Militantní afghánské hnutí Tálibán se v pátek zmocnilo města Laškargáh, které je správním centrem jihoafghánské provincie Hílmand, informuje agentura AFP. Islamisté podle jejích zdrojů umožnili afghánské armádě a úředníkům město předtím opustit. Do rukou Tálibánu bez boje podle AFP padl také Čaghčarán, správní středisko provincie Ghór v centrální části země.
„Laškargáh byl evakuován. Dohodli se na 48hodinovém klidu zbraní za účelem evakuace,“ řekl AFP bezpečnostní zdroj. Město má podle odhadů agentury DPA asi 200 000 obyvatel.
Skupina se už zmocnila zhruba třetiny afghánských provinčních správních středisek, a to jak na severu, tak i na jihu země.
V třetím největším afghánském městě Herátu se podle agentury AFP Tálibán nesetkal s žádným odporem afghánských ozbrojených sil a jeho bojovníci vyvěsili svou vlajku na budově policejního ústředí. Předtím Tálibán obsadili i správní středisko provincie Ghazní v centrální části země, které je z Tálibánem dobytých provinčních středisek nejblíže k afghánské metropoli Kábulu. Později agentura AP uvedla, že tálibové se zmocnili i správního střediska Kandahár ve stejnojmenné provincii na jihu země.
Generální tajemník OSN António Guterres v pátek večer Tálibán vyzval k okamžitému zastavení ofenzivy a prohlásil, že situace v Afghánistánu se vymyká kontrole. „Nastal okamžik zastavit tuto ofenzivu. Nastal okamžik zahájit vážná jednání. Nastal čas vyhnout se dlouhé občanské válce nebo izolaci Afghánistánu,“ řekl Guterres novinářům v New Yorku.
OSN vyhodnocuje situaci v Afghánistánu hodinu od hodiny a některé svoje zaměstnance přesouvá z okrajových částí do metropole Kábulu, nicméně zatím je ze země neevakuuje, řekl dnes mluvčí organizace. OSN má v zemi kolem 3300 pracovníků, z nichž jsou asi desetina cizinci.
Ve středu nejmenovaný představitel amerického ministerstva obrany agentuře Reuters sdělil, že Kábul by podle nejnovější analýzy amerických zpravodajských služeb mohl Tálibán do 30 dnů izolovat a případně jej do 90 dnů dobýt.
Ruská média ve čtvrtek s odkazem na afghánskou diplomacii informovala, že Afghánistán je připraven koupit ruské vojenské vrtulníky a čeká na odpověď ruské vlády.
Spojené státy a Velká Británie s ohledem na bezpečnostní situaci oznámily, že do afghánského hlavního města Kábulu pošlou vojáky, aby pomohli s evakuací ambasád.
Podle mluvčího Pentagonu do 24 až 48 hodin mají do Afghánistánu přiletět první ze zhruba 3 000 amerických vojáků, kteří budou mít evakuaci na starosti. Na americkém velvyslanectví pracuje zhruba 1 400 lidí. Washington také urychlí evakuaci tlumočníků a dalších afghánských pomocníků americké armády, kteří by se mohli ocitnout v ohrožení.
S ohledem na aktuální bezpečnostní situaci Spojené státy ve čtvrtek oznámily, že významně sníží počet zaměstnanců na své ambasádě v Kábulu, ambasáda však podle amerického ministerstva zahraničí zůstane otevřená a bude nadále poskytovat konzulární a humanitární služby. Fungování svého velvyslanectví v zemi se chystá omezit i Londýn.
Sype se to: Kábul prý padne za měsíc, plus minus 11. září![]() |
Britský ministr obrany Ben Wallace oznámil, že do Afghánistánu odletí až 600 vojáků, kteří pomohou britským státním příslušníkům a afghánským tlumočníkům v evakuaci ze země. Na minimum budou omezeny počty pracovníků na velvyslanectví v Kábulu, které se navíc přemístí do bezpečnější lokality. Evakuace se týká celkově několika tisíc lidí.
Nizozemci a Němci zastaví deportace Afghánců, reagují na zhoršení konfliktu |
Německo uvedlo, že neposkytne Afghánistánu žádnou finanční podporu, pokud se Tálibán zmocní Afghánistánu a zavede v zemi islámské právo šaría. Kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně také přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Ke stejnému kroku přistoupilo také Nizozemsko a další státy včetně Francie a Švýcarska.
Německo vyzvalo také své občany, aby neprodleně Afghánistán opustili, jelikož není zaručeno poskytnutí konzulární pomoci kvůli zhoršující se situaci v zemi. K opuštění Afghánistánu vyzvaly své občany už v uplynulých týdnech také Spojené státy, Británie a další země. Francie a Indie vypravily zvláštní lety pro repatriaci svých občanů.
Česká vláda na konci července schválila program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu.
Afghánci v roce 2020 tvořili podle evropského statistického úřadu Eurostat 10,6 procenta žadatelů o azyl v Evropské unii. Více bylo jen žadatelů ze Sýrie, a to 15,2 procenta. Podle nejmenovaného unijního představitele, na něhož se odvolává agentura AFP, bylo z EU do Afghánistánu od začátku roku posláno 1200 lidí, z nichž 200 muselo být k odletu přinuceno.