Lépe měřit a méně regulovat, doporučují experti na šetření jídlem

  6:00aktualizováno  6:00
Potravinový odpad neumíme měřit a striktní nařízení v boji s plýtváním jídlem nepomáhají. K tomuto závěru dospěl 3. ročník středoevropské konference Food Waste, kterou ve Varšavě koncem týdne uspořádal obchodní řetězec Tesco. Zatímco loňský ročník, jenž probíhal v Bratislavě, řešil, jak snížit objemy vyhozeného jídla v domácnostech či restauracích, panelisté v Polsku se zabývali konkrétními problémy.

Pracovnice Tesco třídí potraviny, které obchodní řetězec věnuje do potravinové banky. | foto: Tesco

„Před samotným bojem s potravinovým odpadem musíme nejprve zjistit, kde je množství odpadu největší. Pak určit konkrétní cíle a postup, jak snížit jeho objem,“ řekl na úvod konference Matt Simister, generální ředitel společnosti Tesco ve střední Evropě. Dodal, že Tesco minulý měsíc publikovalo vlastní údaje o plýtvání potravinami ve svých obchodech. Zároveň vyzval maloobchodníky a výrobce ve střední Evropě, aby se snažili o transparentní měření plýtvání potravinami.

Dosáhnout precizního měření však nebude snadné. Konkrétně v Polsku se ročně vyhodí 180 kilogramů potravin na osobu. Druhá statistika ale hovoří o až 247 kilogramech.

Fotogalerie

Ředkvičková nať na salát

Proč se čísla tak liší nastínil Richard Swannell z programu Waste & Resources Action, který si problematiku plýtvání s potravinami dal do vývěsního štítu. Podle něj spotřebitelé často uvádějí, že jídlo nevyhazují. Inspektoři, kteří šli ve Velké Británii tak daleko, že nahlíželi lidem do popelnic, však zjistili opak.

Další vroubkem statistického měření je použitelnost jídla. Například ředkvičková nať, kterou spotřebitelé běžně vyhazují, se dá použít na přípravu salátu. Výživovou hodnotu mají i bramborové slupky. Zdánlivě bezvýznamné nuance ve využití jídla tak mohou ve statistických měření znamenat až tunové rozdíly. Ročně se přitom celosvětově vyhodí 1,3 miliardy tun potravin. Zhruba stejný objem jídla by stačil k nasycení všech lidí, kteří trpí hladem.

Jedním z řešení, jak měření zpřesnit, mohou být chytré aplikace, do kterých budou prodejci i dodavatelé potravin zadávat přebytky, které by šly nazmar. Cloudové systémy je umí propojit s neziskovými organizacemi jako jsou charity a potravinové banky. Ty si následně pro jídlo přijedou a rozvezou je mezi své klienty. Ve Velké Británii již takový systém funguje, do střední Evropy teprve míří. Jako první ho hodlá Tesco zavést právě v Polsku.

Zákony darování potravin brzdí

Boj s plýtvání jídlem svádí i potravinové banky a charity, i když jinak. Například v Česku platí od ledna letošního roku zákon, který obchodům s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních ukládá povinnost darovat potraviny, které se jim nepodaří prodat. Problém je v tom, že neziskovky si s množstvím darovaného zboží neumějí poradit a to se mnohdy na cestě ke spotřebiteli zkazí.

„Nejedná se o systematické řešení, potravinové banky to stojí více peněz na logistice. Do budoucna to znamená mnoho neznámých,“ řekla k zákonu Dana Růžičková z České Federace potravinových bank. Dodala, že papírování a přibývající povinnosti na straně neziskovek je mohou od zapojení se do potravinových programů dokonce odradit. Česko je přitom regionálním lídrem v boji s plýtvání potravin. V současnosti se u nás vyhodí 80 kg, loni to bylo 100 kg.

Obdobné obtíže řeší i na Slovensku, kde takový zákon platí od začátku letošního roku. „Problém je v tom, že charity musejí dodržovat stejná pravidla jako velké firmy. To je pro ně odrazující,“ řekl Marko Urdzik ze slovenské federace potravinových bank. U jejich maďarských sousedů potravinovým bankám zase chybí peníze. „Platí to i pro neziskovky, zákon o povinném darování potravin komplikuje život i jim a na samotnou činnost pak nezbývají prostředky,“ upozornil zástupce maďarských bank Balázs Cseh.

Nejinak je tomu i v Polsku, které konferenci letos pořádalo. „Jsme přinuceni podepsat spolupráci s neziskovkou, ale ona nemusí být schopná jídlo předat dál. Když to neziskovka nezvládne, dostane pokutu, a ta pro ni může být likvidační,“ řekla šéfka polské asociace pro retail a distribuci Renata Juszkiewicz.

Panelisté se po celkem pěti tématických blocích shodli na tom, že zásahy ze strany státu nemusejí vždy znamenat přítěž. Podle nich by však politici a úřady měli více energie investovat do efektivity měření a kampaní, které budou na problém plýtvání s potravinami upozorňovat. 

  • Nejčtenější

Multimilionářem přes noc. Šťastlivec vyhrál ve sportce čtvrt miliardy korun

Ve Sportce ve středečním losování padla druhá nejvyšší výhra v historii této hry. Sázející ze Středočeského kraje...

Granko slaví 40 let. Jak dnes vypadá holčička z obalu?

Před čtyřiceti lety přivedla maminka Veroniku Fojtů do ateliéru, kde vznikla fotka na obal krabice kakaa. Tehdy...

Premium

Hra o 80 tisíc: kolik peněz navíc mohou rodiče získat a jak to udělat

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší ze současných 220 tisíc korun až na celkových 300 tisíc. MF DNES přináší návod –...

Příští recese zasáhne Evropu tvrději než finanční krize, varují analytici

Ekonomický pokles vyvolá v Evropě vlnu neschopnosti splácet dluhy, varuje ratingová agentura Moody’s. Situace bude...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Německé řetězce v Česku kralují. Mají miliardové zisky

Před deseti lety okupovaly první příčky žebříčku největších zahraničních obchodních řetězců v Česku z hlediska tržeb...

Premium

Test jednorázových brček: Papír měkne, sláma se drolí, těstoviny mokvají

Plastová brčka končí, co je nahradí? Vyzkoušeli jsme deset jednorázových výrobků z papíru, slámy a sušeného těsta....

Zboží se svléká donaha. Drogerie Rossmann zavedla bezobalový prodej

Drogistický řetězec Rossmann se připojil k prodejcům, kteří nabízejí zákazníkům možnost stočit si některé výrobky pro...

Premium

Ekologie tam a nazpět. Do plechovek se stáčí už i voda nebo víno

Nový „zelený“ materiál, lepší než plasty. Tak bývá v poslední době často označován hliník a výrobci plechovek nestíhají...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz