Lidstvo se musí oteplování planety postavit, říká polární vědkyně

aktualizováno 
Marie Šabacká tráví až třetinu roku na Špicberkách. V ledovcích vymrzlého souostroví Severního ledového oceánu hledá česká polární vědkyně odpovědi na otázky o významu ledu pro lidstvo. Teď ji nově zaujaly tropické ledovce. O svých zkušenostech vypráví v rozhovoru pro magazín Víkend MF DNES.

Marie Šabacká působí v Centru polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Jaký mráz musí být, aby vám byla zima?
Zima mi je docela často, hlavně když jsem unavená nebo podcením podmínky. Kvůli špatnému oblečení dokážu vymrznout dokonce i v českém létě, když je dvacet nad nulou a obléknu si jen lehké letní šaty, protože mám pocit, že tady mi přece být zima nemůže. V polárních krajích nastává zlom v komfortu někde okolo minus třiceti stupňů Celsia, pak už začíná být nebezpečné sundat rukavice, ruce mohou přimrzat ke kovovým nástrojům.

To jste si vybrala svobodně tuhle drsnou práci v arktických mrazech?
Pušku mi k hlavě nikdo nedal. Ale asi jsem si neuměla úplně přesně představit, co všechno to obnáší. Často bývám dlouho mimo domov, v divočině a v nepohodlí.

Co přivede mladou ženu mezi polárníky? Romantika? Zvědavost?
Polární kraje mě nadchly už jako holku, vždy jsem o tom ráda četla. Ale nenapadlo mě, že by to mohla být u nás v Česku nějaká vážná kariéra.

S čím jste si nejraději hrála jako malá?
S lékařským kufříkem. Lákala mě medicína, ale nedokázala jsem si vybrat konkrétní obor. A pak se objevila možnost studovat polární vědy. Já byla odmalička takový skautík, s turistickým oddílem jsme vyráželi na výpravy do přírody za každého počasí, spávali jsme venku, učili se rozdělávat oheň… To všechno se mi teď náramně hodí při polární práci.

Fotogalerie

Když jsme domlouvali fotografování k rozhovoru, zmínila jste, že polární výbavu máte na Špicberkách. Už tam tedy sídlíte víceméně trvale?
Nebydlím tam nastálo, ale máme tam pro účely polárního výzkumu dům a stanici v hlavním městě, takže nemusíme vozit výbavu neustále sem a tam. Pak tam máme ještě terénní stanici na léto. Strávím tam někdy až třetinu roku.

Zkuste mi prosím vysvětlit, co tam obnáší a hlavně co přináší vaše práce.
Studujeme život na hraně možného. Výsledky našich výzkumů by lidstvu mohly naznačit možnosti života ve vesmíru. Pokud nějaký život mimo Zemi objevíme, skoro jistě bude spojený s velkým mrazem. Mohlo by nám to také ukázat leccos o tom, jak vznikl a jak se rozvíjel v minulosti život na Zemi. Ledovce v dějinách mnohokrát rostly a ustupovaly a nás zajímá, jak může existovat život v zaledněných územích, co tam žije, kde získávají ty organismy energii, jak se rozmnožují a jak ovlivňují okolní prostředí, ale také co se s nimi děje po ústupu ledovců a zda nějak samy k úbytku ledu taky nepřispívají.

A přispívají?
Částečně ano. Organismy na povrchu ledovců totiž ztmavují jejich povrch, který pak absorbuje teplo ze slunce, zatímco čistý sníh odráží až 95 % slunečního záření.

Jak si mám představit takový ledovcový život?
On je docela dobře viditelný a spousta lidí ho zná, aniž si to uvědomují. Takové ty barevné mapy na ledovcích v Alpách nebo i na sněhu v Krkonoších, to jsou sněžné řasy. V ledu a sněhu mohou žít i větší organismy, jako třeba želvušky nebo vířníci. Je to funkční ekosystém, ve kterém se většina živin recykluje. I uvnitř ledovce existuje život, ale pouze na bakteriální úrovni, protože tam ubývá světlo i kyslík. Živin je tam málo a pocházejí například z toho, jak se ledovec neustále pohybuje, vzniká voda, melou se horniny pod ním, je to pestré.

Pasti na sediment
Prudké změny klimatu probíhají, na žádnou apokalypsu se ale Marie Šabacká...

Jak je to vlastně s globálním oteplováním? Je přirozené, nebo za něj můžeme my lidé?
Většina úbytku ledovců je spojená s produkty lidské činnosti, s oteplováním v důsledku zvýšeného množství skleníkových plynů v atmosféře. Klima se na Zemi mnohokrát měnilo i v minulosti, ale nejen z výzkumů ledovců víme, že změny dřív bývaly pomalejší. Teď je to velmi rychlé a nelineární.

