Všechny pobřežní regiony v Evropě zaznamenaly v posledních letech nárůst absolutní hladiny moře. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) povede tento fakt v kombinaci se silnými bouřkami v příštích desetiletích k nárůstu rizika povodní v nízko položených pobřežních oblastech.
S povodněmi se podle předpovědi budou potýkat například města ležící podél Severního moře včetně nizozemského Haagu či britského Norwiche, a to pokud globální teplota vzroste o čtyři až šest stupňů Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním obdobím.
Dozvuky Sabine: Mořská pěna do pasu v ulicích francouzského města Ciara:
Prognóza EEA sice nezohledňuje rozsáhlá nizozemská protipovodňová opatření, řada dalších rizikových zemí ale podle expertů žádné přípravy nezahájila.
Agentura varovala, že povodně na pobřeží ohrožují ekosystém, vodní zdroje, infrastrukturu i lidské životy. Jejich následky přitom závisí právě na protipovodňové ochraně.
Ačkoli na nebezpečí spojená s globálním oteplováním vědci upozorňovali už dříve, podle listu The Guardian je EEA poprvé představila prostřednictvím interaktivních map. Uživatelé si na nich mohou například přiblížit jednotlivé regiony a zjistit, jaký scénář je v budoucnosti čeká.
Sucho povede k nárůstu konkurence
Rozlehlé oblasti Španělska, Portugalska či Francie budou podle EEA v nadcházejících desetiletích bojovat s masivním nárůstem sucha. Studie předpokládají, že frekvence, trvání i závažnost nedostatku vláhy poroste napříč celou Evropu včetně Česka. Výjimkou bude jen sever kontinentu.
„Jednou z největších hrozeb pro naši oblast je sucho, protože nám rostou teploty, ale nemění se srážky. Kvůli tomu roste výpar z krajiny. Tento trend bohužel predikují klimatické modely i do budoucnosti, takže se očekává, že sucho bude na českém území častější a jeho projevy intenzivnější,“ popisuje expert na klima Pavel Zahradníček z vědeckého týmu Klimatická změna.
Změny vodní bilance v české krajině
Podle Zahradníčka to však neznamená, že v Česku bude sucho každoročně, a že naopak nenastane vlhčí epizoda. Tendence k suchu bude ale výraznější. Podle EEA navíc sucho v nejvíce postižených regionech na jihu Evropy povede k nárůstu konkurence v odvětvích závislých na vodě, především pak v zemědělství. Změny se dotknou také Česka.
„Sucho bude mít v Česku vliv na mnoho sektorů: zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a průmysl. U zemědělství jsou to nižší výnosy plodin, u lesnictví pak schnutí lesních porostů a požáry, u vodního hospodářství menší zásoby podzemní vody, říká Zahradníček s tím, že ohrožena je také energetika.
„Bude problém s chlazením jaderných elektráren nebo výrobou elektrické energie pomocí vodních elektráren,“ konstatuje.
Česko se musí zaměřit na ochranu vodních zdrojů
Česká republika by se podle Zahradníčka měla zaměřit na komplexní adaptační opatření, která budou chránit vodní zdroje. Důležité je efektivnější zachycení vody v krajině, ochrana podzemních zdrojů vody, a to i z hlediska její kvality, nebo výzkum v oblasti odolnějších zemědělských plodin.
EEA doufá, že se interaktivní mapy dostanou k lidem v evropských vládách a institucích EU, kteří mohou o změnách rozhodovat a přitom obvykle nečtou zdlouhavé zprávy o dopadech klimatické krize.
„Je to urgentní a musíme jednat hned,“ říká expert na klimatické změny Blaž Kurnik. I za předpokladu, že se zemím podaří omezit nárůst globální teploty, stávající CO2 v atmosféře bude mít na planetu podle Kurnika stále vliv.
Potenciální hrozba lesních požárů
Horká léta povedou ke zvýšenému riziku lesních požárů, které v posledních letech zasáhly několik oblastí na severu a západě Evropy, kde v minulosti nebyly časté, například v polární oblasti Švédska.
Riziko lesních požárů poroste také v Česku
Pokud bude globální oteplování pokračovat, očekávají experti nárůst lesních požárů také v Německu, Francii nebo na Balkáně. Ohrozit však mohou také Českou republiku. „Už nyní se Česko potýká s lesními požáry, které k našemu území přirozeně patří. Jejich množství ale narůstá, a to především v době suchých epizod, které jsou v posledních pěti letech časté,“ říká Zahradníček.
V létě 2018, kdy panovalo sucho a horko, zaznamenali čeští hasiči nadprůměrné množství výjezdů. „Určitě není standardní, aby bylo větší množství lesních požárů například už v dubnu, jak se to stalo minulý rok. Bylo to způsobeno brzkých suchem. Do budoucnosti toto riziko dále stoupá a musíme se připravit, že lesní požáry mohou být častější,“ vysvětluje Zahradníček. Nejčastěji se však budou lesní požáry nadále objevovat na jihu Evropy.
Podle prognóz budou přibývat i silné deště, v některých oblastech střední a východní Evropy narostou do konce století až o 35 procent. Společně s tím budou častější také přívalové deště a povodně. Podle EEA se tomu však dá zabránit, pokud kontinent začne urychleně jednat.
Soustřeďte se na nevyhnutelné, vyzvala vlády EEA
Podle Zahradníčka se roční úhrny srážek na území Česka výrazně měnit nemají, ale mohou slabě růst. Rozdíl je však v jejich charakteru. „Modely předpokládají, že porostou intenzivnější srážky, které spadnou během krátké doby - v horizontu desítek minut až hodin,“ líčí Zahradníček.
Takový déšť má menší vliv na doplnění půdní vláhy či podzemních zdrojů než dlouhodobější déšť. Paradoxně to povede k tomu, že i přes statisticky větší množství srážek, to suchu příliš nepomůže.
Rekordní mrazy i vedra: Změna klimatu přináší extrémní počasí |
EEA chce, aby se evropské vlády nyní primárně soustředily na přizpůsobení se „nevyhnutelnému“ globálnímu oteplování. „Adaptace je v příštích desetiletích zásadní,“ říká Kurnik.
Podle EEA je možné udržet globální teplotu dva stupně Celsia pod předindustriálním obdobím, pokud emise dosáhnou vrcholu během příštích 15 až 29 let. Splnění stanoveného limitu 1,5 stupně Celsia vyžaduje, aby emise dosáhly vrcholu v příštích třech až třinácti letech. V obou scénářích podle EEA existuje padesátiprocentní šance na překročení teploty.
