V odborném magazínu Nature Geoscience odborníci zveřejnili studii založenou na měření teplot a pohybu sedimentů, z níž vyplývá, že takzvaná Atlantická jižní cirkulace (AMOC) výrazně zpomalila.
„Velmi pravděpodobně je to způsobeno emisemi skleníkových plynů, protože pro zpomalení jiné přesvědčivé vysvětlení neexistuje,“ tvrdí Stefan Rahmstorf, jeden z autorů studie z Institutu pro zkoumání změn klimatu v německé Postupimi. „Přesně toto nám klimatické modely předpovídaly už desítky let.“
Golfský proud je oceánské proudění, které unáší teplou vodu z tropů podél východního pobřeží severoamerického kontinentu. Proud, kterým teče stokrát více vody než korytem Amazonky, se cestou postupně ochlazuje a v oblasti Grónska klesá ke dnu a chladnou vodu unáší jižním směrem do Atlantického oceánu.
Za poslední století proud zpomalil o 15 procent a podle Rahmstorfa už tím citelně ovlivňuje vzorce počasí, například v jižní Evropě jsou kvůli tomu častější vlny extrémních veder. Atlantické proudění je však komplexní fenomén a kromě proudění teplé vody k Evropě hraje roli například v tom, že má Velká Británie mírné zimy. Ovlivňuje i tvorbu bouří.
Právě proto považuje Rahmstorf zjištění za znepokojivá. „Pokud to tak bude pokračovat, můžeme se brzy přiblížit k bodu zvratu, kdy se celé proudění úplně naruší.“
Moc sladké vody a vyšších teplot
Jedním z důvodů, proč atlantický systém proudění zpomaluje, je tání ledu v Grónsku, kde se do oceánu dostává obrovské množství chladné sladké vody, která ovlivňuje proces zanořování proudu ke dnu. Svou roli hrají i vyšší srážky v Severní Americe, kde se do oceánu dostává větší množství sladké vody, a také stoupající teplota oceánu, která snižuje rozdíl teplot vody mezi tropy a pólem.
Britský oceánograf Andrew Meijers, který se na výzkumu nepodílel, má za to, že studie „odhaluje, že před érou změn klimatu způsobených lidskou činností bylo atlantické proudění relativně stabilní a silnější, než je nyní“. „To naznačuje, že zpomalení není přirozenou změnou, ale výsledkem lidského vlivu.“
Asymetrie oteplování. Noční teploty rostou více než ty denní, varují vědci |
Jiní vědci však dál zdůrazňují, že ohledně toho, jak Golfský proud ovlivňuje počasí v Evropě, stále panuje velká nejistota. „Jde o zajímavou studii a vyžaduje další bádání. Nicméně bychom v jejích výsledcích neměli vidět víc, než v nich je,“ řekl klimatolog Tim Palmer z Oxfordské univerzity.
Jiný výzkum zveřejněný v časopise PLAS tvrdí, že tempo globálního oteplování se zvyšuje, což může Golfský proud zcela zastavit. Šéf výzkumného týmu Johannes Lohmann z kodaňské univerzity se však domnívá, že během následující stovky let k tomu nedojde, pokud oteplování nenabere vyšší rychlost.
„Stále se vede široká debata o tom, zda bod zvratu v atlantickém proudění už je na spadnutí,“ řekl Lohmann. „Máme díky klimatickým změnám v historii přesvědčivé důkazy o tom, že už dříve AMOC přešla ze stavu podobného tomu, v němž se nacházíme nyní... až k úplnému zastavení,“ dodal.
