Čtyři měsíce platný francouzský zákon regulující slevové akce nese první „ovoce“. Na jedné straně se mírně snížily prodeje potravin v promocích, na druhé straně narostly slevy v drogerii. A místo akcí jedna plus jedna zdarma (což je zakázané) využívají obchody nabídky typu Kupte jeden zubní kartáček a dostanete dárek.
Francouzský zákon reguluje obchodníky v několika ohledech. Jednak omezil celkovou slevu zboží v akci na 34 procent a zároveň v průměru za celý rok musí řetězec udržet podíl promočních prodejů do 25 procent. Zakázáno je lákat zákazníka na 1 plus 1 výrobek zdarma. A k tomu musí řetězce platit dodavatelům marži aspoň 10 procent. To vše se týká „jen“ jídla – jak pro lidi, tak pro zvířata.
Jaké jsou první dopady nového zákona, shrnula minulý týden na konferenci Retail in Detail v Praze Francois Accaová z Efficient Consumer Response France, iniciativy zastupující obchodníky a dodavatele. „Obchodníci se snaží najít řešení v tom, že lákají zákazníky na nepotravinářské výrobky, jako jsou ty zaměřené na péči o tělo. Využívají více herní prvky nebo věrnostní karty,“ uvedla.
Čísla svědčí o tom, že zatímco podíl potravin v promocích poklesl o necelý procentní bod, slevové akce u hygienických potřeb a drogerie celkově vzrostly. Jelikož v nich obchody nejsou omezované, využívají je nyní mnohem intenzivněji. Je to jeden z mála prostředků, kterým se mohou odlišit od ostatních.
Stejně tak se obchodníci snaží legálně obejít slovíčko, že je něco k danému výrobku „zdarma“. „Můžete použít třeba slovo ‚nabídka‘,“ vysvětluje Accaová.
Nechme to radši na trhu
Inspirovat francouzským zákonem se chtěl v minulosti ministr zemědělství Miroslav Toman spolu s představiteli Agrární komory. Těm se líbí hlavně povinná marže.
Lidé jsou na slevách závislí jak na cukru, řekl šéf H&M. Omezí je |
„Momentálně probíhá debata mezi Agrární a Potravinářskou komorou a dalšími nevládními organizacemi za účasti příslušných pracovníků ministerstva zemědělství. Připravují podklad, jakým způsobem a co můžeme uplatnit v české legislativě,“ uvedl Toman koncem května v otázkách Václava Moravce. Možnosti jsou podle něj otevřené – od zákazu prodeje se ztrátou až po minimálně 10 procent povinné marže pro dodavatele, jako je tomu ve Francii.
Sami úředníci nicméně nenaznačují, že by se touto problematikou usilovně zabývali. „Slevové akce byly jedním z diskutovaných témat v souvislosti zejména s připravovanou novelizací zákona o významné tržní síle,“ uvádí mluvčí Vojtěch Bílý. Podle něj je nutné do nové úpravy zapracovat směrnici o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. A na to jsou ještě dva roky.
Jednotlivé obchodní řetězce se obvykle k připravovaným zákonům nevyjadřují, ale Svaz obchodu a cestovního ruchu, kde jsou sdruženy, je jasně proti. „Zjednodušeně by šlo odpovědět: Chceme opravdu zvyšovat ceny potravin? Každá regulace musí být předem dobře promyšlena. Měli bychom vědět, jaká pozitiva přináší a s jakými riziky je potřebné počítat,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident svazu. Podle něj je lepší řešení nechat ceny na trhu a nesnažit se do nich zasahovat.
„Na druhé straně se český zákazník v posledních dvou třech letech začíná aktivně zajímat o kvalitu zboží a jeho český původ a je za ně dokonce ochoten si připlatit. To vše jsou pro nás důkazy, že trh a jeho role fungují,“ dodává Prouza. Pokud chce stát pomoci českým zemědělcům, neměl by to podle jeho názoru dělat prostřednictvím zásahů do cen v obchodech. „To už tady jednou bylo a víme, jak to dopadlo,“ odkazuje na ne tak dávnou centrálně plánovanou českou ekonomiku i Tomáš Krásný, který se v retailu pohybuje od 90. let a nyní je partnerem agentury Blue Events pořádající konference.
„Navíc tato opatření směřují k růstu cen, a to při inflaci, která nám hrozí, asi nikdo z našich vládnoucích populistů nepodpoří. Ostatně hnutí žlutých vest ve Francii také vzniklo jako reakce na růst cen. Primárně u pohonných hmot, ale v širším kontextu protestovalo proti poklesu kupní síly nižších vrstev,“ připomíná Krásný.
Ne každá sleva přivede lidi
Regulace je obchodníkům proti srsti, přestože podíl promočních akcí na tržbách trvale roste stejně jako snaha je omezit. Poslední údaj společnosti Nielsen, která trh sleduje, udává, že se v tuzemsku ve slevových akcích prodá 56 procent zboží. To je nejvíce z celé Evropy. I ve Francii, kde problém řeší státní regulací, to bylo pouhých 22 procent. Z pohledu českých obchodníků může být nepříjemné i to, že pouhé jedno procento výrobků na trhu tvoří celou třetinu obratu. „Je to mimo jiné výsledek promočních akcí, které točí stále stejné výrobky,“ uvedl na zmíněné konferenci Michal Čepek ze společnosti Nielsen, který analyzoval 53 tisíc položek prodávaných napříč velkými obchody.
Máme se lépe, věří rekordní počet Čechů. Po slevách však prahnou víc |
Pokud se podle něj nechtějí obchodníci jen točit v kruhu, musí si určit, které výrobky jsou pro ně důležité a kde má smysl cenu snižovat. Ne každé snížení ceny totiž přivede do obchodu nové lidi nebo více zákazníků.
Podle Nielsenu je z uvedeného balíku zboží v obchodech 71 procent výrobků, které není třeba zlevňovat. „A přesto se čtyři z deseti produktů v této skupině prodají ve slevě,“ uvedl Čepek.
O trvale rostoucím počtu slevových akcí svědčí neutuchající záplava letáků. Podle dat Kupi.cz se sice za loňský rok jejich počet snížil, ale počet stran narostl o 39 procent. Nejvíce nabobtnal za poslední čtyři roky leták Kauflandu – o 43 procent.
„Nejpromovanější byly sýry, šunky a salámy či pivo,“ tvrdí Petr Miklík za Kupi.cz. Pivo je ostatně nejhledanějším výrobkem v letácích, které Kupi.cz shromažďuje na svém webu.
