Úbytek mořského ledu v Arktidě je tak markantní, že ani příchod extrémně chladného roku by nevedl k vytvoření množství ledu, jaké bylo před desítkami let typické. Dvě další charakteristiky klimatu regionu, sezónní teploty vzduchu a počet dnů deště místo sněžení, se podle vědců mění stejným způsobem.
Arktida patří k částem světa nejvíce ovlivněným změnou klimatu. Kromě ubývání mořského ledu tu prudce stoupá teplota a taje permafrost.
„Každý ví, že se Arktida mění. Chtěli jsme zjistit, jestli se jedná o nové podnebí,“ říká spoluautorka studie Laura Landrumzová z Národního centra pro výzkum atmosféry v Coloradu. „Chtěli jsme vědět, jestli se Arktida změnila tak moc a tak rychle, že z nedávné minulosti nelze předvídat nové klima,“ líčí.
Za pomoci dat z regionu a počítačových modelů experti došli k závěru, že mořský led se již nachází v novém klimatu. „Rozsah ledu v posledních letech je trvale mnohem menší, než co by se dalo očekávat v polovině 20. století,“ říká Landrumzová.
Množství arktického mořského ledu podle vědců kleslo přibližně o dvanáct procent každé desetiletí od začátku satelitního měření na konci 70. let. Odborníci očekávají, že letošek bude v úbytku mořského ledu rekordní.
Ohledně podzimních a zimních teplot vzduchu a porovnání dnů deště a sněžení vědci pomocí simulací zjistili, že přechod k novému podnebí probíhá pomaleji. Jeho dokončení předpokládají do roku 2050. „Začínáme se dostávat do bodu, kdy už nebudeme vědět, co máme očekávat,“ líčí Landrumzová.
Vyzáblý medvěd na pokraji smrti. Odraz změn klimatu, míní experti:
10. prosince 2017 |
Nová Arktida
„Je důležité, že se o těchto proměnných debatuje. Vědci ale už dlouho věděli, že v regionu dochází k zásadním změnám. Víme, co bývalo. Říkáme tomu ‚nová Arktida‘, protože už není stejná,“ říká klimatoložka Jennifer Kayová z Univerzity v Coloradu, která se práce na nové studii neúčastnila.
Změna klimatu podle Landrumzové už ovlivnila také život komunit žijících v Arktidě. Erodující pobřeží například domorodce na Aljašce nutí k přemístění.
Největší polární výprava. Vědci vypluli k Arktidě zkoumat klimatické změny |
Řada dalších změn ovlivnila také zásobování potravinami. Teplejší bouře, které způsobují déšť dopadající na stávající sníh, vedou například k hladovění zvířat, na která domorodci spoléhají. „Arktické změny klimatu pro ně nejsou budoucností. Čelí jim už nyní,“ líčí Landrumzová .
Podle ní klimatické modely použité ve studii simulovaly budoucnost ve světě, kde zůstávají emise skleníkových plynů vysoké. „Otevírá to prostor pro optimismus. Stále máme příležitost změnit, jak rychle se Arktida mění. Ale jen za předpokladu, že změníme naše emise,“ uzavírá Landrumzová.
V Grónsku se odtrhla část ledovce
Vědci v pondělí oznámili, že na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je rozloha srovnatelná s polovinou Brna. Podle odborníků je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.
„Vypadá to na postupný rozpad největšího existujícího arktického ledovce,“ uvedl profesor Jason Box z Dánské a grónské národní geologické služby (Geus), která stav ledovců pravidelně monitoruje.
Vzhůru na sever. Putinovy plány v Arktidě dostaly bilionovou injekci |
„Teploty v Arktidě stoupají rychleji než ve zbytku světa. Více tepla proudí ze vzduchu i z oceánu, čímž se rozpouští dno i povrch ledovce,“ říká Niels J. Korsgaard z Geus.
Na základě měření ze satelitu dánská služba uvádí, že plocha největšího grónského ledovce Nioghalvfjerdsfjorden, který je dlouhý zhruba 80 kilometrů a široký asi 20 kilometrů, se v posledních dvou letech zmenšila o 50 kilometrů čtverečních ročně.
A massive ice sheet bigger than Paris broke off the Arctic's biggest ice shelf in Greenland.
Temperatures have risen 3°C since 1980. Scientists say melting could raise sea levels by 4.7 inches by 2100: "Stop hitting the snooze button and wake up to the climate emergency." https://t.co/w12ml3UG31
Tání přispívá ke zvyšování hladin oceánů
Badatelka Rutth Mottramová z Dánského meteorologického institutu se domnívá, že grónské ledovce letos znovu ztratí více ledu, než kolik dokážou akumulovat v podobě sněhu.
„Kdybychom viděli podobné tempo tání před 30 lety, tak bychom ho nazvali extrémním. Ale v posledních letech jsme si na rychlé tempo tání zvykli,“ řekla.
Arktidě hrozí po horkém jaru požáry. Mohou hořet pod zemí, varují vědci |
Tání ledovců podle vědců přispívá ke zvyšování hladin světových oceánů, které ohrožuje přímořské oblasti. Podle studie vydané v srpnu v odborném časopise Nature Climate Change od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu.
Tím se hladina oceánů zvedla o téměř 1,8 centimetru. Pokud by tání ledovců pokračovalo současným tempem, hladina oceánu by se do konce století zvýšila o dalších 17 centimetrů.
V Grónsku se lámal ledovec, arktické drama zachytil zrychlený záběr:
21. září 2018 |
