Do českých kin šel nedávno film Smršť. Autor námětu Jozef Karika je rovněž autorem předlohy k filmu Trhlina, na kterém jste také spolupracoval. Obě témata jsou velmi mysteriózní, nutí k zamyšlení. Je tohle poloha, která vás baví?
Když se začínala točit Trhlina, mluvili jsme o žánru hororu. A přiznám se, že jako divák ho nevyhledávám. Horory mě nepřitahují, nepouštím si je, nejdu na ně do kina, ale být součástí žánru jako herec je něco úplně jiného. U filmu Smršť došlo k posunu, už mluvíme o mysteriózní atmosféře.
Rozhodně nejde o film, jímž bychom chtěli diváky programově strašit a tekly by v něm proudy krve. Nic takového. Do velké míry je o tom, že se lidem začnou dít podezřelé, zvláštní, divné a nevysvětlitelné věci, které vnášejí pochybnost do jejich života. Ztrácejí se v hledání pravdy, jestli to, co se jim děje, je součást reálného života, nebo je zrazuje hlava, myšlenkové proudy. A takové situace se kupí, až se lidé dostanou do stavu, ze kterého není úniku. A právě to je pro mě velmi zajímavé. Protože je to natolik reálné, až je možné, že se vám to už stalo, možná stane… Kdo ví.
Novináři se mě často ptají, jaký vidím rozdíl mezi slovenskými a českými produkcemi, jestli se mi lépe hraje s Čechy nebo se Slováky. Na to je jediná odpověď: Jsem vděčný za spolupráci s každým dobrým kolegou. A je jedno, je-li Čech nebo Slovák.
