat celý řetězec, tedy od zemědělské výroby přes zpracování a prodej až po spotřebu domácností,“ uvádí za ministerstvo životního prostředí Ondřej Charvát. Zatím je na stole indikativní cíl pro snížení potravinového odpadu v EU, a to do roku 2025 o třicet procent a do roku 2030 o padesát procent.

Brusel nařídí řetězcům, aby přiznaly, jak plýtvají s jídlem

K tomuto cíli se mohly jednotlivé země dobrovolně přihlásit. Česko tak neučinilo. Ministerstvo zemědělství uvádí pouze tolik, že „obecně podporuje předcházení vzniku potravinového odpadu a plýtvání potravinami, stejně tak darování potravin z tržní sítě na charitu“.

Omezit vyhazování jídla je důležité nejen z toho důvodu, že jde o zbytečně vynaložené peníze, ale i kvůli nadměrnému zatěžování ovzduší skleníkovými plyny. Zemědělství totiž patří k odvětvím s největším množstvím vypouštěných emisí oxidu uhličitého.

Transparentní je jen Tesco

Zatím nejviditelnější jsou v boji s potravinovým odpadem obchodní řetězce. Zvláště rády se chlubí tou částí, kterou darují. Podle nového zákona jsou větší obchody povinny od loňska nabízet potravinářským bankám jídlo, které by jinak vyhodily. Jen loni tam odteklo z velkých řetězců třikrát více potravin než o rok předtím. Celkem do patnácti potravinových bank v Česku došlo přes čtyři tisíce tun jídla.

„Nejčastěji obchodní řetězce darují trvanlivé potraviny, a to po skončení doby trvanlivosti. Malé procento jsou potraviny s poškozeným prvotním obalem nebo potraviny krátce před dobou spotřeby, například jogurty 24 hodin před datem spotřeby,“ uvádí prezidentka České federace potravinových bank Veronika Láchová.

Kam putují potravinové přebytky z obchodů

Řetězce jsou však už podstatně méně sdílné ohledně informací, kolik potravin ročně vyhodí. Zveřejňuje to několikátý rok pouze Tesco.

Tuzemské pobočky britského řetězce za poslední rok vyhodily 6 320 tun potravin, což je asi o třetinu méně než před rokem. Na tržbách to dělá méně než jedno procento. Alespoň částečně se o data dělí také Penny Market. „Aktuálně činí potravinový odpad méně než 0,4 procenta z prodaného zboží,“ uvádí za řetězec jeho mluvčí Tomáš Kubík. Kolik je to v tunách, firma neupřesňuje.

Lépe měřit a méně regulovat, doporučují experti na šetření jídlem

V Albertu se podle Jiřího Marečka pohybuje podíl neprodaných potravin v řádu „velmi nízkých jednotek procent“. Zuzana Holá za Lidl uvádí, že tato data předávají pouze úřadům, ale do budoucna plánují vydávat i takzvané nefinanční zprávy, kde tyto informace budou. Pokud jde o úřady, například ministerstvo životního prostředí tvrdí, že obchody ohlašují data o odpadech, ale přímo kolonka potravinový odpad se v nich zatím nevyskytuje.

O snížení množství vyhazovaných potravin se snaží rovněž Globus. „Procento odpadu je stále na takové výši, se kterou nejsme spokojeni, a proto hledáme vhodné cesty k jeho snižování. Bohužel se zatím nevyhneme tomu, že ročně odepisujeme řádově stovky tisíc položek bez dalšího využití,“ uvádí mluvčí Rita Gabrielová.

Data na obalech mohou mást

Největší balík jídla nicméně míří do popelnic z ledniček a špajzů domácností. Podle odhadů to může dělat zhruba 400 tisíc tun ročně, tedy 40 kilogramů na hlavu. Jde jak o zbytky jídel, tak neotevřené potraviny, i když ty se podle kusých průzkumů popelnic podílejí na objemu vyhozeného jídla méně.

