Francie ve čtvrtek informovala, že už na počátku července pozastavila vyhošťování neúspěšných afghánských žadatelů o azyl do země jejich původu kvůli bojům mezi radikálním islamistickým hnutím Tálibán a vládními silami.
„S ohledem na zhoršení bezpečnostní situace v Afghánistánu přerušila Francie deportace do této země od začátku července. Vývoj situace pozorně sledujeme společně s našimi evropskými partnery,“ uvedla Francie den poté, co obdobný krok oznámily Německo a Nizozemsko.
V roce 2020 nejvíce žadatelů o azyl ve Francii pocházelo právě z Afghánistánu. Bylo jich 8 886.
„Státní sekretariát pro migraci do odvolání přerušuje repatriace do Afghánistánu kvůli změněné situaci v zemi,“ uvedl ve čtvrtek na Twitteru švýcarský imigrační úřad. „Nebudou nařízena žádná další vyhoštění.
Přípravy na repatriace budou pokračovat pouze v případě lidí, kteří se dopustili trestných činů,“ dodal úřad citovaný agenturou Reuters.
Téma repatriace Afghánců rozděluje Evropu. Ve středu také Německo a Nizozemsko oznámily, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Jde o náhlý a prudký obrat jejich dosavadního přístupu.
Ještě před několika dny šest členských zemí EU - kromě Německa a Nizozemska též Rakousko, Dánsko, Belgie a Řecko - vyzvalo unijní exekutivu, aby pokračovala v deportacích neúspěšných afghánských žadatelů o azyl navzdory bojům v Afghánistánu a územním ziskům islamistů z Tálibánu.
Dánsko nabízí pomoc svým spolupracovníkům
Dánsko mezitím oznámilo, že kvůli zhoršující se situaci v zemi nabídne povolení k dvouletému dočasnému pobytu na svém území Afgháncům, kteří slouží nebo v uplynulých dvou letech sloužili na dánské ambasádě v Kábulu nebo u dánských ozbrojených sil v Afghánistánu. Nabídka se vztahuje také na nejbližší příbuzné.
„Bezpečnostní situace v Afghánistánu je vážná. Tálibán získává půdu pod nohama a vývoj je rychlejší, než se mnozí obávali,“ uvedla dánská vláda ve svém prohlášení.
Afghánistán není ztracená varta, naděje existuje, říká diplomat |
„Máme společnou odpovědnost za pomoc Afgháncům, kteří jsou nyní ohroženi kvůli svému napojení na Dánsko a kvůli svému přispění k dánskému působení v Afghánistánu,“ uvedla vláda.
Dánské ministerstvo obrany minulý týden oznámilo, že o pomoc požádalo čtyřicet bývalých a současných zaměstnanců dánského velvyslanectví v Kábulu a čtyři tlumočníci. Dánští vojáci působili v Afghánistánu po boku amerických sil od roku 2002.
Američané již přijali první Afghánce
Česká vláda na konci července schválila program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. Rovněž v červenci USA přijaly první skupinu Afghánců, kteří pracovali pro Američany.
Obdobné pomoci afghánským zaměstnancům uvažuje také Švédsko. Právě Švédsko a také Finsko už také pozastavily vyhošťování neúspěšných afghánských žadatelů o azyl. Afghánistán vyzval evropské země 11. července k přerušení deportací na tři měsíce.
Česko stavělo Afgháncům školy, farmy i základny. Co z nich zbylo? |
Podle Eurostatu Afghánci v roce 2020 tvořili 10,6 procenta žadatelů o azyl v EU, tedy přes 44 tisíc ze zhruba 416 600. Více bylo jen žadatelů ze Sýrie (15,2 procenta). Podle nejmenovaného unijního představitele, na něhož se odvolává AFP, bylo z EU do Afghánistánu od začátku roku posláno 1 200 lidí, z nichž 200 muselo být k odletu „přinuceno“.
Německo stahuje své občany domů
Německé velvyslanectví v Kábulu kvůli překotně se zhoršující bezpečnostní situacio ve čtvrtek známilo, že všichni němečtí státní příslušníci by měli co nejrychleji opustit zemi pravidelnými leteckými spoji.
Ambasáda zároveň upozornila, že kvůli svým omezeným kapacitám nemůže zaručit, že bude poskytovat konzulární pomoc, pokud se bezpečnostní situace bude nadále zhoršovat a budou zastaveny komerční lety.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas ve čtvrtek televizi ZDF řekl, že Berlín neposkytne Afghánistánu žádnou finanční podporu, pokud moc převezme Tálibán a zavede v zemi islámské právo šaría.
„Poskytujeme 430 milionů eur (téměř jedenáct miliard korun) každý rok. Nedáme ani jeden cent navíc, jestliže Tálibán ovládne zemi a zavede právo šaría,“ prohlásil Maas.
K opuštění Afghánistánu vyzvaly své občany už v uplynulých týdnech také Spojené státy, Británie a další země. Francie a Indie vypravily zvláštní lety pro repatriaci svých občanů.
Biden: V Afghánistánu jsme vykonali to, co jsme chtěli:
9. července 2021 |
