Vědci kombinovali počítačové simulace s teplotami naměřenými na mořské hladině. Důsledky pro celosvětové klima ještě nejsou jasné, napsala agentura DPA.
„Podařilo se najít zvláštní vzorec,“ říká hlavní autorka studie Levke Caesarová z postupimského Ústavu pro výzkum klimatu (PIK). Oceán jižně od Grónska se ochladil, protože voda, která do této oblasti proudí, už neklesá tak rychle do hloubky, a proto může přitékat menší množství teplé vody. Zároveň se voda podél severní poloviny atlantského pobřeží USA ohřívá, protože se Golfský proud přesouvá blíže k pobřeží.
Globální oteplování bude mít vliv na všechny oceány
Za oslabení proudu je podle vědců zodpovědné globální oteplování. Golfský proud pohání rozdíly v hustotě mořské vody. Teplá, lehčí voda teče z jihu na sever, tam se ochlazuje, tím se stává hustší a těžší, klesá do hlubších vrstev a teče zpět na jih. Toto obrovské oběhové čerpadlo se nyní zadrhává.
Globální oteplování způsobuje, že nad severním Atlantikem a nad pevninou, která leží na jeho březích, více prší, a proto do oceánu teče více sladké vody. Také tající led v Arktidě ředí vodu severního Atlantiku. Podíl soli se tak snižuje. Méně slaná voda má nižší hustotu, proto je méně těžká. Neklesá proto tak rychle z povrchu do hloubky, vysvětluje spoluautor studie Alexander Robinson z univerzity v Madridu.
Pokud se nepodaří rychle zastavit globální oteplování, bude se podle něj proudění v Atlantiku stále více zpomalovat. „Teprve začínáme chápat následky bezprecedentního procesu, mohou být ale dalekosáhlé,“ říká Robinson.
„Očekáváme, že se oteplování Země projeví ve všech oceánech, i když ne všude stejně,“ říká Caesarová. „Rozsáhlé ochlazení v severním Atlantiku ale ukazuje, jak moc klimatické změny narušují mořské proudy. Je to velmi znepokojivé,“ dodává vědkyně.
Na jachtě do Arktidy. Tým vědců mapuje dopady globálního oteplování |
Jak spolu souvisejí teploty na hladině moře a oslabování systému Golfského proudu, se zkoumalo už dříve, píše Summer Praetoriusová z americké geologické služby USG. Síla nové studie podle ní ale spočívá v kombinaci naměřených dat s nejmodernější počítačovou simulací.
Také další studie zveřejněná v časopisu Nature dochází k závěru, že se systém Golfského proudu zpomaluje, podle ní ale oslabování začalo již před zhruba stovkou let, tedy na počátku industrializace. „To se projeví na hledání toho, co zpomalování spustilo,“ říká Praetoriusová.
Vědecký tým kolem Davida Thornalleyho z Londýnské univerzity (University College London) předpokládá, že jde o přirozený proces, který ale posiluje lidmi způsobené globální oteplování. „Ať tak, či onak, v obou případech je na vině snižování hustoty povrchové vody,“ píše se ve studii.
Už dřívější studie ukazovaly, jak teploty na mořské hladině ovlivňují počasí v Evropě. Zjistila se například souvislost mezi vlnou veder v Evropě v létě 2015 a rekordními mrazy v severním Atlantiku. Studený severní Atlantik změnil vzorec systému tlaku vzduchu, a napomohl tak proudění teplého vzduchu z jihu do Evropy.
„Chceme teď dál zkoumat důsledky změn systému Golfského proudu,“ říká Caesarová. Důležité otázky podle ní jsou: Jak se v této souvislosti mění teploty v Evropě? A dá se počítat s častějšími vlnami veder a bouřkami?
