Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvSobotní noční život v Itálii: počet jedinců u stolu nesmí být vyšší než sedm, řada Italů proto sedí v restauracích po pěti či šesti. Policie kontroluje, zda někdo koronavirová pravidla neporušuje. Během hlídky však nikoho nenachází.
Tomu je však od neděle je konec. Italská vláda schválila zpřísnění pravidel. V reakci na zvyšující se čísla nakažených zavedla omezení otevírací doby restaurací. V šest hodin večer musí už zavřít. Kina, divadla, posilovny, plovárny i lyžařská střediska jsou na tom ještě hůře, ty jsou zavřené úplně.
Stoupající počty nakažených hlásí celá Evropa. Ještě v září, v době kdy v sousední Francii, Španělsku ale i v Česku začal řádit koronavirový hurikán naplno, ale Itálie registrovala pouze 34,3 čtrnáctidenních kumulativních případů nákazy na 100 000 lidí.
Strach z úplného lockdownu
Média vychvalovala opatrný přístup italské vlády, která protikoronavirová opatření uvolňovala postupně a když bylo potřeba, znovu je zavedla.
V pondělí však už i italské úřady evidovaly vysoké počty nakažených, celkem 17 007 nových případů. Den předtím přibylo více jak 21 000 nových nakažených. Jedná se o největší denní nárůst od prvního výskytu viru v Itálii, která patřila na počátku šíření koronaviru v Evropě mezi jednu z nejvíce zasažených zemí vůbec.
Počet nových případů koronaviru za den od prvního výskytu nákazy v Itálii.
Podle některých odborníků situace v Itálii ukazuje na limity postupně přijímaných omezení, ke kterým přistupuje také například Česko. Protože trvá určitou dobu, než se virus projeví a než se zjistí, je obtížné určit, zda opatření fungují a zda je třeba přistoupit k dalším krokům.
V Římě demonstrovali proti opatřením, lidé zapalovali auta |
„Žijeme ve zpožděné situaci. Když dnes něco uděláte, uvidíte výsledky o patnáct nebo dvacet dní později,“ vysvětlil listu The Washington Post Roberto Burioni, profesor mikrobiologie a virologie na univerzitě Vita-Salute San Raffaele v Miláně. „Dozvíte se to za patnáct dní, a pokud (opatření) nebyla dostatečná, zpřísníte je. Ale to už může být příliš pozdě.“
Podle Waltera Ricciardiho, poradce ministerstva zdravotnictví ze Světové zdravotnické organizace, nová opatření k tomu, aby se zastavilo „nekontrolovatelné“ šíření koronaviru v některých částech země, nestačí.
Italský premiér Giuseppe Conte se však zdráhá znovu zavést drastický celostátní lockdown. Země oslabená více jak dvouměsíčním, úplným zavřením ekonomiky by jej už nedokázala hospodářsky zvládnout.
„Myslíme si, že tento měsíc budeme trochu trpět, ale když u těchto omezeních zatneme zuby, budeme moci v prosinci znovu vydechnout,“ slíbil premiér s tím, že poškozené podniky dostanou od vlády kompenzaci.
Bouře hněvu
Někteří podnikatelé však přesto vnímají vládní restrikce jako zradu. „Je to nespravedlnost a poslední rána, kterou jsme si nezasloužili,“ řekla listu The Guardian Giada Pennaová, která vlastní restauraci v Palermu. Podle ní asi 50 procent restaurací už příští měsíc ani neotevře, protože se jim to nevyplatí.
Jih Itálie se na jaře vyhnul tomu nejhoršímu, Kampánie nyní bije na poplach |
Podle profesora ekonomie Vincenza Provenzana z univerzity v Padově je hněv restauratérů z jihu země pochopitelný. „Vláda zavírá restaurace, které jsou zásadní pro ekonomiku na jihu. Ta samá vláda (přitom) udržuje otevřené továrny, které jsou nejen zdrojem ohnisek a šíření viru, ale které se nacházejí především na severu,“ podotýká Provenzana, podle něhož nová opatření hrozí rozšířit ekonomickou propast mezi severem a jihem.
Na protest proti vládním restrikcím vyšli v desítce měst do ulic demonstranti. V centru Turína podle svědků davy vyrabovaly několik obchodů s luxusním zbožím, házely po policistech dělbuchy, kameny a další předměty. Zatčeno bylo deset lidí. Podle italským médií potyčku vyvolala skupina agresivních fotbalových fanoušků.
Násilné střety policie s demonstranty hlásil i Milán, kde lidé házeli lahve a pyrotechniku na sídlo regionální lombardské vlády. Policie demonstranty rozehnala pomocí slzného plynu.
