Lépe měřit a méně regulovat, doporučují experti na šetření jídlem

  6:00aktualizováno  6:00
Potravinový odpad neumíme měřit a striktní nařízení v boji s plýtváním jídlem nepomáhají. K tomuto závěru dospěl 3. ročník středoevropské konference Food Waste, kterou ve Varšavě koncem týdne uspořádal obchodní řetězec Tesco. Zatímco loňský ročník, jenž probíhal v Bratislavě, řešil, jak snížit objemy vyhozeného jídla v domácnostech či restauracích, panelisté v Polsku se zabývali konkrétními problémy.

Pracovnice Tesco třídí potraviny, které obchodní řetězec věnuje do potravinové banky. | foto: Tesco

„Před samotným bojem s potravinovým odpadem musíme nejprve zjistit, kde je množství odpadu největší. Pak určit konkrétní cíle a postup, jak snížit jeho objem,“ řekl na úvod konference Matt Simister, generální ředitel společnosti Tesco ve střední Evropě. Dodal, že Tesco minulý měsíc publikovalo vlastní údaje o plýtvání potravinami ve svých obchodech. Zároveň vyzval maloobchodníky a výrobce ve střední Evropě, aby se snažili o transparentní měření plýtvání potravinami.

Dosáhnout precizního měření však nebude snadné. Konkrétně v Polsku se ročně vyhodí 180 kilogramů potravin na osobu. Druhá statistika ale hovoří o až 247 kilogramech.

Fotogalerie

Ředkvičková nať na salát

Proč se čísla tak liší nastínil Richard Swannell z programu Waste & Resources Action, který si problematiku plýtvání s potravinami dal do vývěsního štítu. Podle něj spotřebitelé často uvádějí, že jídlo nevyhazují. Inspektoři, kteří šli ve Velké Británii tak daleko, že nahlíželi lidem do popelnic, však zjistili opak.

Další vroubkem statistického měření je použitelnost jídla. Například ředkvičková nať, kterou spotřebitelé běžně vyhazují, se dá použít na přípravu salátu. Výživovou hodnotu mají i bramborové slupky. Zdánlivě bezvýznamné nuance ve využití jídla tak mohou ve statistických měření znamenat až tunové rozdíly. Ročně se přitom celosvětově vyhodí 1,3 miliardy tun potravin. Zhruba stejný objem jídla by stačil k nasycení všech lidí, kteří trpí hladem.

Jedním z řešení, jak měření zpřesnit, mohou být chytré aplikace, do kterých budou prodejci i dodavatelé potravin zadávat přebytky, které by šly nazmar. Cloudové systémy je umí propojit s neziskovými organizacemi jako jsou charity a potravinové banky. Ty si následně pro jídlo přijedou a rozvezou je mezi své klienty. Ve Velké Británii již takový systém funguje, do střední Evropy teprve míří. Jako první ho hodlá Tesco zavést právě v Polsku.

Zákony darování potravin brzdí

Boj s plýtvání jídlem svádí i potravinové banky a charity, i když jinak. Například v Česku platí od ledna letošního roku zákon, který obchodům s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních ukládá povinnost darovat potraviny, které se jim nepodaří prodat. Problém je v tom, že neziskovky si s množstvím darovaného zboží neumějí poradit a to se mnohdy na cestě ke spotřebiteli zkazí.

„Nejedná se o systematické řešení, potravinové banky to stojí více peněz na logistice. Do budoucna to znamená mnoho neznámých,“ řekla k zákonu Dana Růžičková z České Federace potravinových bank. Dodala, že papírování a přibývající povinnosti na straně neziskovek je mohou od zapojení se do potravinových programů dokonce odradit. Česko je přitom regionálním lídrem v boji s plýtvání potravin. V současnosti se u nás vyhodí 80 kg, loni to bylo 100 kg.

Obdobné obtíže řeší i na Slovensku, kde takový zákon platí od začátku letošního roku. „Problém je v tom, že charity musejí dodržovat stejná pravidla jako velké firmy. To je pro ně odrazující,“ řekl Marko Urdzik ze slovenské federace potravinových bank. U jejich maďarských sousedů potravinovým bankám zase chybí peníze. „Platí to i pro neziskovky, zákon o povinném darování potravin komplikuje život i jim a na samotnou činnost pak nezbývají prostředky,“ upozornil zástupce maďarských bank Balázs Cseh.

Nejinak je tomu i v Polsku, které konferenci letos pořádalo. „Jsme přinuceni podepsat spolupráci s neziskovkou, ale ona nemusí být schopná jídlo předat dál. Když to neziskovka nezvládne, dostane pokutu, a ta pro ni může být likvidační,“ řekla šéfka polské asociace pro retail a distribuci Renata Juszkiewicz.

Panelisté se po celkem pěti tématických blocích shodli na tom, že zásahy ze strany státu nemusejí vždy znamenat přítěž. Podle nich by však politici a úřady měli více energie investovat do efektivity měření a kampaní, které budou na problém plýtvání s potravinami upozorňovat. 

Nejčtenější

Čech vyhrál v loterii Eurojackpot 1,4 miliardy, k výhře už se přihlásil

Ilustrační snímek

V evropské loterii Eurojackpot v pátek vyhrál sázející z České republiky 1 411 860 488 korun. Je to druhá nejvyšší...

Zemřel Štěpán Popovič, uznávaný manažer, který pomohl Petru Kellnerovi

Předseda představenstva a generální ředitel AGC Flat Glass Czech Štěpán Popovič

Ve věku 73 let zemřel Štěpán Popovič, nejvýraznější polistopadový manažer, který působil na severu Čech, a jeden z...

Jak vyvést stamiliony z dopravního podniku? Plán vznikal už v roce 2016

Bývalý ředitel DPMLJ Luboš Wejnar, jehož v roce 2017 spolu s Pavlem Šulcem...

MF DNES rozplétá složitou korupční síť, kdy se lidé napojení na firmu BusLine pokoušeli vytunelovat a zničit liberecký...

Druhý měsíc bez zakázek. Aerolinky přestaly objednávat letadla Boeing

Zaparkované Boeingy 737 MAX v továrně ve městě Renton na severovýchodě USA

Krize společnosti Boeing nekončí. Jeden z největších výrobců letecké techniky na světě oznámil, že už druhý měsíc v...

U táty a u mámy je dobře. U rodičů bydlí teenageři, třicátníci i starší

ilustrační snímek

Bydlení u rodičů není v Česku ani náhodou záležitostí teenagerů a čerstvých dvacátníků. Podle dat Eurostatu bydlí tak...

Další z rubriky

TEST DNES: Koupili jsme mák plný morfinu a kodeinu, prodejce to zaskočilo

Makový závin

Češi jsou největší milovníci máku na světě. Každý ročně spořádá 430 gramů této „superpotraviny“, což nemá jinde obdoby....

Pokuty za dvojí kvalitu budou platit obchodníci, uvedl ministr Toman

Ilustrační snímek

Až padesátimilionovou pokutu za takzvanou dvojí kvalitu potravin budou platit obchodníci, nikoliv nadnárodní výrobci,...

TEST DNES: Chutný chléb umí i velká pekárna, nemusí stát více než 40 korun

Ilustrační snímek

Pamětníci žehrají na kvalitu chleba a mladí si raději pečou doma vlastní. Je opravdu ten kupovaný tak špatný? Test DNES...

Najdete na iDNES.cz