Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Na strojní průmyslovku mě nevzali, neměl jsem vůbec předpoklady, odhadli to správně. Neměl jsem tam zkrátka co pohledávat, neudělal jsem přijímací zkoušky, moc dobře jsem se neučil,“ přiznává Zdeněk Pohlreich otevřeně v pořadu Povídej.
Poté, co se nedostal na střední školu, se vyučil kuchařem. Bavil ho sport, byl členem československé baseballové reprezentace a se svým týmem se jako mladík podíval i do Nizozemska, kde začal uvažovat o emigraci, kterou pár let poté uskutečnil. Rok strávil v Nizozemsku, následně získal přistěhovalecké vízum a povolení k pobytu v Austrálii, kde se stal šéfkuchařem.
„Chodil jsem od dveří ke dveřím a ptal se, jestli někdo nechce člověka do kuchyně. Měl jsem obrovskou motivaci a práci jsem si našel už třetí den. Nic mi nebylo zatěžko, chodil jsem do kuchyně klidně o dvě hodiny dřív. Každý den byl pro mě skvělý v tom, že jsem se učil nové věci. Hrozně mě bavilo i to, že výplata se dostávala každý týden a k dobré náladě přispívalo i stále krásné počasí,“ vzpomíná.
Zdeněk Pohlreich a jeho manželka Zdenka
V Austrálii strávil společně se svou první manželkou Naděždou dva roky. O tom, jak stěhování a následný život v cizině ovlivnili jejich vztah, ale mluvit nechce. „Tomu tématu bych se raději vyhnul, nepřijde mi to fér o tom sám mluvit,“ řekl stručně. V roce 1993 se tehdejší manželé společně vrátili zpátky do Česka.
Pohlreich se během rozhovoru rozpovídal také o náročných chvílích, kdy se dozvěděl o vážném stavu jeho druhé manželky Zdenky Pohlreichové, která onemocněla před lety rakovinou.
Přicmrndával jsem Bohdalové při smažení kiwi, říká Pohlreich o začátcích |
„Dobře to dopadlo. Musím ale říct, že moje role tam byla naprosto zanedbatelná. Myslím, že si to Zdenička vybojovala celé sama. Já jsem byl spíš ten, kdo se snaží držet každodenní rytmus domácnosti,“ řekl s tím, že si ani neumí představit, čím jeho žena musela projít.
O nemoci své partnerky se dozvěděl ve vlaku do Ostravy při cestě na pracovní akci. „Bylo to šílené. Dělal jsem tehdy akci pro děti a asi jsem nebyl úplně dobrá společnost. Jedna paní se mě tam ptala, co se děje… Přestože jsem nic neřekl, asi to na mně bylo vidět,“ popsal. Se ženou se tehdy dohadovali, jak bude probíhat léčba.
„Trošku jsme se prali. Ona to viděla na nějakou alternativní léčbu, já jsem mluvil s lékařkou a ta mi řekla, že je to vážné a ať se Zdenku snažím přemluvit ke klasické léčbě, jinak za pár měsíců umře,“ popisuje s tím, že díky chemoterapii je nyní manželka zdravá.
Zdeněk Pohlreich zavzpomínal na CNN Prima News také na to, že se v mládí dost nachodil do hospod. „Teď nechodím nikam, kde bych vypil deset piv. Ne, že bych to nikdy v životě neudělal, chraň pánbůh. To je ale doba, která je už za mnou. Jak jsem začal podnikat, přestal být čas,“ řekl s tím, že nyní rád zavítá hlavně do svých podniků.
Do hospody prý zajde maximálně jednou za rok na Vánoce. „Vezmeme to z Pohořelce, sejdeme dolů a pokusíme si někde dát od cesty malé pivo. Někam dojdeme, tam si dáme další tři, ale to je tak asi vše,“ dodává.
