„Jsme odhodláni z této situace získat co nejvíce,“ prohlásila Zurabišviliová s narážkou na brexit. „Je logické, že se zemí, která konstantně směřuje k Evropě a chce ji, nemůže být zacházeno hůře než se zemí, která se konstantně od Evropy vzdaluje,“ dodala hlava státu, která se funkce ujala loni v prosinci.
Britové však v EU zřejmě ještě nějakou dobu pobudou. Předseda Evropské rady Donald Tusk jim chce údajně nabídnout možnost flexibilního odkladu brexitu.
Ten by se měl odložit o rok, plán by však zároveň umožnil Londýnu odejít dříve, pokud by britský parlament schválil dohodu o brexitu, kterou už třikrát odmítl. Podmínkou je, aby se Británie účastnila květnových evropských voleb. To dosud vláda britské premiérky Theresy Mayové odmítala, nyní však žádá o odklad brexitu do 30. června s tím, že se země na eurovolby připraví.
Gruzie usiluje o členství v Evropské unii a NATO od takzvané růžové revoluce v roce 2003. V roce 2014 podepsala s EU dohodu o přidružení, která posiluje hospodářské vztahy mezi kavkazskou republikou a osmadvacítkou.
Strategicky umístěná země se kvůli své proevropské orientaci dostala pod zvýšený tlak Ruska. Unie ji však zatím nepovažuje za kandidáta ani možného kandidáta na členství, dodává Bloomberg. Gruzie by se nicméně brzy mohla stát členem Severoatlantické aliance (NATO).
Gruzie může vstoupit do NATO a Rusko smí jen přihlížet, řekl Stoltenberg |
Zemi to aliance slíbila před jedenácti lety na summitu v Bukurešti. Na konci března pak generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při setkání s gruzínským premiérem Mamukou Bachtadzem prohlásil, že všech devětadvacet členských států „vyjádřilo Gruzii podporu, aby se stala součástí aliance“.
Ostře se při tom vymezil proti snahám Ruska, kterému se vidina gruzínského členství v alianci nelíbí. Podle Stoltenberga nemá Moskva právo zasahovat do rozhodování členských států. „Rusko nemůže s členstvím Gruzie nic dělat, může jen přihlížet,” uvedl Stoltenberg.
