Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvK práci v televizi se přitom dostal víceméně náhodou, nikdo nevěděl, jak to bude fungovat a jak budou diváci reagovat. Věrný zůstal i kuchařině, která ho na obrazovky dostala: je majitelem tří restaurací, autorem řady kuchařek, lektorem kurzů, gastronomii zná ze všech možných stran a nemá problém se vyjádřit k jakémukoliv tématu, které se jí týká.
Například k nedávno diskutovanému příspěvku pražského bistra, týkajícího se pravidel chování dětí. „V zásadě souhlasím s Marty´s Kitchen v tom, že rodiče by měli být zodpovědní za svoje děti – jakkoliv je máme rádi, tak mohou být významně rušivý element. Děti nejsou svaté a nevidím nic špatného na tom, že někdo chce chránit svůj majetek a svůj nějaký koncept,“ konstatuje Zdeněk Pohlreich s tím, že není žádný Herodes a děti má v zásadě rád. A nepřestává ho překvapovat, jakou publicitu vše vyvolalo.
KVÍZ: Pamatujete si, jak se rval Zdeněk Pohlreich za dobré jídlo? |
Konečně jsme se všichni dočkali…
Během deseti let natáčení Ano, šéfe! kuchaři rozhodně neplatili za celebrity a úroveň mnoha restaurací a jejich nabídky byla bohužel velice často tristní. A podívejte se dneska třeba právě na Pohlreichův souboj restaurací, to je většinou čirá radost. Co se podle Pohlreicha změnilo?
Obstáli byste?Co v receptech Magdaleniny Dobromily Rettigové znamenaly výrazy jako dršlák, kartofle, kružadlo, rostprátle, ťopan, vyslanit, cervulát či líté štrúdle? V Rozstřelu se to dozvíte. A zjistíte i to, jak se v nich vyzná Zdeněk Pohlreich. |
„Myslím že následujeme vývoj, který se před lety odehrál kdekoliv jinde na světě i v Evropě. Je jedno, jestli se budeme bavit o lidech typu Jamieho Olivera ve Velké Británii nebo obrovském rozmachu takzvaně televizního vaření ve Spojených státech, Německu nebo Itálii. U nás se to jídlo do popředí zájmu dostalo prostě o něco později, a já jsem vlastně rád, že to tak je,“ říká k současnému fenoménu.
Že se k tomu váže působení nejrůznějších influencerů či účastníků gastronomických soutěží, kteří se snaží v atraktivním oboru také prosadit, to mu nevadí. Také prý „tancuje na cizí scéně“, když vlezl z kuchyně do televize. „Myslím, že to nelze žádným způsobem kontrolovat. Mně to nevadí, já nejsem ten, kdo by to chtěl soudit. Ať si to každý dělá, jak umí, čas vždycky ukáže, kdo to dělá dobře a správně,“ konstatuje s nadhledem profesionál v oboru.
Jak to má se sociálními sítěmi, sleduje Instagram nebo TikTok? Jaký vidí reálný posun u hotelových škol za posledních patnáct až dvacet let? Potřebuje podle něj kuchař maturitu, když je to v zásadě jednoduchý obor, kde se potřebujete vyznat v hygieně a znát suroviny a technologické postupy, tedy tři základní věci? Poslechněte si celý rozhovor, dozvíte se, kde vidí slabiny současného vzdělávání. Sám by prý šel na kuchaře znovu, protože je to obor, který má budoucnost, dá se z něj dobře žít a je víc sexy, než tomu bývalo.
Punkové vietnamské bistro smetlo v Pohlreichově souboji luxusní restauraci |
Zajímá vás, jak se Zdeněk Pohlreich rozhoduje, když mu nějaká značka nabídne spolupráci, pro koho je ochoten natočit reklamu a pro koho už ne? Jak to má s dalšími plány ohledně televizní tvorby a jak se mu hodnotí kolegové v oboru v Pohlreichově souboji restaurací, který právě běží na Nově?
V Rozstřelu s Monikou Zavřelovou rozebírají i dvacet let starý výrok, kdy Zdeněk Pohlreich odhadoval, jak bude gastroscéna vypadat dnes. Nakolik se trefil a jak vidí její budoucnost dál? A lituje někdy nějakých svých výroků?
„Mám takovou vlastnost, že mluvím rychleji, než myslím. A problémy jsem s tím samozřejmě měl vždycky,“ říká s tím, že dobře ví, že slova nejdou vzít zpátky. „Vždy je důležité se na vyřčené dívat v kontextu daného okamžiku a nemá smysl to dlouze rozmazávat,“ konstatuje. A s úsměvem přiznává, že jako mladší býval ve své kuchyni dokonce mnohem drsnější než v Ano, šéfe! Oproti tomu je prý dnes úplně v zenu. Koneckonců, poslechněte si ho.
