Dopady této nerovnosti mohou být zásadní především pro zvířata, která jsou aktivní jen v jedné části dne.
Vědci jevu říkají asymetrie oteplování. Ve studii zveřejněné v časopise Global Change Biology upozorňují, že se noční teploty zvyšují neúměrně rychleji ve srovnání s těmi denními.
V Arktidě se mění podnebí, místo sněhu prší. Odborníci nabádají k činům |
Běžné je to nyní na 54 procentech zemského povrchu napříč světem, kde se teploty v noci zvedaly v průměru o 0,25 stupně Celsia více než ve dne.
Výzkumníci porovnali meteorologická data k oteplování z let 1983 až 2017 a došli k závěru, že příčinou čím dál teplejších nocí jsou mezi jinými i mraky. Ty totiž planetu během dne ochlazují, ale nastřádané teplo si pak během noci drží v sobě, a tím zvedají noční teploty.
Naproti tomu během jasného dne bez mráčků se na zemský povrch dostane více tepla, ale v noci pak vyprchá.
„Ukazujeme, že se větší noční oteplování pojí s vlhčím klimatem, což má důležité důsledky pro růst rostlin a interakce živočišných druhů, třeba hmyzu nebo savců,“ říká vedoucí studie Daniel Cox z univerzity v Cornwallu.
Požáry a povodně. Netečnou Evropu i Česko čeká bez zásahu katastrofa |
„Naopak větší oteplování během dne se pojí se suššími podmínkami, v kombinaci s vyšší mírou oteplování obecně, kvůli čemuž jsou živočišné druhy zranitelnější vůči stresu z horka a dehydratace,“ pokračuje.
„Druhy aktivní pouze v noci, nebo pouze ve dne to obzvlášť zasáhne,“ dodává Cox pro list The Independent. Studie také varuje, že „teplejší noci ničí schopnost nočních hodin působit jako „termální útočiště“, ve kterém si tvorové odpočinou od denního tepla.
Populace volně žijících zvířat se od roku 1970 zmenšily v průměru o dvě třetiny, upozornil počátkem září Světový fond na ochranu přírody (WWF). Za hlavní důvody pokládá mýcení lesů kvůli zemědělství, nadměrný rybolov a obchod s divokými zvířaty.
