Post předsedy CDU, který Laschet v sobotu získal, není automatickou zárukou kancléřské kandidatury. Ačkoli CDU, která s výjimkou Bavorska působí v celém Německu, je papírově silnější než výhradně bavorská CSU, o kandidátovi rozhodují obě strany společně ve vzájemné shodě.
Německou vládní CDU povede Laschet. Má blízko k Merkelové a zastává se Ruska |
„Může se tak stát u večeře, nad vínem nebo při procházce,“ řekl Laschet v prosinci zpravodaji ČTK a dalším zahraničním novinářům o tom, jak se kancléřský kandidát vybírá. Laschetova slova sice znějí idylicky, výběru ale zcela jistě budou předcházet tvrdá jednání.
Laschet již před zvolením předsedou CDU neskrýval kancléřské ambice. Zdůrazňoval, že jako premiér nejlidnatější německé spolkové země dobře ví, jak zemi vést a jak obyvatele spojit. Magazín Der Spiegel po Laschetově zvolení napsal, že mu nyní před jeho životní bitvou hrozí velké nebezpečí. „A Söder číhá,“ poznamenal.
Söder zatím o zájmu kandidovat na kancléře nehovoří, dosud totiž zdůrazňoval, že za své místo považuje Bavorsko. Celoněmecké průzkumy však bavorského premiéra ukazují jako politika, kterého by za kancléře chtěla třetina Němců.
To potvrdila i nová sondáž agentury Forsa po sjezdu CDU. Pro Södera se vyslovilo 34 procent z dvou tisíc účastníků ankety a po 16 procentech hlasů dostali vicekancléř a kancléřský kandidát sociální demokracie SPD Olaf Scholz a spolupředseda Zelených Robert Habeck, jehož strana je podle průzkumů po unii CDU/CSU nejsilnější politickou silou v zemi. Třetina voličů, respektive 32 procent dotázaných, by nevolilo žádného z této trojice. Pokud by byl kancléřským kandidátem konzervativní unie CDU/CSU Laschet, podpořilo by ho 25 procent dotázaných a Habeck se Scholzem by shodně dostali po 18 procentech.
Kdo bude příští Merkelová? Největší šanci má politik, který o to nestojí |
Ačkoli je mezi voliči Laschetova podpora menší než Söderova, může se to nyní po volbě předsedy CDU zlepšit. Analytici to vysvětlují stabilizací jeho pozice, která je po stranickém sjezdu vyjasněná. Komentátoři zároveň upozorňují, že Laschet je oproti Söderovi v nevýhodě, neboť každý jeho krok bude srovnáván s postupem Merkelové a také s tím, zda by jeho postup byl hoden kancléřského úřadu.
To se týká nejen boje proti pandemii covidu-19, ale i politiky. Chleba se začne lámat již v březnu, kdy německé spolkové země Bádensko-Württembersko a Porýní-Falc pořádají volby do regionálních parlamentů. Pokud si CDU povede nepřesvědčivě, bude odpovědnost připsána Laschetovi a nikoli Söderovi.
Problém jménem Merz
Laschetovým problém se krátce po zvolení stal jeho stranický sok – někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz. Merz, který s Laschetem ve druhém kole stranické volby v sobotu prohrál, ihned po neúspěchu vyslovil zájem o křeslo ministra hospodářství, které nyní patří Peteru Altmaierovi. Vládní mluvčí Steffen Seibert k tomu řekl, že Merkelová žádné změny ve svém kabinetu nechystá.
Pro Lascheta se Merzův návrh stal delikátním. Pokud by na Merkelovou kvůli vládním změnám činil nátlak, poškodilo by to jeho autoritu jako předsedy strany, neboť by to znamenalo, že se nechal Merzem vydírat. Když ale Merzovy ambice rázně odmítne, také si tím uškodí, neboť Merzův stranický vliv není zanedbatelný.
Hledání strategie i mocenské rovnováhy bude z Mnichova jistě bedlivě sledovat Söder, který loni v létě prohlásil, že kancléřským kandidátem se může stát jen ten, kdo se osvědčil v krizi. „A tím nemyslel Lascheta, ale především sám sebe,“ poznamenal Der Spiegel.