Má vůbec smysl pokoušet se nějak bránit přírodním změnám? Svět se neustále vyvíjí, to je přece podstata života.
To ano, ale problém je v té současné nebývalé rychlosti změn. My se na to musíme připravit, ne se tvářit, že se nic neděje. Mění se klimatické podmínky ve většině zemí, mění se přístupnost k potravě, k vodě, to vše mění světovou ekonomiku. Změny mořských proudů mohou zásadně měnit podmínky pro život všude na světě.

Nemůže se paradoxně stát, že po krátkém oteplení na nás záhy drsně udeří nová doba ledová?
Potenciálně ano, ale je to nepravděpodobné. Pokud by výrazně zeslábl Golfský proud, mohlo by se ochladit klima v Evropě. Proto raději mluvím o změnách, ne pouze o oteplování.

Jak rychle by se to mohlo přihodit? Může to zasáhnout naši generaci?
To vám dnes zodpovědně nikdo neřekne. Jisté je, že se musíme pokusit klimatické změny zpomalit. Nezabráníme jim, ale neměli bychom dopustit, aby přišly skokově. Potřebujeme čas přizpůsobit se.

Máme se tedy oteplování planety bát, nebo ne?
Určitě ano. Je to jedna z největších hrozeb budoucnosti. Lidstvo se k tomu musí nějak postavit. Dnes už není ani tak zásadní příčina klimatických změn, spíš jde o to naučit se s tím žít. To téma je bohužel už příšerně zpolitizované, přitom tady je především potřeba řídit se fakty.

Vy se snažíte ta fakta sbírat v terénu. Co to obnáší, vyrazit na polární výzkumnou expedici? Kromě shánění peněz a povolení, trénujete nějak?
Peníze jsou samozřejmě potíž, postarat se o pokrytí nákladů terénní expedice, to je velká porce práce. Vybavení se musí chystat s předstihem, posílá se napřed. Pravidelně cvičím, ale že bych nějak extra trénovala, to ne. Pomáhá také otužování - výjimečně se díky tomu můžu vykoupat na Špicberkách i v moři. Voda tam může mít v létě sedm až deset stupňů Celsia.

Umíte střílet?
Umím zacházet se zbraněmi, které při polárních expedicích používáme na obranu proti ledním medvědům. Stejně tak musím umět ovládat sněžný skútr, člun na moři, navigaci, pohyb po ledovci i uvnitř ledovce.

Musela jste už vystřelit naostro?
Na medvěda ne, střílím pouze na střelnici během povinných školení. Na Špicberkách žije opravdu hodně ledních medvědů a chodí blízko k lidem do zátoky, kde stojí naše terénní stanice. Občas se pokoušeli dobývat do stanice, ale většinou je stačí zahnat a odejdou. Když vidíme, že někde jsou zrovna medvědi, vyhýbáme se těmto místům. Ale i tak při práci vždycky někdo ze skupiny musí držet hlídku a pozorně se dívat po okolí.

Vědkyně a pedagožka Marie Šabacká

Vědkyně a pedagožka Marie Šabacká

Teď si od ledních medvědů oddechnete, pojedete zkoumat tropický ledovec do Ugandy, dostala jste na to půlmilionový grant. Co tam chcete objevit nového?

Když vyvrtáte led, vidíte do minulosti. Jenže tropické ledovce v rovníkových vysokohorských oblastech ubývají ohromným tempem, zbývá jim pár let existence, než úplně roztají. A jakmile led zmizí, budou ty informace v něm uložené nenávratně ztracené. Rovníkový led je strašně málo prozkoumaný, pro výzkum v těchto oblastech je velice těžké získat povolení.

Liší se nějak zásadně tropický ledovec od ostatních?
Jsou tam společenstva, která nenacházíme nikde jinde na světě. Zatímco alpské nebo severské ledovce „žijí“ hlavně během léta a v zimě bývají na povrchu zamrzlé, tropický ledovec má celoročně prakticky stejné klima. Během dne je teplota nad nulou, v noci pod nulou, takže organismy tam mohou růst a žít nepřetržitě.

Je pro civilizaci horší tání ledu na pólech, v Alpách, nebo v tropech?
Zdaleka nejhorší globální dopad má tání na pólech, tam jsou opravdu obří zásoby ledu, jejichž rozpuštění by citelně zvedlo hladinu oceánů. Tropické nebo horské ledovce jsou relativně malé, ale zase citelně ovlivňují civilizaci ve svém okolí. Například v Jižní Americe jsou ledovce zásadním zdrojem vody a energie. Jejich úbytek znamená problém hlavně pro lidi, kteří jsou na nich nějak závislí přímo v místě.

Obešlo by se lidstvo bez ledu, nebo by to znamenalo náš konec?
O civilizaci bych se neobávala, jen by se lidé museli přesunout jinam.

Ovšem bavíme se o obrovské vlně migrace, z dnešního pohledu zcela nepředstavitelné.
Samozřejmě, kdyby třeba Nizozemsko nebo některé asijské země skončily pod vodou, došlo by k obrovské migraci. To, co se děje dnes kvůli válce v Sýrii, je s tím naprosto nesrovnatelné. Zvednutí hladiny oceánů jen o půl metru by uvedlo do pohybu přes sto milionů lidí.

