Přeplněné nemocnice. Prudce rostoucí křivka nakažených. Truchlící rodiny, jejichž milovaní zemřeli na covid-19. Takové obrázky přicházely v březnu a dubnu z Itálie, tehdy nákazou nejvíce zasažené evropské země.
Vláda reagovala přísnou, dlouhodobou celostátní karanténou. V době, kdy ostatní evropské země včetně podobně postiženého Španělska už uvolňovaly karanténu, Itálie se zdráhala některá omezení úplně zrušit.
I když v květnu také přistoupila k otevření obchodů, restaurací, bazénů či sportovních center, řada dalších opatření zůstala v platnosti – například zavření škol nebo omezení počtu návštěvníků sportovních utkání.
Řím v létě některá další opatření přidával, aby zamezil riziku dalšího nekontrolovatelného rozšíření nákazy. V srpnu zavřel diskotéky a přikázal nošení roušek ve všech zaplněných místech, včetně venkovních, v době od šesti odpoledne do šesti ráno. Pravidlo dále prodloužil o další měsíc.
Odpovědné jednání
Opatrný přístup se zřejmě vyplatil. V porovnání se sousední Francií a Španělskem, ale i Českem, vykazuje menší počet nárůstu nakažených. Podle statistik Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je čtrnáctidenní kumulativní počet případů covid-19 na 100 000 lidí v Itálii pouhých 34,3. Pro srovnání: počet nakažených za poslední dva týdny na 100 000 obyvatel se ve Španělsku vyšplhal na 314, 8, v Česku na 218,6 a ve Francie na 197,8.
Poučená Itálie, marné Španělsko. Evropa sleduje dva odlišné koronavirové příběhy |
„Itálie je v lepší situaci než jiné země, například než Velká Británie, Španělsko nebo Francie, protože jsme byli mezi prvními na světě, kteří čelili covidovému hurikánu,“ myslí si Fabrizi Pregliasco, virolog na milánské univerzitě.
Podle něj Itálie brala karanténu vážně a lépe plánovala , jak se připravit na úskalí případného otevření. Proto opatření omezovala postupně a když bylo potřeba, znovu je zaváděla, vysvětlil virolog listu The Financial Times.
Podle odborníků dalším podstatným důvodem, proč Itálie nyní nečelí vzedmuté druhé vlně nákazy jako jiné evropské země, je ochota italské veřejnosti dodržovat pravidla. Italové stále nosí roušky i venku, ačkoliv nemusí. Protestní hnutí proti rouškám a „omezování svobody“, které jsou poměrně silné v Německu a dalších zemích, zde mají jen nízký počet zastánců.
„Máme stále trochu strach a to je důvod, proč se chováme odpovědně,“ řekl listu The Wall Street Journal třicetiletý Giovanni Ferrante. Po návštěvě své rodiny na jihu Itálie šel dobrovolně do dvoutýdenní karantény, aby se ujistil, že své blízké nenakazí. A to i přesto, že neměl žádné symptomy a italská pravidla nic takového nenařizují.
Rychlé testování
Třetím podstatným důvodem nízkého počtu italských infekcí je rozšířené testování a vysoká míra jeho přesnosti, které pomáhají zabránit přenosu covid-19. Skoro u dvou třetin Italů, kteří měli pozitivní výsledky v testech, se neprojevily žádné symptomy. Díky široce dostupným testům však úřady dokázaly nakažené lidi najít.
Trochu jiný začátek školního roku. Itálie hledá miliony školních lavic |
Každý, kdo pociťuje symptomy, může požádat doktora o rychlý test. Itálie má také hojně zastoupená rychlá testovací centra pro řidiče. Pokud má někdo pozitivní výsledky, jsou úřady schopny prostřednictvím poměrně přesné trakovací aplikace rychle najít kontakt na daného jedince a izolovat jej.
Podle některých kritiků může mít Itálie nižší čísla nakažených než Francie jednoduše proto, že netestuje úplně všechny, ale pouze ty, kterým to doporučí lékař. Za poslední tři měsíce Itálie otestovala 0,41 lidí ku tisící, zatímco ve Francii to bylo 0,78 lidí ku tisící, poukazuje server The Local.
Obavy z budoucnosti
Itálie se nyní hlavně obává, že zářijové otevření škol povede k opětovnému masivnímu rozšíření nákazy. Některé školy proto přijaly speciální opatření. Žáci se učí v prostornějších jídelnách, zatímco oběd jí ve svých třídách.
Mladší lidé obecně vykazují menší ochotu bedlivě dodržovat přísná hygienická pravidla. V Itálii, kde starší generace žije často pospolu s tou mladší, nezodpovědnost mladých lidí vyvolává znepokojení. Mimo jiné proto, že senioři jsou nejohroženější skupinou. Jejich vysoký podíl v italské populaci, nejvyšší v Evropě, byl vysvětlován jako jedna z klíčových příčin obzvláště tvrdého zásahu koronaviru v Itálii.
Ale podle listu The Wall Street Journal si italští senioři jsou vědomi nebezpečí a dobrovolně se rozhodují nedostát svým dědečkovským a babičkovským povinnostem. Raději vnoučata přenechávají v péči rodičů, než aby riskovali, že od školou povinných dětí chytí koronavirus.
26. května 2020 |