Němci plýtvají potravinami. Vláda je to chce odnaučit

Domácnosti navíc zhruba třetinu vyhazují kvůli datům na obalech a špatnému skladování. Velké části potravin se tak zbavují úplně zbytečně. O změnu se snaží jak úřady, tak některé neziskové organizace. Na webu Zachraň jídlo například zákazníci najdou návody, jak poznat, zda je jídlo zkažené, nebo ho lze ještě sníst. Cílem je, aby lidé slepě nevyhazovali z lednice vše, co je prošlé. Samozřejmě něco jiného je maso a něco jiného třeba máslo, ale obecně platí, že výrobci stanovují datum spotřeby či trvanlivosti s určitou rezervou a ne vše prošlé je zkažené.

Zákazníkům ovšem nepomáhá dvojí způsob značení trvanlivosti. Zatímco informace „spotřebujte do“ je pro většinu srozumitelná, minimální doba spotřeby je obvykle mate.

Fotogalerie

Pracovníci organizace Zachraň jídlo prošli pět tuzemských obchodních řetězců a zkoumali patnáct druhů produktů. Například u sýru eidam, majonézy, hořčice, balené zeleniny a chlazeného džusu se používají oba druhy označení. Sjednocení informací by boj s plýtváním zjednodušilo.

Zamezit plýtvání se snaží v poslední době i několik mobilních aplikací. Jmenují se Jídlov či Nesnězeno a sdružují různé podniky od pekáren, kaváren po restaurace, které nabízejí hlavně koncem dne se slevou jídla, která by jinak musely vyhodit.

Nejčtenější

Čech vyhrál v loterii Eurojackpot 1,4 miliardy, k výhře už se přihlásil

Ilustrační snímek

V evropské loterii Eurojackpot v pátek vyhrál sázející z České republiky 1 411 860 488 korun. Je to druhá nejvyšší...

Podnikatelský „zázrak“ socialismu. Za úspěchem JZD Slušovice stála StB

JZD Slušovice - socialistický zázrak 80. let

Fenomén, socialistický zázrak – tak se o třítisícových Slušovicích obvykle mluví. Legenda praví, že JZD Slušovice byl...

Obchod s vyřazeným zbožím skupuje věci, které nechtějí ani některé řetězce

ilustrační snímek

Skleničky, hrnečky, brýle, baterie, džíny, sekačky na trávu, sponky do vlasů nebo krém na ruce, to je jen zlomek toho,...

Kdo „podojil“ Slušovice. O konci družstva s kriminálním pozadím se mlčí

JZD Slušovice - socialistický zázrak 80. let

Konec známého socialistického jednotného zemědělského družstva v obci Slušovice na počátku 90. let měl kriminální...

Hypermarkety začaly znovu brát stravenky. Pokladny rozdělí nákup

pokladní, ilustrační snímek

Velké obchody v Česku až na výjimky opět berou stravenky. Od června je možné jimi platit i za nákupy potravin v...

Další z rubriky

Kdo „podojil“ Slušovice. O konci družstva s kriminálním pozadím se mlčí

JZD Slušovice - socialistický zázrak 80. let

Konec známého socialistického jednotného zemědělského družstva v obci Slušovice na počátku 90. let měl kriminální...

Pivní dvojka posiluje. Staropramen koupil řemeslná piva Pernštejn i Porter

Staropramen koupil Pivovar Pardubice s jeho značkami Porter, Taxis a Pernštejn.

Společnost Pivovary Staropramen po 22 letech koupila konkurenta. Do svého portfolia zařadí značky Pernštejn, Taxis a...

Schodek rozpočtu 40 miliard bude i v dalších letech. Částka se může změnit

Ministryně financí Alena Schillerová oznamuje na tiskové konferenci hospodaření...

Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun a se stejným...

Najdete na iDNES.cz