S vaší znalostí závratné rychlosti změn klimatu - chystáte se na apokalypsu?
Ne.

Led výborně konzervuje. Nebojíte se, že v něm objevíte něco strašidelného, nějakou dávnou hrozbu?
Může se to stát. Na Sibiři vytáhli mrtvolu soba s antraxem, nakazilo to vesnici a zemřel jeden chlapec. Ale pravděpodobnost je nízká, to by musela být sakra smůla.

Někde jsem četl, že ledovce souvisí i s kosmetikou. Jak je to prosím vás možné?
Díky sněžným řasám. Ony produkují karotenoid, který způsobuje to červené zbarvení sněhu dobře známé z Alp. Chrání se tím proti UV záření, vyrábějí si něco jako opalovací krém. A z toho se produkují drahé kosmetické krémy, které u lidí skvěle fungují proti vráskám.

Jak se k vám chovají v polárních oblastech muži? Máte nějaké výsady?
To by bylo fajn, ale tam funguje rovnost. Člověk je v polárních krajích rád, že se postará sám o sebe.

Takže vůbec žádné projevy gentlemanství?
Muži třeba rádi nosí pušku, je velká a těžká, takže to je vítaná pomoc. Ale obecně není žádná výhoda být tam ženou. Spíš naopak. Máte málo soukromí, hygiena je slabší. Na záchod chodíte ven, musíte všechno to teplé oblečení sundat a nic si přitom nepočurat, prodávají se sice různé trychtýřky pro dámské čurání vestoje, ale příliš funkční to není. I zima škodí víc ženám, hrozí zdravotní potíže.

Dlouhá léta se věnovala výzkumu polárních oblastí, teď se Šabacká chystá na...

Dlouhá léta se věnovala výzkumu polárních oblastí, teď se Šabacká chystá na výzkum tropických ledovců.

Jsou ženy skutečně zimomřivější? U nás doma má například moje paní lehčí peřinu než já.
Většina žen asi zimomřivější bude, ale samozřejmě existují výjimky, jako třeba ve vašem případě. Nezáleží totiž ani tak na pohlaví, spíš na individuálním metabolismu a množství vzácného hnědého tuku. S tím se rodí všechny děti, pomáhá jim udržovat tělesnou teplotu, jenže s přibývajícím věkem ho ztrácíme. Pouze otužilí lidé si udržují hnědý tuk déle.

Zima právě vrcholí. Měla byste nakonec nějakou šikovnou polárnickou radu pro účinný boj s chladem?
Nechoďte do zimy! Ale vážně: musíte být v suchu a oblečení vám nesmí profukovat. Když jste dostatečně vybaveni, můžete se cítit skoro jako doma v obýváku, to je vlastně výhoda zimy. Ono to polárničení není vůbec špatné, stačí se dobře obléct. V horku je to složitější: můžete se leda svlékat, a stejně vám bude pořád vedro.

Marie Šabacká

Vědkyně a pedagožka v Centru polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde vystudovala biologii. Zabývá se mikrobiální ekologií v polárních oblastech, pravidelně pobývá na Špicberkách. Doktorát získala na americké Montana State University, pracovala též ve Velké Británii v Cambridge a v Bristolu.

Chystá se na Expedici Neuron. V lednu 2019 pojede díky půlmilionovému grantu zkoumat tropické ledovce do rovníkové Afriky.

Žije v Českých Budějovicích, je svobodná.

Autor:

Nejčtenější

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Místo prosecca si dám radši pivo, říká nejlepší someliér na světě

Nejlepší sommeliér světa za rok 2018 Eros Teboni miluje ryzlinky a jihotyrolská...

Víno má podle něj hlavně vzbuzovat silné emoce. A o vínu umí Ital Eros Teboni vyprávět tak, že odložíte skleničku a...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Je to drahé, ale luxusní. Výlet za tři stovky na Dlouhé stráně na běžkách

U horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně

Utrácet nehorázné sumy na sjezdovkách se stalo samozřejmostí, zatímco na běžkách je u nás zvykem jezdit zadarmo. Ne...

Další z rubriky

Karneval Viareggio. Podívejte se na slavnou masopustní veselici v Itálii

Karneval v italském městečku Viareggio (2017)

Karneval v přímořském městečku Viareggio patří k nejznámějším masopustním veselicím v Evropě. S historií od roku 1873 a...

OBRAZEM: Pohovka z ananasu. Hilton otevře hotelové apartmá pro vegany

Vegani se snaží ze svého života odstranit všechny formy využívání zvířat, ale...

Vegani se snaží ze svého života odstranit všechny formy využívání zvířat, ale to ještě neznamená, že by neměli mít...

OBRAZEM: Fontány a krásné zahrady. Neuvěříte, jak vypadal Afghánistán

Návštěvníci v zahradě čajovny poblíž Kábulu

Zřejmě jedno z nejšťastnějších období Afghánistánu si můžete prohlédnout na historických fotografiích z roku 1928,...

Najdete na iDNES.cz