Výzkumníci zkoumali podzemní prostory pomocí radaru a takzvané termometrie. Touto metodou se zjišťují rozdíly v teplotě podlahy na různých místech kostela - nad dutinami je jiná než nad plným podložím.
Velké teplotní rozdíly naměřili zejména v presbytáři. (Nejteplejší místa se zobrazují jako tmavě hnědá, nejstudenější zeleně.)
"Průzkum na místě probíhal v březnu asi po dobu jednoho týdne. Doteď jsme jeho výsledky vyhodnocovali," říká Zuzana Thomová z Jihočeského Muzea v Českých Budějovicích.
Vědci si přizvali na pomoc pyrotechniky. "Zaměřili se na přítomnost výbušnin ze druhé světové války, kdy se v klášteře ve Vyšším Brodě shromažďovala umělecká díla z celé Evropy pro zamýšlené muzeum Adolfa Hitlera v Linci," vysvětlují archeologové.
Výzkumníci dosud věděli pouze o jediné známé anomálii, jak podzemní prostory označují. Ta je v kapli sv. Benedikta. V severní části presbytáře pak průzkum odhalil místa, v nichž by podle dobových pramenů mohl spočívat Petr Vok z Rožmberka s manželkou Kateřinou.
V kapitulní síni vědci objevili prostor, ve kterém by mohl být pohřben Záviš z Falkenštejna. Tajemství další objevené prostory v křížové chodbě zatím zůstává skryto.
Radiogram ukazuje na zvýrazněné části podzemní dutinu
Na základě výsledků měření, stavebního vývoje kostela a písemných pramenů lze již nyní vytipovat místa pravděpodobných vrtů a dokumentaci průzkumnou minisondou.
K těm se archeologové chystají letos na podzim. "Přesný termín této fáze nemáme. Uvažovali jsme o září, ale protože Petr Vok zemřel v listopadu, bylo by to symbolické právě v listopadu," vysvětluje Thomová.
O nalezení rožmberské hrobky se lidé pokoušejí od osmnáctého století. Mnozí přitom věří legendám, že vymřelý šlechtický rod nebyl uložen v rakvích, ale v křeslech, a tak "panuje" v hrobce i po smrti - a že ti, kteří budou rušit jejich klid, brzy zemřou.
"My ale jejich klid neporušíme. Do hrobky nevstoupíme, pouze tam dva centimetry širokým otvorem otvorem vsuneme minikameru. Bude to pro větší slávu rožmberské rodiny, tak nám to snad odpustí," dodává s úsměvem v hlase Thomová.
Cisterciácký klášterní kostel ve Vyšším Brodě založili ve 13. století Rožmberkové jako rodovou nekropoli. Rod vymřel v roce 1611.
