Poslechněte si rozhovor s expertem na Gruzii Horákem v Kontextu:
Zatím poslední kapitola Saakašviliho nekonečných dobrodružství byla napsána počátkem února, kdy gruzínský soud zamítl jeho žádost o propuštění. Neobměkčily ho ani záběry z nemocnice, na kterých 55letý exprezident ukazoval propadlá žebra a stýskal si, že se jeho zdravotní problémy drasticky zhoršují.
Saakašviliho obhájci tvrdí, že se v jeho těle našly stopy těžkých kovů a pokud nebude propuštěn do léčení v zahraničí, konce šestiletého trestu se nejspíš nedožije. Nakolik se obvinění z otravy zakládají na pravdě, těžko říci. Jeho příznivci každopádně rozjeli na Západě kampaň, jejímž cílem je vymoci jeho propuštění a léčbu v zahraničí.
Ve vězení zhubl o 50 kilo. Saakašvili u soudu ukazoval vystouplá žebra |
Saakašviliho případ podle Slavomíra Horáka vzdáleně připomíná osud Alexeje Navalného.
„Saakašvili má v Gruzii stále velmi mnoho příznivců. Nejspíš měl pocit, že když bude zatčený, tak se na jeho podporu zvedne velká vlna protestů a demonstrací. To se sice stalo, ale ve výsledku to k ničemu nevedlo,“ vysvětluje Horák, proč se Saakašvili vracel do vlasti, kde byl už dříve odsouzen za zneužití pravomocí.
Osud muže, který před dvěma dekádami nasměroval Gruzii na Západ a odstartoval sérii barevných revolucí v postsovětském prostoru, vzbuzuje otázky, kam čtyřmilionová země směřuje. Kabinet ovládaný miliardářem Bidzinou Ivanišvilim se totiž nepřidal k západním sankcím, neposlal Ukrajině systémy protivzdušné obrany a údajně zvažuje obnovení leteckého spojení s Ruskem.
Lavírování je způsobeno i ekonomickou orientací země: do Ruska šla před válkou polovina produkce gruzínského vína, v Rusku žije početná gruzínská diaspora a přes Gruzii dnes proudí do Ruska sankcionované zboží ze Západu. Vláda je proto velmi opatrná a Moskva její „korektní a objektivní“ postoje opakovaně chválí.
Mír na Ukrajině by měl pamatovat i na stažení Rusů od nás, míní Gruzie |
„Rusko je s postojem Gruzie velmi spokojeno. Gruzie byla vždy považována za jednu z nejvíce antiruských enkláv v postsovětském prostoru a proto je dnes její opatrný postoj pro Rusko velmi vítaný. Proto maže Gruzii med kolem pusy,“ připomíná Horák nedávná prohlášení šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova.
Ukrajinu nicméně hlasitě podporuje značná část veřejnosti i prezidentka Salome Zurabašviliová. Ta se nedávno dala slyšet, že po konci války na Ukrajině by se Rusové měli stáhnout i z Abcházie a Jižní Osetie – dvou separatistických regionů, které představují pětinu územní rozlohy Gruzie.
Vláda ovšem o obnovení kontroly nad ztracenými územími zjevně neuvažuje. „Vláda tvrdí, že nemůže válčit s Ruskem, že na to nemá dost síly. Někteří lidé říkají: otevřeme druhou frontu a vezmeme si zpátky své dva regiony silou. To by možná udělal Saakašvili, kdyby byl u moci. Ale současná vláda to nechce a Rusku to velmi vyhovuje,“ dodává Slavomír Horák.
Jak se Gruzie vyrovnává s přílivem ruských emigrantů? Jak válka na Ukrajině nakopla tamní ekonomiku? Zvládla by gruzínská armáda dostat pod kontrolu odtržené regiony? A proč Gruzie loni nezískala od EU status kandidátské země podobně jako Ukrajina nebo Moldavsko? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
