Zkušeného politika porazilo do té doby neznámé a poněkud obskurní duo nedotčené celostátní politikou – Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans, kteří od loňského prosince stranu vedou.
Právě jejich bývalý soupeř Scholz je nyní oficiálním kandidátem SPD na kancléře a lídrem strany do příštích spolkových voleb v září 2021. Nebyla to však otázka osobních sympatií nebo antipatií: na rozdíl od koaličních křesťanských demokratů (CDU), kteří se pro svého kandidáta teprve budou rozhodovat z několika přihlášených jmen, socialisté příliš vybíraví být nemohou. Těch, kdo mají zkušenosti se spolkovou politikou, jsou vcelku oblíbení a mají alespoň teoretickou šanci uspět, aby v SPD pohledal.
Olaf Scholzomat
Německá SPD má kandidáta na kancléře, do voleb půjde ministr financí Scholz |
Nyní 62letý Scholz je vzděláním právník se specializací na pracovní právo, původem ze zámožné hamburské čtvrti Altona. Jako místopředseda mladých socialistů svého času vystupoval proti „státnímu kapitalismu“, stejně tak nemohl přijít na jméno pravicovým populistům, které v té době zastupoval Jörg Haider z rakouské FPÖ, v posledních letech pak německá AfD.
Od roku 1994 Scholz vedl SPD v Hamburku, za Gerharda Schrödera byl generálním tajemníkem strany. Právě v té době kvůli jeho prkennému vystupování vznikla přezdívka Scholzomat.
Stejně tak se ale o Scholzovi po roce 2009 mluvilo jako o „specialistovi na politický comeback“, když se mu po neúspěchu socialistů v parlamentních i zemských volbách povedlo s přehledem dovést stranu na první místo v Hamburku. Podaří se mu podobný úspěch i tentokrát?
Koalice s komunisty
„Mám z nominace radost a těším se na vítězství,“ řekl Scholz po ohlášení své kandidatury. Z jeho pozdějších slov se nicméně zdá, že ani on sám příliš nevěří tomu, že by parlamentní volby jeho strana mohla vyhrát, a tedy že by měl šanci stát se po Angele Merkelové dalším německým kancléřem.
Na tomto místě spíš vidí kandidáta Zelených, ať už to bude kdokoli – Zelení si svého koně ještě nevybrali, nebo jej přinejmenším veřejně neoznámili.
Sociálním demokratům jako jedné ze dvou kdysi nejsilnějších stran poslední roky soustavně klesají preference, aktuálně se podle průzkumů pohybují mezi 14 a 15 procenty. Stranu se neúspěšně snažili vytáhnout ze dna její poslední předsedové – Andrea Nahlesová a bývalý kandidát na kancléře Martin Schulz by o tom mohli dlouze vyprávět.
Olaf Scholz (SPD), Angela Merkelová (CDU) a Horst Seehofer (CSU) na tiskové konferenci v Berlíně (12. března 2018).
SPD nyní zvolila novou taktiku a oznámila, že do další vlády chce jít společně s postkomunistickou Levicí a Zelenými. Křesťanské demokraty jako své současné koaliční partnery už socialisté rovnou posílají do opozice. A to i přesto, že s nimi ještě více než rok potřebují ve vládě spolupracovat.
„SPD opouští politický střed“
Už to samo o sobě vyvolává v řadách CDU kritiku, mnohem víc jim ale vadí jiná věc: oficiální přizvání komunistů do potenciální vlády. Tedy strany, s níž CDU programově odmítá spolupracovat. „S extremisty se nevládne“ je krédo, které CDU vztahuje na Levici, stejně jako na Alternativu pro Německo (AfD) na opačné straně ideologického spektra. „Socialisté svým rozhodnutím spolupracovat s Levicí opustili politický střed,“ komentoval to generální tajemník CDU Paul Ziemiak.
Parlamentní volby proběhnou v Německu příští rok na podzim. Nejlépe se daří CDU/CSU, strana kancléřky Angely Merkelové by podle průzkumů nyní dostala 36 procent hlasů. Na druhém místě jsou Zelení s 20 a až na třetím místě SPD s nejvýše 16 procenty.
