Odborníci v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vyšším Brodě pracovali nedestruktivním způsobem - do rožmberské krypty se nikdo "neproboural". Po roce a půl od začátku prací vyvrtali archeologové do klenby pod presbytářem třícentimetrový otvor, kterým spustili sondu s fotoaparátem. Ta se po hrobce "rozhlédla".
PŘÍPRAVY K VYVRTÁNÍ SONDYGeoradar, termometrie... Přečtěte si, jak odborníci připravovali průzkum rožmberské hrobky |
"Pro mě to byl úžasný pocit především v tom, že jsme sice už pár objektů dělali, v některých byli i významní lidé - třeba hrobka Karla IV., ale tady jsme měli možnost podívat se vůbec poprvé do toho starého prostoru," řekl iDNES.cz geofyzik Jiří Šindelář.
"Největší napětí bylo, když vrták prošel skrz a potvrdilo se, že tam je dutina," popisuje jeho kolegyně Eva Talarovičová.
Sonda pronikla do pohřební komory obdélníkového tvaru (535 na 240 centimetrů) zaklenuté valenou klenbou. Její vrchol je 90 centimetrů pod úrovní podlahy kněžiště.
"Zdivo hrobky je kamenné, ve zdivu jsou patrné cihlové vysprávky. Vstup do hrobky byl od západu a sestával ze čtyř kamenných částí. Zakrytý byl dvěma kamennými deskami," popisují Jiří Šindelář a Zuzana Thomová z Jihočeského muzea.
Záběry z hrobky Rožmberků, do které se lidé podívali po téměř 400 letech - naposledy v ní byli v roce 1611, když do ní ukládali ostatky posledního Rožmberka Petra Voka.
Některé rakve se rozpadly, jiné vydržely
Členové slavného šlechtického rodu ovšem nesedí kolem zlatého stolu, jak naočkovala veřejnost balbínovská legenda - jejich ostatky zcela "nelegendárně" spočívají ve zbytcích dřevěných rakví a také ve dvou cínových sarkofázích.
"V jihovýchodním rohu hrobky je patrná spodní část dřevěné rakve bez víka a v ní zbytky rozpadlých textilií a kosterních pozůstatků (...) Přímo pod průzkumným vrtem stály vedle sebe dva cínové sarkofágy," popisuje závěrečná zpráva výzkumu, kterou má iDNES.cz k dispozici.
Zbytky dřevěných rakví. Truhly z měkkého dřeva se rozpadly...
...některé rakve se ale dochovaly v překvapivě dobrém stavu.
Právě v sarkofágu u jižní strany hrobky spočívá Milošem Kopeckým proslavený poslední Rožmberk, Petr Vok. Alespoň podle nápisu na rozměrném sarkofágu (má dva metry nadél, 70 centimetrů do šířky a 64 do výšky), kterým se manipulovalo pomocí osmi madel. Schránu zdobí reliéfní lišty, kvalitní rožmberské erby, cínové kruhy a reliéfní krucifix na víku.
Rožmberkové sice na své znovuobjevení nečkali vsedě u stolu, Zuzana Thomová ale práci na kryptě nijak nezmenšuje. Hrobka s deseti či dvanácti generacemi Rožmberků je totiž mimo jiné cenným náhledem do historie pohřebnictví.
"Význam spočívá především v tom, že vůbec poprvé bylo podrobně zdokumentováno místo posledního odpočinku mnoha generací členů jednoho z nejpřednějších českých panských rodů. Dosavadní znalosti vycházely pouze z písemných pramenů a záznamů, které vznikly později," shrnuje Thomová.
Práce archeologů odhalila i několik zajímavostí. Například na rakvi Petra Voka je zapsané datum úmrtí 5. 11. 1611, zatímco všechny dosavadní materiály hovořily o tom, že šlechtic zemřel o den později. Proč tomu tak je, budou nyní vědci zkoumat.
Při výzkumu nicméně rapidně klesla možnost, že je v kapitulní síni kláštera - tedy pod její podlahou - pohřben další významný muž českých dějin, Záviš z Falkenštejna. Odborníci proměřili místnost a zjistili, že "anomálie (naznačující dutiny - pozn. red.) nejsou natolik evidentní, aby byla jistota, že tam je dutý prostor," říká Šindelář.
SLAVNÝ ROD ROŽMBERKŮRožmberkové patřili mezi nejvýznamnější a nejvlivnější české šlechtické rody. Jejich znak, pětilistou růži, najdeme v celých jižních Čechách na stavbách, erbech měst i na tak nepravděpodobných místech, jako jsou autobusy MHD. 
Dělení vítkovské růže - Rožmberkům připadla červená růže na stříbrném poli Svůj původ odvozují od Vítkovců, kteří za své služby v zemské správě a diplomacii obdrželi rozsáhlá panství na jihu Čech. Hrad Rosenberg, podle nějž se později píší páni z Rožmberka, vzniká v polovině 13. století. Vok I. zakládá klášter ve Vyšším Brodě s úmyslem učinit z místa rodovou nekropoli. Později klášter dobudou husité a ještě později Švédové za třicetileté války, nijak výrazně jej ale nepoškodí. Rod Rožmberků nabýval majetek například po vymírajících Vítkovcích - takto přišli například k Českému Krumlovu, z nějž učinili své sídlo a perlu jihočeských měst. Svůj vliv ovšem nečerpali ani tak z přízně panovníka, jako spíš z vlastní moci, majetku a respektu, který měli mezi šlechtou. Vůči koruně se Rožmberkové často vymezovali - byli svého času v opozici třeba proti Přemyslu Otakarovi II. nebo proti Jiřímu z Poděbrad. V pohusitské době se rožmberské panství rozkládalo na většině jižních Čech. Od hranic české země na jihu na sever k Miličínu, od Vimperku na západě po Třeboň na východě Rožmberkové hospodařili, zakládali školy a podporovali vědu a umění.
Zcestovalý šlechtic měl pochopení pro vědu a poznání stejně jako zálibu ve velkolepých hostinách, čímž je do dnešních dnů známější. Své nákladné koníčky (a také dluhy, které převzal po svých předchůdcích a za něž sám nemohl) financoval odprodejem rozsáhlého majetku. Petr Vok zemřel v roce 1611 - také bezdětný - a tím rod Rožmberků vymřel. Přes dochované zprávy o jeho prostopášnosti se ale zapsal do dějin i jako mecenáš vědy, umění a péče o chudé a nemocné. |
Na vrcholu moci se Rožmberkové ocitli patrně na konci 16. století, kdy Vilémovi z Rožmberka byla nabídnuta polská koruna. Zemřel ale bezdětný a panování po něm se ujal jeho o čtyři roky mladší bratr Petr Vok (na vyobrazení vlevo).
